Končí velkolepý souboj argumentů, po kterém už za několik hodin Britové rozhodnou o svém osudu v Evropě. Dají sbohem Bruselu a vzdají se sebevědomě unijních výhod i zátěže, nebo je pro ně současný status quo důležitější? Současnou britskou generaci zřejmě čeká vůbec nejdůležitější politické rozhodnutí. Den před referendem nabízíme shrnutí v podobě otázek a odpovědí. ČT24 připravuje ve čtvrtek a pátek mimořádné vysílání i pravidelné vstupy.
Další osud sňatku Londýn-Brusel je na britském lidu: otázky a odpovědi
Proč jdou Britové k referendu?
Plán na referendum o setrvání Británie v EU představil premiér David Cameron před parlamentními volbami v roce 2015. Slíbil ho uspořádat, pokud volby vyhraje, což se stalo. Tento slib byl reakcí na sílící hlasy v jeho Konzervativní straně a také v protievropské straně UKIP Nigela Farage, které tvrdí, že Británie se k této otázce naposled vyjádřila v roce 1975, a od té doby se Unie v mnohém změnila a má větší vliv na každodenní život občanů. Cameron řekl: „Nastal čas, aby se Britové opět vyjádřili.“
Jak bude referendum probíhat?
Britové budou hlasovat ve svůj tradiční „volební“ den – tedy ve čtvrtek. Každý občan se musel v předstihu registrovat a obratem obdržel informace o tom, kam se má v den referenda k hlasování dostavit. V hlasovací místnosti pak každý dostane list s otázkou: „Měla by Velká Británie zůstat členem Evropské unie, nebo ji opustit?“ Jednu z možností zakřížkuje a vyplněný list odevzdá.
Kdy se dozvíme výsledek?
Počítání hlasů začne ihned po uzavření volebních místností ve 382 místních centrech ve čtvrtek ve 22:00 (23:00 našeho času). Po sečtení se všechny výsledky z místních center shromáždí ve 12 regionálních centrech, které posléze také vyhlásí konečné počty. Podle reálných odhadů by mělo být kolem čtvrté ráno 24. června (kolem páté ráno SELČ) jasné, kterým směrem se hlasování ubírá.
Přípravy na britské referendum
Kdo se referenda může zúčastnit?
Občané Británie a Britského společenství (čili Commonwealthu) s minimálním věkem 18 let a trvalým sídlem v Británii, dále britští občané žijící v zahraničí, kteří byli registrovanými voliči v průběhu posledních 15 let. Na rozdíl od běžných voleb se referendum týká i členů Sněmovny lordů a stálých obyvatel Gibraltaru.
Jak David Cameron vyjednával o změnách podmínek členství Britů v EU?
V lednu a v únoru tohoto roku se Cameron snažil dosáhnout dohody s evropskými vůdci ohledně podmínek britského členství. Tvrdí, že tato dohoda, která začne platit ihned poté, jestli si Británie zvolí setrvání v EU, jí poskytne zvláštní status v rámci osmadvacítky a pomůže vyřešit některé věci, které se Britům na EU nelíbí. Jde o vysoké procento přistěhovalectví a možnost více si řídit své vlastní záležitosti. Podle kritiků ale tato smlouva splňuje jen málo z toho, co Cameron sliboval, když oznamoval svůj plán na referendum.
GALERIE
brexit video
Jaké jsou hlavní body Cameronovy dohody?
- Imigranti z jiných unijních zemí budou na nově narozené potomky - žijící ve své rodné zemi, nikoliv v Británii - dostávat přídavky v závislosti na životní úrovni jejich země původu. Opatření bude platit pro nově příchozí pracovníky. Lidem, kteří už v Británii pracují, se opatření dotkne až od roku 2020.
- Po dobu sedmi let bude Spojené království moci využívat takzvaný mechanismus „záchranné brzdy“, tedy omezit výplatu sociálních dávek imigrantům z jiných zemí EU až na čtyři roky v případě velké zátěže pro sociální systém. Toto omezení by podle Camerona mělo přispět k tomu, že se Británie stane pro imigranty méně vyhledávanou zemí. Podle kritiků to moc vliv mít nebude.
- Cameron zcela vyloučil přijetí eura a zajistil opatření, na základě kterých státy, které euro nepřijaly, nesmějí čelit diskriminaci a nevýhodám. Také zajistil ochranná opatření pro sektor finančních služeb s cílem zabezpečit, aby na ně nemohla být aplikována regulační opatření eurozóny.
- V unijních smlouvách bude uvedeno, že Británie se nemusí podílet na další politické federalizaci neboli „stále těsnější Unii.“
- Británie také v budoucnu nebude muset poskytovat peníze na řešení případných problémů eurozóny. Nečlenské státy eurozóny mohou vznést námitku proti její politice, mají-li dojem, že je poškozuje. Problémem se pak bude zabývat Evropská rada.
- Cameron také vyjednal mechanismus „červené karty“ – normou navrženou Evropskou komisí se může mimořádně zabývat Rada EU, pokud vznese námitku dostatečný počet národních parlamentů.
Příliv migrantů do zemí EU
Jaké jsou ekonomické příčiny případného odchodu Britů z EU?
Britští občané drtivou většinou odmítají čisté fiskální transfery své země do zbytku EU, které dnes dosahují 0,4 procenta HDP. Stav ekonomiky v kontinentální Evropě: Co se týče růstu HDP, zaměstnanosti či inovací, ostatní země EU v průměru za Británií zaostávají. Ačkoli se členství v EU kdysi pokládalo za bránu k prosperitě, čím dál častěji se považuje za brzdu pokroku.
Kdo chce dát Bruselu sbohem?
K hlavním tahounům kampaně za vystoupení z EU patří euroskeptická Strana nezávislosti Velké Británie (UKIP). Ta přitom nominálně vyhrála poslední volby do Evropského parlamentu a ve volbách do sněmovny získala 13 procent hlasů. Odchod Británie žádá také zhruba polovina konzervativních poslanců i několik členů z tábora labouristů.
Představitelé kampaně za odchod z EU
Jaké jsou hlavní tváře kampaně za opuštění EU?
Vedle předsedy UKIP a europoslance Nigela Farage jde o vlivné osobnosti konzervativců jako ministra spravedlnosti Michaela Govea, šéfku resortu práce Priti Patelovou nebo exstarostu Londýna Borise Johnsona. K nim se řadí i několik labouristů – poslankyně Gisela Stuartová či Graham Stringer. Zajímavostí je, že Nigel Farage není oficiálně součástí hnutí „Vote Leave“ (Volte odchod), ale vede svou vlastní kampaň. Pro brexit se veřejně vyjadřují i známé osobnosti včetně herců Michaela Caina a Joan Collinsové nebo šéfa seriálu Formule 1 Bernieho Ecclestona.
Proč chtějí stoupenci brexitu odejít?
Tvrdí, že Británie pod evropskou vlajkou stále více ztrácí reálnou kontrolu nad vlastní zemí. Evropská legislativa podle nich příliš zatěžuje podnikání a odevzdávání miliard liber do společné evropské kasy nemá adekvátní zpětnou vazbu. Zastánci odchodu chtějí také lepší kontrolu nad britskými hranicemi a snížení počtu lidí, kteří přicházejí do Británie žít nebo pracovat. Odmítají myšlenku stále pevnější Unie, která podle nich vede k vytváření „Spojených států evropských“.
Kolik Velká Británie platí do rozpočtu EU a kolik z něj čerpá zpět
Kdo odmítá rozchod s EU?
Nejvýraznější, i když nikoliv tou nejaktivnější tváří je samozřejmě premiér David Cameron, za něhož se postavilo také 16 členů jeho vlády (ze širšího sboru 24 členů). Sama Konzervativní strana se k referendu staví neutrálně, zatímco labouristé, Skotská národní strana, Liberální demokraté i velšská Plaid Cymru otevřeně podpořili setrvání v EU. Británii chce dál v evropské osmadvacítce také většina evropských státníků včetně lídrů Francie nebo Německa a pochopitelně i vedení EU. Stejný názor vyjádřil třeba americký prezident Barack Obama.
Ministr financí John Osborne při kampani
Jaké jsou hlavní tváře snahy o setrvání v Unii?
Kromě Camerona jde zejména o ministra financí George Osborna, většinu poslanců labouristů včetně předsedy Jeremyho Corbyna. Oficiální kampaň „Britain Stronger in Europe“ (Británie je silnější v Evropě) vede vlivný podnikatel a někdejší člen vedení firmy Marks & Spencer Stuart Alan Rose. I k zastáncům Evropy se hlásí známí Britové – třeba fyzik Stephen Hawking, spisovatel Ian McEwan, režisér Danny Boyle a naposledy třeba fotbalista David Beckham.
Proč chce proevropský tábor setrvat v EU?
Upozorňuje na výhody, které podle něj členství v Unii přináší. Díky němu je snazší prodávat zboží do ostatních zemí Evropy a počet imigrantů podle zastánců EU neznamená zátěž, ale naopak podporu hospodářského růstu i finanční stability veřejných služeb. Status Británie by byl prý odchodem z EU tak silně poznamenán, že je výhodnější v osmadvacítce zůstat.
Co říkají podnikatelé?
Ekonomika se – vedle migrace či politické suverenity – stala hlavním tématem kampaně. Do politických soubojů argumentů se přitom často zapojovali i představitelé silných obchodních značek. Své zastánce má mezi nimi jak myšlenka setrvání v EU, tak její opuštění. V poslední době se ale většina byznysmenů kloní spíše k ponechání současného stavu. Společný evropský trh je pro ně výhodný z hlediska oběhu peněz, pracovní síly i zboží. Jiní naopak tvrdí, že právě opuštění evropského jádra umožní Britům výhodnější obchodní dohody než v rámci EU.
Jak dlouho by tzv. brexit technicky trval?
Minimální doba jsou dva roky od výsledku referenda. Během nich by Británie sice dál plnila i využívala evropské dohody a legislativu, nicméně by již chyběla u důležitých rozhodovacích jednání. Především by se však rozběhlo složité vyjednávání o tom, jak bude vypadat její další vztah ke zbylým 27 státům. Odchod Britů by tak s ohledem na vyjednávání mohl trvat i déle než dva roky.
Mohou britští politici ignorovat výsledky referenda?
Technicky vzato – ano. Referendum není nijak právně závazné a příslušné smlouvy o vystoupení by stejně musel parlament schvalovat. Přehlížení postoje obyvatel by ale podle expertů znamenalo politickou sebevraždu. Ta by se mohla promítnout hned do dalších parlamentních voleb.
Výhody setrvání a opuštění Unie