Čtrnáct let vězení, tábor s přísným režimem. Rusko odsoudilo norského občana za špionáž

Ruský soud odsoudil norského občana Frodeho Berga ke čtrnácti letům vězení za špionáž. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž verdikt pravděpodobně dále zvýší napětí ve vztazích mezi Ruskem a Norskem, které spolu sdílejí společnou hranici.

Třiašedesátiletý Frode Berg byl ve vazbě od prosince 2017, kdy ho ruská policie zatkla v jednom z moskevských hotelů. Podle soudu shromažďoval tajné informace o parametrech ruských jaderných ponorek, za což mu hrozilo dvacetileté vězení.

Berg v minulosti pracoval pro norskou vládní agenturu, která dohlíží na dodržování pohraniční dohody mezi Ruskem a Norskem. Od roku 2014, kdy je v důchodu, se prý řadu let angažoval v různých projektech spolupráce obou zemí.

Pracovní tábor s přísným režimem

Ruská prokurátorka Milana Digajevová již dříve uvedla, že byl Berg zadržen při činu, když od svého spolupracovníka nastrčeného ruskou kontrarozvědkou přebíral utajované informace. Jiné zdroje uvádějí, že Berga přistihli s tajnými materiály, které převzal od ruského policisty, jenž byl pak v prosinci loňského roku odsouzen ke třinácti letům vězení.

Během procesu za zavřenými dveřmi měl Berg přiznat, že pro norské tajné služby několikrát fungoval jako kurýr. O operaci, které se účastnil, ale prý nic nevěděl. Obvinění ze špionáže před soudem odmítl. Podle úterního verdiktu soudu by měl nakonec strávit čtrnáct let v pracovním táboře s přísným režimem.

Putin milost nevyloučil

Proti rozsudku se Nor odvolat neplánuje, chce ale požádat prezidenta Vladimira Putina o milost, tak aby byl propuštěn, řekl jeho obhájce Ilja Novikov. „Trest není mírný ani na ruské poměry,“ dodal. „Bergovi je 63 let, viděl podmínky v ruských věznicích, takže čtrnáct let vězení znamená v podstatě doživotní trest.“

Ruský prezident minulý týden po dotazu novinářů během rozhovorů s norskou premiérkou Ernou Solbergovou nechal možnost milosti otevřenou: „Musíme počkat na skončení soudního procesu… Podíváme se, co s tím budeme moci udělat, v závislosti na rozhodnutí soudu.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Kyjev ztrátu města popírá

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin. Ukrajinský generální štáb i prezident Volodymyr Zelenskyj ovšem tvrzení o dobytí města popřeli. Zelenskyj zároveň informoval o úderech na ruskou ropnou infrastrukturu.
00:24Aktualizovánopřed 56 mminutami

Trump: Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů

Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů na její půdě, řekl v pátek večer (v sobotu ráno SELČ) podle agentury AFP americký prezident Donald Trump v projevu při příležitosti sobotního 250. výročí nezávislosti USA. Oslavy výročí se uskuteční po celé zemi, ta hlavní bude ve Washingtonu. Na National Mall proběhne velkolepý program s koncerty, vojenskými přehlídkami a leteckými ukázkami.
05:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránci se v Teheránu loučí s Chameneím, spílají USA a Izraeli

Davy Íránců se v sobotu za přísných bezpečnostních opatření začaly v Teheránu loučit s íránským duchovním vůdcem Alím Chameneím, jehož zabily 28. února americko-izraelské útoky na íránskou metropoli. Mnozí podle agentury AP skandovali „Smrt Americe a Smrt Izraeli“, a to právě v den, kdy Spojené státy slaví 250. výročí nezávislosti. Chameneího státní pohřeb má trvat šest dnů, z toho tři dny v Teheránu.
07:30Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Sjezd AfD potvrdil dosavadní vedení, provázejí ho demonstrace

Delegáti sjezdu Alternativy pro Německo (AfD) ve východoněmeckém Erfurtu v sobotu ve funkcích předsedů potvrdili Alice Weidelovou a Tina Chrupallu. Weidelová získala 81 procent hlasů a Chrupalla sedmdesát. Začátku akce se podle policie snažili zabránit demonstranti. Asi 25 tisíc jich protestuje v ulicích města, přičemž část z nich chtěla účastníkům sjezdu znemožnit dostat se do místa pořádání. Velká část delegátů však podle mluvčího strany dorazila už v pět hodin ráno, aby se blokádám vyhnula.
10:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Slováci v referendu rozhodují o rentě pro Fica, podle odhadů bude neplatné

Slováci od sobotního rána v referendu rozhodují o zrušení nároku některých politiků, například současného premiéra Roberta Fica (Smer), na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie. Referendum potrvá do deseti hodin večer. Aby bylo platné, musí hlasovat většina oprávněných voličů. Účast se však nyní odhaduje na patnáct až 25 procent.
před 8 hhodinami

Nezávislost si Američané museli vybojovat

Bitvou u Lexingtonu a Concordu nedaleko Bostonu vypukla 19. dubna 1775 americká válka o nezávislost. Přes osm let trvající konflikt skončil porážkou Britů. Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických, vyhlašující oddělení 13 severoamerických kolonií od Velké Británie, přijal druhý kontinentální kongres před 250 lety, 4. července 1776, ve Filadelfii. Válku ukončila mírová smlouva podepsaná v září 1783 v Paříži, kterou Britové oficiálně uznali nezávislost USA.
před 10 hhodinami

Přípravy na oslavy nezávislosti USA provází extrémní vedra a politické rozpory

Ve Spojených státech vrcholí přípravy mohutných oslav 250 let od podepsání Deklarace nezávislosti, tedy faktického vzniku USA. Hlavní americký svátek připadá letos na sobotu, kdy mají velkou část země zasáhnout tropické teploty. Oslavám proto předchází varování úřadů před domácími ohňostroji a kolapsy z přehřátí. I s ohledem na bezpečnost některá města oficiální akce zrušila. Společnost rozdělují politické rozpory, které se promítají také do připomínek výročí.
před 12 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo informací. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové stále pokračuje. Zraněno bylo 12 666 lidí a dalších přibližně patnáct tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou. Podle OSN se zhruba 50 tisíc lidí stále pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Evropský pohled