Data z černých skříněk. Ukrajinské letadlo sestřelily v lednu nad Teheránem dvě rakety během 25 vteřin

Ukrajinský boeing, který letos v lednu omylem sestřelila íránská armáda, byl v intervalu pětadvaceti vteřin zasažen dvěma raketami. Ukázala to analýza záznamů ze dvou černých skříněk z havarovaného stroje. Pasažéři letu z Teheránu do Kyjeva byli po prvním zásahu patrně ještě naživu. Incident si vyžádal životy všech 176 lidí na palubě, Írán přijal oficiálně odpovědnost až tři dny po nehodě.

O nových zjištěních z lednové tragédie informovala s odvoláním na oznámení íránských činitelů agentura Reuters. Jde o  vůbec první oficiální zprávy o obsahu černých skříněk. Data poslal Írán v půlce července na analýzu do Francie, byl přitom k tomuto kroku dohnán pod nátlakem Ukrajiny, Kanady a dalších zemí, jež měly na palubě své občany.

„Hlasy pilotů z kokpitu 19 vteřin poté, co první raketa zasáhla letadlo, naznačují, že pasažéři ještě byli naživu… Pětadvacet vteřin po prvním zásahu letadlo zasáhla druhá raketa,“ uvedl šéf íránské organizace pro civilní letectvo. Tamní úřady zároveň apelují na to, aby získaná data nebyla zpolitizována.

„Lidský omyl,“ vysvětloval Írán po tragédii

Boeing 737-800 ukrajinských aerolinek byl sestřelen 8. ledna krátce po startu z teheránského letiště. Zemřelo všech 176 lidí na palubě. Írán o tři dny později přiznal, že letadlo sestřelil omylem, protože ho považoval za nepřátelskou střelu. Většinu pasažérů tvořili Íránci a Kanaďané, mnozí z nich měli dvojí občanství.

„Lidský omyl při průběžné kontrole nastavení radarového systému vedl k chybě 107 stupňů v daném systému, v důsledku čehož už nebylo možné správně vyhodnotit trajektorii objektů v jeho poli,“ uvedla krátce po incidentu íránská organizace pro civilní letectví (CAO).

Tato výchozí chyba podle analýzy „stála na počátku nebezpečného řetězce událostí, které by jistě bylo možné zvládnout, kdyby byla přijata jiná opatření.“

6 minut
Letecký odborník Milan Cvrkal: Vyšetřování pádu letadla může trvat několik týdnů i měsíců
Zdroj: ČT24

Incident vyvolal rázné mezinárodní ohlasy, především zemí, které měly na palubě své občany. „Je to národní tragédie, všichni Kanaďané truchlí společně. Budeme pokračovat ve spolupráci s našimi partnery po celém světě, abychom zajistili úplné a důkladné vyšetřování. Kanadská vláda očekává plnou spolupráci od íránských úřadů,“ řekl v lednu kanadský premiér Justin Trudeau. 

Se zcela konkréktní akcí posléze přišla pětice zemí. Ministři zahraničí Kanady, Ukrajiny, Velké Británie, Švédska a Afghánistánu vyzvali k nezávislému stíhání osob odpovědných za tragédii ukrajinského stroje. Zároveň po Íránu požadují transparentní vyšetřování a také odškodné pro rodiny obětí.

11 minut
Pětice zemí požaduje odškodnění po Íránu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...