Dělníci, kteří před požárem z minulého týdne stavěli na pařížské katedrále Notre-Dame lešení, navzdory zákazu při práci kouřili. Informaci satirického týdeníku Le Canard enchaîné ve středu potvrdil agentuře AFP mluvčí stavební firmy. Zároveň ale vyloučil, že by to jakkoli souviselo s požárem, který zničil střechu a krov památky. Kromě kouření na stavbě týdeník informoval také o řadě pochybení v protipožární ochraně chrámu.
Dělníci na lešení Notre-Dame navzdory zákazu kouřili. V protipožární ochraně byla také celá řada pochybení
Informaci o dělnících kouřících na lešení přinesl Le Canard enchaîné, který v minulosti ve Francii rozpoutal několik velkých politických kauz. Podle týdeníku vyšetřovatelé v okolí lešení našli sedm nedopalků.
Mluvčí stavební společnosti pak v reakci přiznal porušení protipožárních předpisů: „Skutečně je několik kolegů, kteří čas od času nedbali tohoto zákazu a litují toho,“ uvedl mluvčí společnosti Le Bras Frères Marc Eskenazi.
Mluvčí ale vyloučil, že by nedbalost jeho kolegů byla příčinou požáru památky. Nedopalkem odhozeným na dubové poleno podle něj totiž velký požár nezačíná. Mluvčí rovněž odmítl vyšetřovací verzi, podle které mohly požár způsobit elektrické motory lešenářských výtahů. Tyto motory podle něj „nepředstavují žádný problém“, neboť jezdily daleko od věžičky na střeše katedrály a „je prokázáno, že požár začal uvnitř budovy“.
Le Canard enchaîné: Řada pochybení v protipožární ochraně
Týdeník Le Canard enchaîné ve středu uvedl, že vyšetřovatelé stále dávají přednost verzi, že požár budovy byl nehodou a způsobil jej s největší pravděpodobností elektrický zkrat. Kromě dělníků kouřících na lešení týdeník uvádí řadu dalších pochybení, která mohla vést ke zničujícímu požáru.
Hasiči byli podle něj například přivoláni až 35 minut po prvním protipožárním alarmu. Oficiální místa přitom stále hovoří o dvacetiminutovém zpoždění. Na vině byla „série lidských chyb“. První alarm byl považován za falešný poplach, neboť na místě, které označil počítačový program, bylo vše v pořádku. Až třicet pět minut po prvním alarmu odhalili zaměstnanci katedrály, že hoří pod špičatou střešní věží, takzvaným sanktusníkem. Provozovatel systému ale jakoukoli chybu popírá.
Právě v dlouhé špičaté věži umístěné na střechu katedrály v devatenáctém století se nacházely tři zvony, které byly v roce 2012 – v době renovace velkých zvonů v čelních věžích – elektrifikovány. Po skončení oprav velkých zvonů ale elektrické ovládání těch menších v sanktusníku nebylo zrušeno, napsal Le Canard enchaîné. Podle něj v pondělí, kdy požár v katedrále vypukl, zvony ve věžičce odbíjely naposledy dvanáct minut před tím, než se poprvé ozval požární alarm.
Týdeník zjistil rovněž to, že nebyl respektován protipožární plán katedrály. Na protipožární počítačový systém měli podle něj dohlížet dva pracovníci placení z veřejných peněz, a to čtyřiadvacet hodin denně. Ve skutečnosti ale systém hlídal jen jeden člověk, a to od osmi do 23 hodin.
Nedostatečnou kapacitu pro uhašení velkého požáru měly podle zjištění satirického týdeníku také katedrální suchovody, tedy požární potrubí, která se v případě požáru připojují ke vnějšímu zdroji vody.
Obnova katedrály potrvá řadu let
Katedrála Notre-Dame začala hořet minulý týden v pondělí. Církevní stavba přišla o střechu, krovy a špičatou věžičku nad chrámovou lodí, takzvaný sanktusník. Poškození chrámu nezpůsobil jen oheň, ale i voda, kterou požár hasili.
Rekonstrukce katedrály by mohla trvat podle různých odhadů pět až šest let, někteří odborníci ale odhadují, že bude trvat mnohem déle. O podobě špičaté věžičky, kterou v 19. století umístil na Notre-Dame architekt Eugéne Viollet-Le-Duc, by měla podle představ vlády rozhodnout mezinárodní soutěž. Proti tomu ale lidé sepsali již několik petic.