Čtrnáct let vězení, tábor s přísným režimem. Rusko odsoudilo norského občana za špionáž

Ruský soud odsoudil norského občana Frodeho Berga ke čtrnácti letům vězení za špionáž. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž verdikt pravděpodobně dále zvýší napětí ve vztazích mezi Ruskem a Norskem, které spolu sdílejí společnou hranici.

Třiašedesátiletý Frode Berg byl ve vazbě od prosince 2017, kdy ho ruská policie zatkla v jednom z moskevských hotelů. Podle soudu shromažďoval tajné informace o parametrech ruských jaderných ponorek, za což mu hrozilo dvacetileté vězení.

Berg v minulosti pracoval pro norskou vládní agenturu, která dohlíží na dodržování pohraniční dohody mezi Ruskem a Norskem. Od roku 2014, kdy je v důchodu, se prý řadu let angažoval v různých projektech spolupráce obou zemí.

Pracovní tábor s přísným režimem

Ruská prokurátorka Milana Digajevová již dříve uvedla, že byl Berg zadržen při činu, když od svého spolupracovníka nastrčeného ruskou kontrarozvědkou přebíral utajované informace. Jiné zdroje uvádějí, že Berga přistihli s tajnými materiály, které převzal od ruského policisty, jenž byl pak v prosinci loňského roku odsouzen ke třinácti letům vězení.

Během procesu za zavřenými dveřmi měl Berg přiznat, že pro norské tajné služby několikrát fungoval jako kurýr. O operaci, které se účastnil, ale prý nic nevěděl. Obvinění ze špionáže před soudem odmítl. Podle úterního verdiktu soudu by měl nakonec strávit čtrnáct let v pracovním táboře s přísným režimem.

Putin milost nevyloučil

Proti rozsudku se Nor odvolat neplánuje, chce ale požádat prezidenta Vladimira Putina o milost, tak aby byl propuštěn, řekl jeho obhájce Ilja Novikov. „Trest není mírný ani na ruské poměry,“ dodal. „Bergovi je 63 let, viděl podmínky v ruských věznicích, takže čtrnáct let vězení znamená v podstatě doživotní trest.“

Ruský prezident minulý týden po dotazu novinářů během rozhovorů s norskou premiérkou Ernou Solbergovou nechal možnost milosti otevřenou: „Musíme počkat na skončení soudního procesu… Podíváme se, co s tím budeme moci udělat, v závislosti na rozhodnutí soudu.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při masivním útoku v Kyjevě umírali lidé. Rusko vyslalo i Orešnik

Ukrajinské hlavní město Kyjev se v noci stalo terčem rozsáhlého vzdušného útoku ze strany Ruska. Úřady hovoří o čtyřech obětech, desítky lidí utrpěly zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu.
03:37AktualizovánoPrávě teď

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 mminutami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 33 mminutami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 1 hhodinou

Memorandum s Íránem se z velké části podařilo dojednat, tvrdí Trump

Memorandum o porozumění týkající se mírové dohody s Íránem se z velké části podařilo dojednat, uvedl v sobotu pozdě večer na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Nyní se podle něj vyjednává o detailech, které mají být brzy oznámeny. Hormuzský průliv bude otevřen, slíbil. Íránská agentura Fars však Trumpovo prohlášení o téměř dokončené dohodě zahrnující znovuotevření průlivu označila za „neúplné a neodpovídající realitě“. Podle ní má průliv zůstat pod správou Teheránu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 7 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 13 hhodinami

Stvořili jsme vlastní komunikační prostor, říká k triumfu Tiszy Orbánová

Vítězství maďarské opoziční strany Tisza v parlamentních volbách nebylo výsledkem jedné kampaně či sloganu, ale dlouhodobé systematické práce, budování důvěry a osobního kontaktu s voliči. Na posledním dni bezpečnostní konference Globsec Forum 2026 to řekla nová šéfka maďarské diplomacie Anita Orbánová. Podle ní kampaň ukázala, že politickou důvěru nelze nahradit pouze mediální silou.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...