Australský premiér Scott Morrison chápe zklamání Francie ze zrušení dohody o ponorkách ze strany Canberry. Austrálie však podle něj musí chránit své zájmy. Canberra odstoupí od smlouvy na výrobu konvenčních ponorek, kterou uzavřela s francouzskou firmou Naval Group. Místo toho dá přednost nové dohodě s Velkou Británií a Spojenými státy.
„Samozřejmě pro francouzskou vládu je to velké zklamání, takže jejich nespokojenost chápu. Ale zároveň Austrálie jako každý suverénní stát musí vždy přijímat rozhodnutí, která jsou v našem výhradním národním obranném zájmu,“ řekl Morrison.
Dodal, že nelituje rozhodnutí upřednostnit národní zájem Austrálie a že návrh vznesl před několika měsíci přímo on sám.
Austrálie bude stavět jaderné ponorky s Británií a USA
Austrálie ve čtvrtek oznámila, že odstoupí od smlouvy na výrobu konvenčních ponorek v hodnotě 40 miliard dolarů (866 miliard korun), kterou uzavřela s francouzskou firmou Naval Group v roce 2016. Po pěti letech už je hodnota kontraktu v dnešních cenách vyšší.
Místo toho Canberra hodlá postavit nejméně osm ponorek na jaderný pohon, což má umožnit nový bezpečnostní pakt mezi Austrálií, Velkou Británií a Spojenými státy oznámený ve středu.
Francie označila zrušení dohody za „nůž do zad“ ze strany blízkých spojenců a povolala své velvyslance v USA a v Austrálii ke konzultacím do Paříže.
Australský ministr obrany Peter Dutton televizi Sky News řekl, že Canberra byla vůči Francii ohledně svých obav upřímná, otevřená a čestná. „Náznaky, že australská vláda na tyto obavy neupozornila, upřímně řečeno odporují tomu, co je veřejně zaznamenáno a co se rozhodně veřejně říkalo dlouhou dobu.“
Odmítl však prozradit náklady nové dohody s USA. Pouze uvedl, že se nejedná o „levný projekt“.
Paříž: Biden požádal o rozhovor s Macronem
Spor je největší ranou pro vztahy mezi Austrálií a Francií od roku 1995. Tehdy Canberra protestovala proti rozhodnutí Francie obnovit jaderné zkoušky v jižním Tichomoří a povolala ke konzultacím svého velvyslance, připomíná agentura Reuters.
Spor o ponorky však představuje také bezprecedentní diplomatickou krizi mezi USA a Francií, která by podle analytiků mohla trvale poškodit spojenectví Washingtonu s Francií a Evropou. Zpochybňuje také jednotnou frontu, kterou se vláda amerického prezidenta Joea Bidena snaží vytvořit proti rostoucí moci Číny.
Mluvčí francouzské vlády Gabriel Attal už oznámil, že prezident Emmanuel Macron bude v příštích dnech telefonicky hovořit s Bidenem. O rozhovor podle něj požádal americký prezident.
