Chápeme zklamání Paříže, ale hájíme své zájmy, komentuje australský premiér roztržku s Francií

Australský premiér Scott Morrison chápe zklamání Francie ze zrušení dohody o ponorkách ze strany Canberry. Austrálie však podle něj musí chránit své zájmy. Canberra odstoupí od smlouvy na výrobu konvenčních ponorek, kterou uzavřela s francouzskou firmou Naval Group. Místo toho dá přednost nové dohodě s Velkou Británií a Spojenými státy.

„Samozřejmě pro francouzskou vládu je to velké zklamání, takže jejich nespokojenost chápu. Ale zároveň Austrálie jako každý suverénní stát musí vždy přijímat rozhodnutí, která jsou v našem výhradním národním obranném zájmu,“ řekl Morrison.

Dodal, že nelituje rozhodnutí upřednostnit národní zájem Austrálie a že návrh vznesl před několika měsíci přímo on sám.

Austrálie bude stavět jaderné ponorky s Británií a USA

Austrálie ve čtvrtek oznámila, že odstoupí od smlouvy na výrobu konvenčních ponorek v hodnotě 40 miliard dolarů (866 miliard korun), kterou uzavřela s francouzskou firmou Naval Group v roce 2016. Po pěti letech už je hodnota kontraktu v dnešních cenách vyšší.

Místo toho Canberra hodlá postavit nejméně osm ponorek na jaderný pohon, což má umožnit nový bezpečnostní pakt mezi Austrálií, Velkou Británií a Spojenými státy oznámený ve středu.

Francie označila zrušení dohody za „nůž do zad“ ze strany blízkých spojenců a povolala své velvyslance v USA a v Austrálii ke konzultacím do Paříže.

Australský ministr obrany Peter Dutton televizi Sky News řekl, že Canberra byla vůči Francii ohledně svých obav upřímná, otevřená a čestná. „Náznaky, že australská vláda na tyto obavy neupozornila, upřímně řečeno odporují tomu, co je veřejně zaznamenáno a co se rozhodně veřejně říkalo dlouhou dobu.“

Odmítl však prozradit náklady nové dohody s USA. Pouze uvedl, že se nejedná o „levný projekt“.

Paříž: Biden požádal o rozhovor s Macronem

Spor je největší ranou pro vztahy mezi Austrálií a Francií od roku 1995. Tehdy Canberra protestovala proti rozhodnutí Francie obnovit jaderné zkoušky v jižním Tichomoří a povolala ke konzultacím svého velvyslance, připomíná agentura Reuters.

Spor o ponorky však představuje také bezprecedentní diplomatickou krizi mezi USA a Francií, která by podle analytiků mohla trvale poškodit spojenectví Washingtonu s Francií a Evropou. Zpochybňuje také jednotnou frontu, kterou se vláda amerického prezidenta Joea Bidena snaží vytvořit proti rostoucí moci Číny.

Mluvčí francouzské vlády Gabriel Attal už oznámil, že prezident Emmanuel Macron bude v příštích dnech telefonicky hovořit s Bidenem. O rozhovor podle něj požádal americký prezident.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin podmíněně souhlasí s návrhy na zastavení bojů, podle Zelenského příměří nechce

Rusko souhlasí s návrhy na zastavení bojů, měly by ale vést k dlouhodobému míru a k řešení příčin krize, řekl ve čtvrtek šéf Kremlu Vladimir Putin. Existuje podle něj řada otázek, například kdo bude dohlížet na dodržování příměří na frontové linii, která je dlouhá dva tisíce kilometrů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj soudí, že Putin připravuje odmítavou reakci na návrh příměří, ale bojí se to říct přímo americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Soudce Bílému domu nařídil vrátit funkci tisícům vládních zaměstnanců

Federální soudce ve Spojených státech nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa vrátit do funkce tisíce federálních zaměstnanců ve zkušební době, které propustila v únoru v rámci hromadného snižování stavů ve vládních úřadech. Soudce uvedl, že o výpovědích rozhodoval personální úřad, který k tomu neměl pravomoc. Rozhodnutí zasadilo zatím největší ránu úsilí Trumpa a jeho poradce Elona Muska o drastické zredukování federální správy, píší tiskové agentury.
před 3 hhodinami

Členské státy NATO musí vyrábět více zbraní, řekl během jednání s Trumpem Rutte

Prezident Spojených států Donald Trump ve čtvrtek jednal ve Washingtonu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Ten během schůzky v Oválné pracovně řekl, že členové Aliance musí vyrábět více zbraní. Zaostávají v tom podle něj za Ruskem a Čínou. Trump během setkání vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy anektují Grónsko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Polsko staví mohutné opevnění na východní hranici

Polský prezident Andrzej Duda vyzval k rozmístění amerických jaderných zbraní na území Polska. Podle něj by se infrastruktura NATO měla 26 let po rozšíření směrem na východ také posunout tímto směrem. Země od příštího roku zavede systém vojenských školení pro civilisty. Na hranicích s Ruskem mezitím finišuje stavba prvního úseku vojenských opevnění.
před 4 hhodinami

Mileiovy škrty spojily na demonstraci důchodce s fotbalovými fanoušky

Nebývalá fronta se vytvořila v Argentině proti politice razantních škrtů tamního prezidenta Javiera Mileie. Při protivládních demonstracích spojili své síly důchodci s tvrdým jádrem fanoušků různých fotbalových klubů. Při střetech s policií patnáct lidí utrpělo zranění, z toho jeden těžká. Zhruba stovka dalších skončila v poutech.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Putin chce Ukrajinu mimo NATO a odzbrojenou, to je nepřípustné, říká Zdechovský

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) by si přál, aby dojednávané příměří mezi Ruskem a Ukrajinou bylo začátkem konce Moskvou rozpoutaného konfliktu. Obává se ale, že by ruský vládce Vladimir Putin případného klidu zbraní zneužil například k přeskupení vojáků pro nové boje. „Zakonzervovat ten konflikt je pro Evropu to nejhorší a nejdražší řešení,“ prohlásil europoslanec v pořadu Interview ČT24.
před 6 hhodinami

Němečtí Zelení blokují klíčový finanční balík vznikající vlády

Poslanci Spolkového sněmu ve čtvrtek debatovali v prvním čtení o finančním balíku, na kterém se při sondážních rozhovorech o sestavení nové vlády dohodly konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Na investice do obrany by se nově neměla vztahovat dluhová brzda, změnit by se měla ústava. Ke schválení balíku jsou však potřeba i hlasy strany Zelených, která opět odmítla změny podpořit.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Neapol zasáhlo silné zemětřesení

Stovky obyvatel Neapole strávily čtvrteční noc v ulicích a ve svých autech poté, co město na jihu Itálie zasáhlo silné zemětřesení. Nejméně jedenáct lidí bylo lehce zraněno. Úřady zřídily koordinační centrum, aby zjistily rozsah škod. Šlo o nejsilnější otřesy za čtyřicet let, píše deník Corriere della Sera.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...