Súdánský prezident opustil JAR před rozhodnutím o zatčení

Johannesburg – Súdánský prezident Umar Bašír opustil Jihoafrickou republiku jen několik hodin předtím, než jihoafrický nejvyšší soud nařídil jeho zatčení. Bašír byl v JAR na jednání Africké unie. Mezinárodní trestní soud (ICC) Bašíra podezřívá z válečných zločinů, a vydal na něj před lety dva zatykače.

Pretorijský soud v neděli vydal předběžné nařízení, které zakazovalo úřadům nechat Bašíra opustit území Jihoafrické republiky, dokud soud nerozhodne ve věci jeho zatčení. Zasedání soudu bylo ale dnes dopoledne odročeno a mezitím prezidentovo letadlo ze země odletělo. Několik hodin po Bašírově odletu nakonec nejvyšší soud nařídil jeho zatčení.

Jihoafrická vláda podle zástupce soudu svou nečinností, která umožnila súdánskému prezidentovi ze země uprchnout, porušila ústavu země. Jihoafrická vláda se brání tím, že Bašír vzhledem k účasti na mezinárodním summitu požíval imunitu.

Chártúm Bašírův návrat oslavoval

Bašíra přivítal po návratu do Chartúmu dav několika stovek příznivců. Ministr zahraničí Ibráhím Ghandúr označil celý incident za zbytečné drama, které prý vyvolali „nepřátelé Afriky, nepřátelé Súdánu a nepřátelé mírumilovných zemí“. Jihoafrická vláda podle něj vyjádřila hrdost na účast Bašíra na summitu Africké unie.

Mezinárodní trestní soud už vyjádřil zklamání nad tím, že se jihoafrickým úřadům nepodařilo súdánského prezidenta zadržet. Zklamání vyjádřil také ředitel organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch, která dlouhodobě upozorňuje na porušování lidských práv v Súdánu. Svět podle něj kdysi pomohl Jižní Africe v boji proti apartheidu, tedy systému rasové segregace, JAR ale nyní podle něj toleruje masové vraždění Afričanů v Súdánu.

Bašír vládne Súdánu od roku 1989 a znovu byl zvolen letos na dalších pět let. Zatykače z let 2009 a 2010 se vztahují k událostem v západosúdánském Dárfúru. Kvůli násilí, které tam začalo roku 2003, zemřelo 300 000 lidí a domovy opustily až tři miliony osob.

Orgány Africké unie už v minulosti odmítly výzvy ICC týkající se Bašíra, protože obviňují soud ze zaujatosti vůči africkým politikům. Loni ICC kvůli tomu stáhl obvinění proti keňskému prezidentovi Uhuruovi Kenyattovi. ICC ho chtěl soudit kvůli vyvolání etnických nepokojů po volbách v roce 2007, ale nezískal v předběžném šetření dostatek důkazů, údajně kvůli neochotě Keni spolupracovat. Kenyatta měl být první sloužící hlavou státu, jež měla stanout před ICC.

Bašír od vydání zatykače jezdil jenom do zemí, které buď nepřistoupily k ICC, nebo prezidenta odmítly zatknout. V dubnu po vlně protestů zrušil na poslední chvíli cestu do Indonésie na summit afrických a asijských vůdců.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po ukrajinském úderu vypukl požár v ropném skladu v Soči. Rusko útočilo u Oděsy

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár ropného skladu v černomořském přístavním městě Soči na jihu Ruska. Agentura Reuters napsala, že o tom informovaly úřady Krasnodarského kraje. Ukrajinské ministerstvo energetiky uvedlo, že Rusko v noci útočilo na zařízení energetické infrastruktury v Oděské oblasti. Podle místních úřadů při úderech zahynul jeden člověk a nejméně pět utrpělo zranění.
08:37Aktualizovánopřed 2 mminutami

V Nepálu vyprostili dva přeživší z trosek vodní elektrárny

Nepálští záchranáři a armáda vyprostili dva přeživší ničivých povodní, Kabira Maharjana a Sanjaye Sahu, z tunelu vodní elektrárny. Oba muži byli letecky přepraveni do nemocnice. Povodně před týdnem zasáhly Nepál a také sousední Tibet. Čína doposud ohlásila přes dvacet mrtvých. Nepál pohřešuje více než čtyři tisíce lidí, přes šest set osob pak uvázlo v prostorách vodních elektráren.
před 25 mminutami

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Na jeho základě pak kontrolují další dvě elektrická zařízení. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 49 mminutami

Milei si nárokuje Falklandy. Chce přísnější sankce na firmy, které tam těží ropu

Argentinský prezident Javier Milei ve čtvrtek v televizním projevu prohlásil, že zpřísní sankce vůči firmám zapojeným do ropných projektů v okolí Falklandských ostrovů, navýší prostředky na obranu na jihu země a předloží Kongresu návrh zákona, jehož cílem je posílit reakci Argentiny na to, co označil za porušování její suverenity. Argentina si Falklandy, britské zámořské území ležící asi 500 kilometrů východně od argentinské pevniny, dlouhodobě nárokuje.
před 1 hhodinou

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 2 hhodinami

AfD může mít po volbách v Sasku-Anhaltsku prvního zemského premiéra

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.
před 3 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 3 hhodinami

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.