„Bůh tehdy mlčel.“ Spojené státy si připomněly dvacet let od útoků na WTC

10 minut
Události: Amerika si připomněla dvacáté výročí 11. září
Zdroj: ČT24

Tisíce lidí si v sobotu v místě, kde stávala newyorská dvojčata Světového obchodního centra (WTC), připomněly památku obětí teroristických útoků 11. září 2001. Obřad zahájilo rozvinutí americké státní vlajky za doprovodu hymny USA, po němž následovala minuta ticha ve chvíli, kdy před 20 lety první letadlo narazilo do severní věže WTC. Piety se zúčastnil americký prezident Joe Biden i jeho předchůdci Barack Obama a Bill Clinton. Na pietě v Pensylvánii promluvil také bývalý americký prezident George Bush mladší.

Dlouhé minuty zněla na Manhattanu jména obětí; jejich předčítání je tradiční součástí vzpomínkového dne. V 9:03 místního času, kdy před dvaceti lety druhý unesený letoun zasáhl jižní věž, zazněly na Ground Zero dva údery zvonu, po kterých následovala další minuta ticha za zemřelé. Výčet jmen obětí přerušilo hudební vystoupení zpěváka Bruce Springsteena s písní I’ll see you in my dreams (Uvidím tě ve svých snech).

Pietní vzpomínku zahájil Mike Low, jehož dcera byla letuškou v prvním uneseném letounu. „Zatímco předčítáme jména těch, o které jsme přišli, má paměť se vrací do toho strašného dne, kdy se zdálo, že se na náš svět snesl zlý přízrak. Ale byla to také doba, kdy mnoho lidí překonávalo samo sebe,“ řekl Low.

Ceremoniál byl rámován celkem šesti chvílemi ticha. Třetí nastala v 9:43, kdy unesený letoun narazil do západní strany Pentagonu, sídla amerického ministerstva obrany. Minutou ticha byl uctěn i moment, kdy se po potyčce cestujících a posádky s únosci zřítilo čtvrté letadlo v Pensylvánii krátce po desáté ráno. Chvíle ticha připomněly také momenty, kdy se v New Yorku minutu před desátou zřítil první z poškozených mrakodrapů a zhruba o půl hodiny později i druhý.

Prezidenta Bidena na akci doprovodila první dáma Jill Bidenová. K jeho předchůdcům Obamovi a Clintonovi se rovněž připojily jejich manželky Michelle Obamová a Hillary Clintonová.

Bush: Dokázali jsme se postavit smrti

Další vzpomínkové akce se konaly v Pentagonu nedaleko Washingtonu, kam před dvaceti lety narazilo třetí unesené letadlo pilotované islamistickými teroristy, a u obce Shanksville v Pensylvánii, poblíž které se zřítil čtvrtý letoun po souboji pasažérů s teroristy. 

Právě v Pensylvánii na vzpomínkové akci pro rodiny obětí letu United Airlines 93 promluvil bývalý americký prezident George Bush mladší. „Před dvaceti lety jsme všichni zjistili různými způsoby na různých místech, že se naše životy navždy změnily,“ prohlásil Bush. Podle něj si Amerika prošla „hrůzou, destrukcí a ničením  hodnot“. „Bůh tehdy mlčel,“ sdělil a dodal, že Američané jsou zranitelní, ale mají sílu čelit nepředstavitelným situacím. „Dokázali jsme se postavit smrti.“

Současná viceprezidentka Kamala Harrisová v následném projevu uctila ztracené životy a hrdinství cestujících. Podobně jako Bush vyzvala Američany k jednotě. „Co se stalo na letu 93, nám toho říká tolik o odvaze lidí na palubě, kteří dali vše, co měli, o odhodlání prvních zasahujících, kteří riskovali vše a o odolnosti amerického lidu,“ uvedla.

Na pietě v Pentagonu s řečí vystoupil americký ministr obrany Lloyd Austin a předseda sboru náčelníků štábů Mark Milley. Biden navštívil všechna pietní místa, na žádné ze vzpomínkových akcí ale veřejně nepromluvil. V Shanksville jen krátce promluvil s reportéry, před nimiž obhajoval stažení vojáků z Afghánistánu.

„Sedmdesát procent Američanů si myslí, že nastal čas opustit Afghánistán, ale nelíbí se jim, jak jsme to udělali. Ale je těžké komukoli vysvětlit, jak jinak se to dalo provést,“ řekl Biden televizní stanici CNN.

Biden vyzval k jednotě národa

Biden již v předvečer výročí věnoval vzpomínku obětem a vyzval národ k jednotě. Ve videu z Bílého domu připomněl i tisíce dalších, kteří byli zraněni. Zmínil také hasiče, zdravotníky a mnoho dalších lidí, kteří při vyprošťovacích pracích nasazovali životy. Při útocích, které zosnoval saúdskoarabský miliardář Usáma bin Ládin a teroristická organizace al-Káida, zahynulo 2977 lidí.

Prezident také poukázal na „temné stránky lidské přirozenosti: strach a hněv, zášť a násilí vůči muslimským Američanům, skutečným a věrným stoupencům mírumilovného náboženství“, což podle něj oslabilo, ale nezničilo americkou jednotu.

„Pro mě je hlavním ponaučením z 11. září, že když jsme nejzranitelnější… v bitvě o duši Ameriky, je jednota naší největší předností,“ uvedl. „Jednota neznamená, že musíme věřit tomu samému. Musíme mít zásadní respekt a víru v sebe navzájem i v tento národ,“ dodal.

Amerika byla vždy domovem hrdinů, napsal Obama

Exprezident Barack Obama, který byl šéfem Bílého domu v letech 2009 až 2017, vyzdvihl heroické činy v době po útoku. „Jedna věc, která byla evidentní 11. září – a od té doby je jasná – je, že Amerika byla vždy domovem hrdinů, kteří se vrhali do nebezpečí, aby udělali to, co je správné,“ uvedl.

Zmínil hasiče, kteří běželi po schodech v mrakodrapech nahoru, zatímco ostatní utíkali dolů, pasažéry, kteří se postavili teroristům, a dobrovolníky, kteří po útocích pomáhali. „Za posledních dvacet let jsme znovu a znovu viděli stejnou odvahu a nesobeckost,“ řekl Obama, který připomněl také odvahu zdravotníků v pandemii, hasičů bojujících s lesními požáry a vojáků, kteří nasazují své životy za záchranu Američanů a uprchlíků.

„Amerika nikdy nezapomene na ty, kteří přišli o život, na ty, kteří riskovali nebo položili vlastní životy, aby zachránili ostatní, a na ty, jejichž životy se před 20 lety navždy změnily. Všem jim dlužíme to, abychom se spolu opět sešli v jednotě, naději, soucitu a odhodlání,“ uvedl na Twitteru Bill Clinton, který byl prezidentem USA v letech 1993 až 2001.

Trump kritizoval stažení vojáků z Afghánistánu

Bývalý prezident Spojených států Donald Trump se na pietách nepřipojil k Bidenovi a dalším bývalým prezidentům. Místo toho zamířil do 17. policejního okrsku, který je jen několik bloků od mrakodrapu Trump Tower a navštívil i přilehlou požární stanici.

Před policisty kritizoval stažení vojáků z Afghánistánu, které bylo před nedávnem dokončeno a po němž zemi rychle obsadilo radikální islamistické hnutí Tálibán. Vyjádřil také překvapení nad tím, že nebylo zmíněno v projevech k 11. září. „Byla to velká neschopnost,“ uvedl k odchodu amerických vojáků z Afghánistánu.

„Vzdáváme hold těm, kteří riskovali vše“

Vzpomínku tragickým událostem z 11. září věnovala také řada zahraničních státníků. Britská královna Alžběta II. ve vzkazu Bidenovi uvedla, že věnuje své modlitby obětem a přeživším útoků. „Moje myšlenky a modlitby – a myšlenky mé rodiny a celého národa – jsou s oběťmi, přeživšími a zasaženými rodinami, stejně jako se záchranáři,“ uvedla.

Poznamenala také, že má živě v paměti, jak v roce 2010 navštívila místo, kde stávala newyorská dvojčata. „Připomíná mi to, že když ctíme ty z mnoha národů, vyznání a původů, kteří přišli o život, vzdáváme také hold odolnosti a odhodlání komunit, které spolupracovaly na obnově,“ dodala.

Britský premiér Boris Johnson uvedl, že útočníkům se nepodařilo „otřást naší vírou ve svobodu a v demokracii“.

Francouzský prezident Emmanuel Macron na Twitteru napsal: „Nikdy nezapomeneme. Vždy budeme bojovat za svobodu“. Příspěvek doplnil tichým videem, které ukazuje americkou vlajku před vchodem do Elysejského paláce. Následně kamera zabere také vlajky Francie a EU, načež se obrátí směrem k nebi.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na Twitteru uvedla, že si připomínáme oběti a vzdáváme hold těm, kteří riskovali vše, aby jim pomohli. „I v těch nejtemnějších a nejtěžších dobách může prosvítat to nejlepší z lidské přirozenosti. EU stojí s USA v obraně svobody a soucitu před nenávistí,“ uvedla.

Předseda Evropského parlamentu David Sassoli ve svém prohlášení poznamenal, že boj s terorismem neskončil. „Jedenácté září změnilo světové dějiny. Ten den zůstává otevřenou ranou v našich srdcích, nikdy na něj nezapomeneme. O dvacet let později není boj proti terorismu u konce. Vždy zůstaneme ostražití,“ uvedl.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) 11. září 2001 ukázalo, že skončila doba, kdy agrese a konflikty znamenaly, že jeden stát napadne druhý. „Dnes teroristi chtějí útočit i uvnitř svobodných a demokratických států. Proto musí státy NATO a spojenci tvrdě zakročit proti všem, kdo poskytují mezinárodnímu terorismu zázemí,“ poznamenal předseda vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Irsko chce usnadnit nasazení jednotek v zámoří

Otázka evropské obrany se řeší i v Irsku, jednom z mála neutrálních států Evropské unie. Irské ozbrojené síly se až na výjimky a některé mírové mise OSN neúčastní žádných operací mimo své území. To by se teď mohlo změnit – vláda chystá úpravy, kterými by nasazení jednotek v zámoří usnadnila. Zvyšují se i výdaje na obranu po vzoru evropských partnerů, byť ze zemí EU dává Irsko i tak vůbec nejméně ze všech. Dublin vynakládá na armádu necelé půl procento HDP.
před 1 hhodinou

Tusk požádá v nejbližší době parlament o hlasování o důvěře vládě

Polský premiér Donald Tusk v nejbližší době požádá parlament o hlasování o důvěře jeho koaliční vládě, řekl podle agentur v pondělí večer v televizním projevu. Reagoval tak na vítězství konzervativce Karola Nawrockého v nedělních prezidentských volbách. Lídr opozice Jaroslaw Kaczyński vyzval Tuska kvůli výsledku voleb k rezignaci.
20:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina a Rusko se v Istanbulu dohodly na nové výměně zajatců

Na výměně všech válečných zajatců, kteří jsou těžce zraněni nebo mladší 25 let, se v tureckém Istanbulu dohodly Rusko a Ukrajina. Po asi hodinovém pondělním jednání to podle agentur odděleně oznámili vedoucí delegací obou stran – ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov a poradce Kremlu Vladimir Medinskij. Zástupci obou zemí souhlasili i s návratem těl šesti tisíc padlých vojáků na každé straně.
12:06Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Německo bude dál odmítat žadatele o azyl na hranicích, řekl Dobrindt. Soudu navzdory

Německo bude navzdory čerstvému rozhodnutí soudu nadále odmítat žadatele o azyl na hranicích, uvedl v pondělí vpodvečer ministr vnitra Alexander Dobrindt. Dodal, že nevidí důvod měnit praxi, soud podle něj rozhodoval jen v jednom konkrétním případě. Soud v Berlíně v pondělí rozhodl, že odmítání žadatelů o azyl při hraničních kontrolách na německém území je protiprávní. Podle něj není možné tyto žadatele vykázat za hranici, aniž by úřady předtím rozhodly v takzvaném dublinském řízení.
17:47Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Nawrocki získal většinu mladých, jeho vítězství oslabí Tuskovu vládu

Vítězství Karola Nawrockého v polských prezidentských volbách je ranou pro liberální vládu Donalda Tuska. V Nawrockém zůstává v čele země hlava státu, která bude blokovat koaliční záměry. Nawrockému k vítězství pomohli mezi jinými i mladí voliči, z nichž většina volila v prvním kole krajně pravicového Slawomira Mentzena a v druhém kole se přiklonila právě ke konzervativnímu kandidátovi.
před 6 hhodinami

V ukrajinské Pavučině se chytily nenahraditelné ruské letouny

Ukrajina při svém nedělním dronovém útoku na základny ruského letectva zničila nejméně třináct letadel a další poškodila, uvedl Andrij Kovalenko, šéf centra pro boj proti dezinformacím při ukrajinské bezpečnostní a obranné radě. Útok oficiálně potvrdila také ukrajinská tajná služba SBU, která akci zorganizovala. Podle ní bylo zasaženo 41 letounů. Podle expertů bude pro Kreml mimořádně obtížné bombardéry v dohledné době nahradit.
11:47Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Převádíme Británii do „válečné připravenosti“, řekl Starmer

Převádíme Spojené království do „válečné připravenosti“ a „válečného tempa", uvedl podle BBC britský premiér Keir Starmer. Podle něj toho lze dosáhnout zvýšením platů a vytvořením silnější, plně vycvičené zálohy. Britská vláda chce také pořídit dvanáct nových ponorek s jaderným pohonem, které budou mít na palubě konvenční zbraně. Za modernizaci jaderného arzenálu se chystá utratit na patnáct miliard liber (asi 443 miliard korun).
před 7 hhodinami

Východní a severní křídlo NATO podporuje pět procent HDP na obranu

Země východního a severního křídla NATO chtějí, aby Aliance směřovala k cíli pěti procent HDP vydávaných na obranu. Shodli se na tom lídři zemí takzvané Bukurešťské devítky a skandinávských zemí na summitu ve Vilniusu, kteří zároveň podpořili členství Ukrajiny v NATO. S touto podporou nesouhlasilo Maďarsko, proto je výstupem summitu pouze prohlášení předsedajících zemí Litvy, Polska a Rumunska.
12:38Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...