Súdánský prezident opustil JAR před rozhodnutím o zatčení

Johannesburg – Súdánský prezident Umar Bašír opustil Jihoafrickou republiku jen několik hodin předtím, než jihoafrický nejvyšší soud nařídil jeho zatčení. Bašír byl v JAR na jednání Africké unie. Mezinárodní trestní soud (ICC) Bašíra podezřívá z válečných zločinů, a vydal na něj před lety dva zatykače.

Pretorijský soud v neděli vydal předběžné nařízení, které zakazovalo úřadům nechat Bašíra opustit území Jihoafrické republiky, dokud soud nerozhodne ve věci jeho zatčení. Zasedání soudu bylo ale dnes dopoledne odročeno a mezitím prezidentovo letadlo ze země odletělo. Několik hodin po Bašírově odletu nakonec nejvyšší soud nařídil jeho zatčení.

Jihoafrická vláda podle zástupce soudu svou nečinností, která umožnila súdánskému prezidentovi ze země uprchnout, porušila ústavu země. Jihoafrická vláda se brání tím, že Bašír vzhledem k účasti na mezinárodním summitu požíval imunitu.

Chártúm Bašírův návrat oslavoval

Bašíra přivítal po návratu do Chartúmu dav několika stovek příznivců. Ministr zahraničí Ibráhím Ghandúr označil celý incident za zbytečné drama, které prý vyvolali „nepřátelé Afriky, nepřátelé Súdánu a nepřátelé mírumilovných zemí“. Jihoafrická vláda podle něj vyjádřila hrdost na účast Bašíra na summitu Africké unie.

Mezinárodní trestní soud už vyjádřil zklamání nad tím, že se jihoafrickým úřadům nepodařilo súdánského prezidenta zadržet. Zklamání vyjádřil také ředitel organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch, která dlouhodobě upozorňuje na porušování lidských práv v Súdánu. Svět podle něj kdysi pomohl Jižní Africe v boji proti apartheidu, tedy systému rasové segregace, JAR ale nyní podle něj toleruje masové vraždění Afričanů v Súdánu.

Bašír vládne Súdánu od roku 1989 a znovu byl zvolen letos na dalších pět let. Zatykače z let 2009 a 2010 se vztahují k událostem v západosúdánském Dárfúru. Kvůli násilí, které tam začalo roku 2003, zemřelo 300 000 lidí a domovy opustily až tři miliony osob.

Orgány Africké unie už v minulosti odmítly výzvy ICC týkající se Bašíra, protože obviňují soud ze zaujatosti vůči africkým politikům. Loni ICC kvůli tomu stáhl obvinění proti keňskému prezidentovi Uhuruovi Kenyattovi. ICC ho chtěl soudit kvůli vyvolání etnických nepokojů po volbách v roce 2007, ale nezískal v předběžném šetření dostatek důkazů, údajně kvůli neochotě Keni spolupracovat. Kenyatta měl být první sloužící hlavou státu, jež měla stanout před ICC.

Bašír od vydání zatykače jezdil jenom do zemí, které buď nepřistoupily k ICC, nebo prezidenta odmítly zatknout. V dubnu po vlně protestů zrušil na poslední chvíli cestu do Indonésie na summit afrických a asijských vůdců.

3 minuty
JAR nechala Bašíra navzdory zatykači opustit zemi
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Cla jsou mimořádně radikální, odpověď bude adekvátní, řekl Šefčovič

Nová cla oznámená prezidentem USA Donaldem Trumpem jsou mimořádné radikální a pozice EU a Washingtonu zůstávají přes intenzivní kontakty velmi rozdílné. V rozhovoru se zpravodajem ČT Petrem Obrovským to uvedl eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič. Evropská unie podle něj chystá „bezprecedentní“ odpověď.
před 3 mminutami

Akciové burzy druhým dnem zažily jízdu z kopce

Evropské akciové burzy prožily i v pátek prudký pokles. Investoři tak reagovali na dopad nových amerických cel, která prezident Donald Trump oznámil ve středu večer. Panevropský index Stoxx 600 uzavřel se ztrátou 5,1 procenta. Britský FTSE 100 i německý DAX odepsaly necelých pět procent, francouzský CAC pak přes čtyři procenta. Propad zažily trhy i ve čtvrtek. Ve výrazném minusu zakončily týden též americké akcie. Situaci vyostřila i páteční razantní odpověď Číny.
16:57Aktualizovánopřed 19 mminutami

Turci usilují o klíčovou základnu v Sýrii, Izrael udeřil

Turecko chce převzít leteckou základnu Tijas v Sýrii a rozmístit tam systémy protivzdušné obrany a drony. S odkazem na své zdroje to píše The Middle East Eye (MEE) a další média. Ankara jedná s Damaškem i o vojenském centru pro výcvik syrských vojáků. Izrael mluví o „tureckém protektorátu“ a základny bombarduje. Damašek má útoky za porušení suverenity.
17:53Aktualizovánopřed 20 mminutami

Velitelé britské a francouzské armády jednali se Zelenským

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pátek v Kyjevě setkal s veliteli britské a francouzské armády, aby s nimi projednal plány na případné rozmístění kontingentu zahraničních vojáků na Ukrajině v rámci možné budoucí dohody o příměří.
před 25 mminutami

Z disidentky agentkou Moskvy. Sudlianková v Česku řídila ruské dezinformace

Nově sankcionovaná běloruská novinářka Natalia Sudlianková byla v Česku dlouho vnímána jako disidentka, jeden ze zlomů ale přišel v době nelegální anexe ukrajinského Krymu Ruskem. Podle Bezpečnostní informační služby (BIS) v tuzemsku řadu let skrytě a vědomě pracovala pro ruskou vojenskou zpravodajskou službu GRU. V Česku žije s rodinou, která tu může zůstat.
před 1 hhodinou

Rusové udeřili na elektrárnu v Chersonu. Porušili dohodu, řekl Zelenskyj

Rusko v pátek zaútočilo bezpilotním letounem na tepelnou elektrárnu v ukrajinském městě Cherson, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters. Obvinil proto Moskvu z porušení moratoria na útoky proti civilní energetické infrastruktuře, které bylo zprostředkováno Spojenými státy. Ruské síly útočily během pátku rovněž v Kryvém Rihu, kde zabily nejméně čtrnáct lidí, z toho šest dětí, a v Charkově, kde zemřelo pět lidí.
07:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Putin bude muset brzy říci, zda to s mírem myslí vážně, prohlásil Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek po jednání ministrů zahraničí států NATO prohlásil, že ruský vládce Vladimir Putin bude muset velmi brzy říci, zda to s mírem na Ukrajině myslí vážně. Pokud ne, USA odpoví, zdůraznil Rubio. Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho je nyní „míč na ruské straně hřiště“. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) řekl, že k ruskému jednání o příměří je maximálně skeptický.
09:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nad posledním nacistickým transportem z Bratislavy už létali Sověti

V pátek 4. dubna uplynulo osmdesát let od osvobození Bratislavy, k němuž došlo v rámci první etapy bratislavsko-brněnské operace, během níž sovětské a rumunské jednotky osvobozovaly jihozápad slovenského území od nacistů. Boje o Bratislavu, které se Němci nechtěli snadno vzdát, začaly 2. dubna 1945.
16:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...