Súdánský prezident Umar Bašír (75) byl ve čtvrtek zatčen. Skončila tak jeho 30letá vláda Súdánu, který byl až do roku 2011 největší zemí Afriky. Vláda Bašíra byla od začátku jeho příchodu k moci v roce 1989 poznamenaná občanskou válkou a ozbrojenými konflikty. Byl také jedinou úřadující hlavou státu, kterou Mezinárodní trestní soud (ICC) obvinil z genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů.
Zločinů se měl Bašír dopustit při nepokojích v západosúdánské provincii Dárfúr. Konflikt v Dárfúru vypukl v únoru 2003 a podle OSN v něm zahynulo na 300 tisíc lidí a na 2,5 milionu osob muselo opustit domovy. ICC později vydal na prezidenta mezinárodní zatykač, který mu zakazoval cestovat za hranice Súdánu. Bašír ale i tak podnikl řadu diplomatických cest a v roce 2015 byl například nucen kvapně opustit Jižní Afriku, aby se vyhnul zatčení.
Generál Bašír, profesionální voják, se dostal k moci pučem v roce 1989, při němž svrhl někdejší civilní vládu Sádika Mahdího. Následně zrušil ústavu, zakázal činnost politických stran a vyhlásil výjimečný stav.
Do října 1993 byl šéfem vojenské Revoluční rady národní spásy, prezidentem byl zvolen až ve volbách v březnu 1996. Navzdory zatykači byl Bašír opět zvolen hlavou státu v prvních pluralitních volbách v prosinci 2000 a znovu v prosinci 2015. Loni v srpnu jej vládnoucí strana nominovala na třetí mandát prezidenta pro volby v roce 2020, ačkoli to ústava nedovolovala.
Bašír zavedl právo šaría
Po nástupu k moci začal Bašír v zemi budovat radikální islámský stát a zavedl právo šaría. V Súdánu se později ukrývala řada mezinárodně hledaných teroristů, jako byl například šéf sítě al-Káida Usáma bin Ládin či venezuelský terorista Carlos (vlastním jménem Iljič Ramírez Sánchez).
Súdán byl pod jeho vedením opakovaně kritizován za porušování lidských práv. Docházelo k mučení, popravám, znásilňování a obchodu s dětmi. Též čelil diplomatickým sankcím a USA zemi zařadily na seznam států, které podporují terorismus. Ekonomické sankce USA proti Súdánu byly zrušeny až v říjnu 2017.
Bašír se ale také v roce 2005 zasloužil o ukončení 22leté občanské války mezi severem a jihem země, která si vyžádala na dva miliony obětí. Navzdory jeho úsilí udržet jednotný Súdán byl v červenci 2011 vyhlášen nezávislý Jižní Súdán, který se oddělil od severního regionu po rozhodnutí v referendu.
Súdán tak přišel mimo jiné o 75 procent produkce ropy, která do té doby zajišťovala hlavní přísun zahraničních investic. A to i přesto, že Bašír nastoupil do úřadu v době, kdy se vlastnictví amerických dolarů mohlo trestat smrtí.
WikiLeaks: Prezident zpronevěřil devět miliard dolarů
Někdejší prezident se narodil v roce 1944 ve vesnici Chúš Bannaga, která byla součástí někdejšího Egyptského království. Jeho otec byl rolník. Bašír se ale rozhodl pro vojenské vzdělání, které získal v Súdánu a v Egyptě. Později sloužil u výsadkového vojska a v roce 1973 se zapojil do války proti Izraeli. Od roku 2004 byl armádním generálem.
V prosinci 2010 byl serverem WikiLeaks, který zveřejňoval uniklou poštu amerických diplomatů, nařčen, že zpronevěřil až devět miliard dolarů (více než 171 miliard korun) ze státních fondů. Peníze prý převedl na zahraniční účty.
Bašírův osobní život není veřejnosti příliš známý. Je podruhé ženatý a údajně nemá děti. Jeho druhá manželka byla vdovou po súdánském válečném hrdinovi, čímž chtěl podle svých slov dát Bašír příklad ostatním vojákům.
Věrný své uniformě
Na veřejnosti většinou vystupuje v armádní uniformě a téměř nikdy neposkytuje rozhovory médiím. Někteří komentátoři označují Bašíra za ne příliš dobrého řečníka, jiní ale varují před jeho podceňováním.
„Hrdost a sebeúcta je pro něho velmi důležitá. Bašír je temperamentní a vznětlivý. Pokud má pocit, že někdo urazil jeho důstojnost, často se uchýlí k agresivním výpadům,“ popsal prezidentovu povahu jeden z analytiků serveru BBC Alex de Waal.
Jeho dlouholeté vedení země je podle de Waala spíše výsledkem vnitřních rozporů mezi rivaly, pro které je Bašír takzvané „menší zlo“ než mnozí jiní oponenti.
Bašír v únoru 2019 vyhlásil roční výjimečný stav a rozpustil vládu, kterou nahradil vojenskými představiteli. Reagoval tak na protesty proti jeho režimu, které v zemi zuřily již od prosince loňského roku. Podle súdánského ministra zahraničí je někdejší prezident nyní zatčen a držen na bezpečném místě.
