Bulharsko v neděli čekají již třetí parlamentní volby v letošním roce. Ukončit mohou vleklou politickou krizi a potvrdit přípravu na přijetí eura do tří let. Nerozhodný volební výsledek ale může adaptaci společné evropské měny zkomplikovat. Bulhaři stejný den hlasují i v prvním kole prezidentských voleb.
Současných 240 poslanců Národního shromáždění není schopno sestavit funkční vládu. Dubnové i červencové volby totiž skončily patem. Politickou krizi odstartovaly loňské demonstrace proti bývalému premiérovi Bojkovi Borisovovi a jeho desetileté vládě, kterou podle opozice doprovázela korupce.
Favoritem voleb je přesto Borisovova konzervativní strana Občané za evropský rozvoj Bulharska. Ta má ale nulový koaliční potenciál. „Předvolební průzkumy nám škodí tím, že předpokládají naši výhru. Oponenty to dráždí a jednají pak nezákonně a útočí na naše kandidáty,“ tvrdí Borisov.
Pro exprezidentova hlavního politického soupeře Slaviho Trifonova, který předsedá straně Je takový národ, složení kabinetu také nebude snadné. „Jestliže strana Je takový národ nesestaví s žádnou stranou koalici, tak převezme samostatně zodpovědnost za sestavení vlády,“ hlásal Trifonov po červencových volbách.
Trifonov se po minulém hlasování cítil jako jasný vítěz. Ambiciózní slova bývalého baviče a zpěváka však narazila na roztříštěnost opozice. Vládu nesestavil a preference jeho strany začaly strmě klesat.
Volí se také prezident
V neděli se v Bulharsku navíc koná první kolo prezidentských voleb. Prezident má v současné situaci zásadní roli při moderování povolebních jednání o formování nové vlády. Největší šanci na zvolení má současná hlava státu Rumen Radev.
„Prezident Radev sehrál roli prezidentské instituce. Uznal požadavky davu za legitimní a protesty podpořil. To z něj činí klíčového aktéra bulharské politické scény,“ hodnotí politický analytik Slavi Vassilev.
Únava z vleklé politické krize se odrazila při minulém hlasování, kdy k urnám dorazilo jen čtyřicet procent voličů. V nadcházejících volbách by podle odhadů mohla být účast vyšší.
Volby mohou potvrdit přijetí eura
Předvolební kampani dominují témata spojená s pandemií. Ožehavou otázkou zůstává i zavedení eura. Bulhaři chtějí platit eurem od roku 2024. Podpora společné evropské měny nicméně rok od roku klesá a společnost rozděluje na dva víceméně stejné tábory.
„Zavedení eura je plánováno bez přechodného období a datum jeho přijetí se bude shodovat s jeho zavedením jako oficiální platební jednotky,“ tvrdí prohlášení bulharské centrální banky z konce června.
Bulharsko patří k nejchudším členským státům Evropské unie, zadluženost veřejných financí je přesto dlouhodobě nízká. Fiskální deficit loni činil pouze tři procenta HDP. Politická patová situace se ale na všem negativně odráží. Pokračování současných problémů by podle analytiků mohlo zavedení eura zpomalit.
