Německo-turecké vztahy komplikuje další kauza. Soud v Istanbulu nařídil v pondělí poslat do vazby zpravodaje předního německého deníku Die Welt Denize Yücela. Viní ho z podpory teroristických organizací a podněcování veřejnosti k násilí. Německá média považují postup Ankary za zlovůli, která má umlčet novináře, jenž se nebál psát kriticky o Erdoganově režimu.
Třiačtyřicetiletý Yücel má turecké i německé občanství. O tureckého reportéra se policie zajímala už v polovině února, kdy zveřejnil článek o údajném úniku e-mailů po útoku levicových hackerů na schránku tamního ministra energetiky Berata Albayraka. Ten je zeťem samotného prezidenta Erdogana.
Podle Weltu e-maily dokazují snahu tureckého vedení kontrolovat mediální skupiny v zemi a manipulovat veřejným míněním pomocí falešných účtů na sociálních sítích.
Yücela zadrželi Turci už před dvěma týdny. Německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) označila nynější rozhodnutí istanbulského soudu o zadržení korespondenta za „hořké zklamání“. „Vláda očekává, že turecká justice bude mít při řešení Yücelova případu na paměti zásadní význam svobody tisku ve všech demokratických společnostech,“ zdůraznila Merkelová.
Turecko se vzdaluje Evropě, ozývá se z Německa
„Toto opatření je nepřiměřeně tvrdé, zvláště, když se Deniz Yücel turecké justici dobrovolně vydal,“ uvedla také Merkelová. Německá vláda se podle ní bude zasazovat o spravedlivé zacházení s Yücelem a bude věřit, že se brzy dostane na svobodu.
Ministr spravedlnosti Heiko Maas (SPD) označil postup Ankary za zcela nepřiměřený. Zavírání libovolných novinářů podle něj není slučitelné s evropskou představou státu práva a svobody tisku.
Podobným způsobem turecké úřady podle neziskových organizací i západních politiků postupují proti celé řadě kritiků, kteří jsou režimu nepohodlní. Díky široké definici terorismu, jejíž změnu požaduje Evropská unie, mohou zatknout prakticky kohokoliv.
Vztahy mezi Berlínem a Ankarou jsou značně napjaté už od červencové vzpoury části turecké armády. Erdoganův režim zahájil po nezdařeném puči hon na osoby, které se na něm údajně podílely, což má značný dopad na opozici.
Ve vazbě je nyní 43 tisíc podezřelých, 100 tisíc lidí včetně učitelů, policistů a soudců přišlo o práci. Vláda udělala zásahy také do armády, kterou chce dostat zcela pod kontrolu.
Strana tureckého prezidenta AKP nechala umlčet na 130 médií a během výjimečného stavu pozatýkala asi 150 novinářů. Zátahy cílí hlavně na osoby podezřelé z napojení na duchovního Fethulláha Gülena, který žije v dobrovolném exilu v USA.
Německo minulý týden uvedlo, že obdrželo od července celkem 136 žádostí o azyl od držitelů tureckých diplomatických pasů.
Vztahy Berlína s Ankarou zchladila řada kauz
K ochlazení vzájemných německo-tureckých vztahů vedla i řada dalších kauz. Německý Spolkový sněm označil začátkem loňského června masakry Arménů Osmanskou říší v roce 1915 za genocidu. Poslanci při projednávání rezoluce zdůraznili, že nechtějí obviňovat současnou vládu Turecka, které je nástupnickým státem Osmanské říše. Turecký prezident ale varoval, že rozhodnutí Bundestagu bude mít vážné dopady na vztahy obou zemí.
V polovině srpna navíc zveřejnila německá veřejnoprávní televize ARD utajené prohlášení ministerstva vnitra, v němž se uvádí, že Ankara dlouhodobě spolupracuje s islamisty a teroristy na Blízkém východě. V době vlády prezidenta Erdogana prý vazby sílí.
Německé úřady také zastavily trestní stíhání satirika Jana Böhmermanna, který ve veřejnoprávní televizi ZDF svou vulgární básní zesměšnil tureckého prezidenta. Ten pak požadoval umělcovo potrestání.
Erdogan zase dříve označil Německo za ráj pro teroristy. Berlín podle něj léta chrání kurdské bojovníky a poskytuje útočiště organizaci duchovního Gülena. Největší islámská organizace v Německu přitom DITIB přiznala, že někteří její členové na příkaz Ankary špehovali lidi, kteří podle nich sympatizovali s Gülenem, a to včetně učitelů. Obvinění ze špionáže vyšetřuje spolkové státní zastupitelství.
