Češi obvinění z terorismu se chovali nezodpovědně, když si nepřipustili, že v Turecku platí výjimečný stav. V pořadu devadesátka ČT24 to řekl bývalý velvyslanec ČR v Turecku Jozef Braun, který si myslí, že deportace dvojice do vlasti se před začátkem soudu nepodaří a v případě uznání viny čekají Čechy tvrdé tresty. Lidé, kteří prokurdské aktivisty znali, přitom tvrdí, že šlo hlavně o dobrodruhy, kteří neustále mluvili o tom, jak postaví polní nemocnici.
Odvaha, či nezodpovědnost? Měli čistě humanitární cíle, říká známý Čechů obviněných Turky
Devadesátka: Dva Češi skončili v turecké vazbě (zdroj: ČT24)
Čechy zadržely turecké bezpečnostní složky na irácko-tureckém přechodu 13. listopadu. Podle informací české diplomacie u nich byly nalezeny materiály, které je přiřazují ke kurdským milicím YPG. Následně byli obviněni z poskytování zbraní této organizaci, kterou Turci považují za teroristickou.
„Byli nezodpovědní. Nepřipustili si, že je v Turecku výjimečný stav, a šli do oblasti, která je jím těžce poznamenaná. Ti mladí nevěděli, co dělají,“ míní bývalý velvyslanec Braun. V Turecku panuje po červencovém pokusu o puč napjatá atmosféra, vláda tvrdě zakročila proti opozici vůči Erdoganovu režimu, ale i třeba nezávislým médiím.
Jak jsem je poznal, řekl bych, že to jsou dobrodruzi, cestovatelé – možná nezodpovědní, na druhou stranu také možná odvážní. Zkrátka lidé toužící po poznání do takové míry, že u nás by toho asi nikdo nebyl schopen. Oba mluvili o tom, že se zamilovali do Kurdů, do Rojavy, chtěli se tam odstěhovat a založit polní nemocnici.
Všelichová s Farkasem pro ČT o bojích v první linii po boku Kurdů (zdroj: ČT24)
Účast Čechů v bojích v zahraničí není úplně výjimečná, ale myslím si, že jich moc není. Vím, že byly zaznamenány případy výjezdů některých občanů na Ukrajinu. Je to spojení dobrodružné povahy s potřebou někde pomáhat.
Z kontaktů na sociálních sítích Turci usuzují, že zadržení Češi organizovali v Evropě protitureckou propagandu. Samotná Ankara zatčení dvojice prezentuje jako počátek tažení proti cizincům v řadách kurdských bojovníků.
Dvojice se snažila postavit polní nemocnici, tvrdí jejich známý
„Seznámil jsem se s nimi před dvěma měsíci, neustále mluvili o postavení mobilní nemocnice. Jejich mise byla čistě humanitární,“ zdůraznil známý zadržených Čechů Janusz Konieczny, který se snaží shromažďovat důkazy o jejich nevině.
Sám je přesvědčený, že Všelichová se bojů nikdy neúčastnila, a pochybuje, že by Farkas působil jako odstřelovač, jak tvrdí turecká média.
Konieczny přitom nechápe, jak se ti dva ocitli v Turecku. Farkas prý opakoval, že se tam nesmí dostat, protože tamní úřady vědí o jeho angažování na kurdské straně. „Jet přes Turecko byl bláznivý nápad, byla to velká chyba, ale byli pevně rozhodnuti, nikdo by jim to nerozmluvil,“ poznamenal Konieczny.
Markéta Všelichová
Podle redaktora ČT Jana Nováka, který s dvojicí dříve natáčel, je nepravděpodobné, že by Češi pašovali zbraně. Farkas se ale netajil tím, že působil sedm měsíců v první linii přímo po boku milic, když bojovaly proti Islámskému státu (IS). „Prošel u nich výcvikem, Markéta ho neabsolvovala, nicméně jim aktivně pomáhala třeba na kontrolních stanovištích,“ podotkl novinář.
YPG jsou ozbrojenou kurdskou milicí působící na hranici Turecka a Sýrie, která významným způsobem pomáhá mezinárodní koalici v boji proti IS. „Zároveň má jakési vztahy, zřejmě spojenectví se Stranou kurdských pracujících PKK, což je důvodem toho, že se k nim turecká strana nechová přátelsky,“ podotkl Braun.
PKK přitom označují za teroristy kromě Ankary i USA a Evropská unie. Turci ale mají obavy ze vzniku jakéhokoli nezávislého nebo seminezávislého kurdského státu, ať už na svém území, nebo v okolních zemích.
Nepovažoval bych jednotky obrany lidu YPG v Sýrii za teroristické. Nelze u nich vypozorovat, že by například cíleně útočili na civilisty nesouvisející s konfliktem, že by je používali jako rukojmí pro své politické cíle. Nepoužívají sebevražedné výbuchy, stalo se to jednou proti ozbrojené hlídce Islámského státu.
Arabista Kubálek: Kurdské milice YPG nepoužívají teroristické praktiky (zdroj: ČT24)
V případě uznání viny lze čekat přísný trest, říká bývalý velvyslanec
Češi mají podle mezinárodního práva například nárok na návštěvu a pomoc konzula, což by Turecko mělo respektovat, sdělil právník Pavel Šturma. Pokud jde o vydání do Česka, je to horší – podle Šturmy neexistuje mezi Tureckem a ČR oboustranná extradiční smlouva.
„Muselo by se to domluvit na základě příslibu reciprocity i bez ní. Druhá možnost je deportace, což není součástí trestního řízení, ale je to administrativní opatření. Jednání nebudou jednoduchá, ale je třeba tyto možnosti zkusit,“ říká právník.
Turecko je členem Rady Evropy, je vázáno úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod i úmluvou o extradici, ale ani jedna z nich tu není aplikovatelná, protože vydávání osob do cizích států se řídí zájmy země, na jejímž území došlo ke spáchání trestního činu. Většinou tak žádá o navrácení pachatele, přičemž tady je to obráceně.
Turecká policie
Dvojici Čechů hrozí vysoké tresty. „Přestože turecká justice byla oslabena, více než tisíc soudců a soudních čekatelů bylo odvoláno, tak si myslím, že bude postupovat podle platných zákonů – včetně tří dekretů o výjimečném stavu,“ podotkl Braun s tím, že pokud bude Čechům vina prokázána, dá se skutečně očekávat přísný trest.
Bývalý velvyslanec si přitom nemyslí, že by se českým úřadům podařilo vyjednat deportaci dvojice do vlasti ještě před začátkem procesu. „Pachatelé trestních činů by měli být souzeni v zemi, kde trestný čin spáchali,“ konstatoval Braun.
Braun si myslí, že případ může negativně ovlivnit i česko-turecké vztahy. „Stačí to, že se o tom bude mluvit, psát a že to může být zneužito jako demonstrativní příklad toho, že kurdské milice, které jsou nepřítelem, verbují za hranicemi žoldáky,“ upozornil diplomat.
V zahraničí bojuje až šest tisíc Evropanů, jsou mezi nimi hlavně Němci, Belgičané, Britové, Nizozemci, ale i Španělé nebo Rakušané. „Většinou je motivuje to, že Západ se nedostatečně angažuje, nebo se angažuje až příliš v případě Islámského státu,“ podotkl bezpečnostní expert Oldřich Bureš.