Praha - Před 170 lety byl poslán první telegram na světě. „Co to Bůh stvořil?“ citoval v něm Bibli americký vynálezce Samuel Morse, který 24. května 1844 odeslal první telegram z Washingtonu do zhruba šedesát kilometrů vzdáleného Baltimoru. Zrodil se tak komunikační prostředek, bez něhož se lidé neobešli dlouhá desetiletí. Ohlášena jím byla řada převratných objevů, ale i katastrof - první úspěšný let bratří Wrightů v prosinci 1903, volání SOS potápějícího se Titaniku v dubnu 1912 či začátek první světové války v červenci 1914. V posledních letech ale z přepážek pošt telegramy mizí a nahrazují ho textové zprávy a e-maily.
První prakticky využitelný telegraf, založený na elektromagnetickém principu, sestrojil v roce 1836 Carl Friedrich Gauss. Samuel Morse ale systém zdokonalil a připojil k němu i systém značek, takzvanou Morseovu abecedu. Traduje se, že úplně první telegraf sestrojil kvůli finanční tísni z věcí, které měl doma, a přístroj tak složil např. z malířského stojanu nebo starého hodinového strojku.
Nejkratší ze slavných telegramů poslal britský spisovatel Oscar Wilde svému nakladateli ve znění: „?“, nakladatel mu odpověděl stejně lakonicky „!“.
Signály se původně přenášely kabely, později bezdrátově po radiových vlnách. Telegram se podával osobně nebo telefonicky na poště, platilo se za počet slov. Proto se používala převážně strohá sdělení. Text byl bez diakritiky, místo tečky věty oddělovalo slůvko „stop“.
Jak se přišlo k morseovce
- Raná verze Morseova telegrafu ještě nepracovala s jednotlivými písmeny, ale se skupinami čísel, jejichž význam musel příjemce vyhledat v dekódovací příručce.
- Později Morse spolu s kolegou Vailem vymysleli praktičtější metodu. V ní už nešlo o přenos celých slov pomocí číselných šifer, ale o posílání jednotlivých hlásek prostřednictvím kombinací čárek a teček. Při tvorbě systému, jenž je znám jako Morseova abeceda, vycházeli z četnosti hlásek v angličtině. Nejčastěji používanému písmenu „E“ proto přiřadili jednu tečku, zatímco kód pro méně frekventované hlásky se skládá z delších kombinací.
V českých zemích byla zřízena první telegrafní linka v roce 1846 z Vídně do Brna, o rok později byla prodloužena do Prahy. Od února 1850 mohla tuto službu na území dnešní České republiky využívat i veřejnost. Kolem roku 1900 bylo v Česku již téměř 800 telegrafních stanic.
Největšího rozmachu dosáhlo podávání telegramů v období mezi světovými válkami – Čechoslováci za první republiky odeslali ročně téměř čtyři miliony telegrafických zpráv. Za socialismu to bylo až deset milionů telegramů za rok.
Až koncem 20. století začal zájem o telegramy upadat v důsledku masového šíření mobilních telefonů a internetu, takže v řadě zemí tuto službu zrušili, v Česku to bylo v březnu 2010.
Výjimkou zůstávají zprávy prezidentů, kteří rozesílají hlavám ostatních států soustrastné či blahopřejné telegramy, a to i do zemí, kde již tato služba vlastně není funkční. Tyto už jen takzvané telegramy putují oficiální cestou přes ambasády.
Jak se Evropa loučí s telegramem:
Například Dánsko a Švédsko telegramy zrušily již před třiceti lety. Slovensko zrušilo telegramy v lednu 2007 kvůli výraznému propadu zájmu: zatímco v roce 2000 poslali Slováci téměř 400 000 telegramů, v roce 2005 už jich bylo jen 23 500. Rakouská pošta poslední telegrafickou zprávu odeslala 31. prosince 2005. V Německu Deutsche Telekom zrušil zasílání telegramů do zahraničí koncem roku 2000, v rámci Německa ale tuto službu zachoval.
Poslední český telegram odešel před čtyřmi lety. Po 160 letech tak skončila 1. 4. 2010 v České republice služba, jež v době svého vzniku znamenala průlom v přenosu informací. Telegram totiž nedokázal konkurovat moderním technologiím, nadto byl ve srovnání s SMS nebo e-mailem výrazně dražší - podání na poště stálo 75 Kč a za každé slovo do deseti znaků zaplatil zákazník dalších pět korun. Jako neefektivní a nevýdělečná služba tak zamířil telegram z poštovních přepážek do filmů pro pamětníky.
