Buffett varuje před ochabnutím zájmu USA o Ukrajinu, „únava“ z války roste i v dalších zemích

Americký podnikatel a filantrop Howard Buffett prohlásil, že zájem USA o válku na Ukrajině by mohl v příštím roce ochabnout. Za jeden z důvodů označil prezidentskou kampaň. I proto chce zvýšit svou vlastní podporu okupované země, aby šel příkladem. Jistá únava z válečného konfliktu je už nyní patrná zejména v Polsku, které nese velkou část ukrajinské uprchlické krize.

Buffett, syn miliardáře Warrena Buffetta, daroval Ukrajině prostřednictvím své nadace od počátku ruské invaze stovky milionů dolarů, ale má obavu, zda jsou lidé schopni udržet zájem o Ukrajinu. „V USA bude bezesporu jednou z nevýhod politická kampaň, do které jdeme,“ řekl při návštěvě Kyjeva.

Ve Spojených státech se totiž v listopadu 2024 konají prezidentské volby a několik republikánských kandidátů už zpochybnilo rozsáhlou vojenskou a finanční pomoc poskytnutou Ukrajině.

Ochabnutí zájmu pocítil ve čtvrtek i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zatímco při své první návštěvě USA se mu loni v prosinci dostalo vřelého přivítání, tentokrát jednal za zavřenými dveřmi v Kongresu a čelil narůstající „únavě“ z války ze strany republikánů. Ti mimo jiné vyhrožují, že zablokují žádost amerického prezidenta Joea Bidena o nový balík vojenské a civilní pomoci pro okupovanou zemi v hodnotě 24 miliard dolarů (551 miliard korun).

Buffett se domnívá, že zmíněná „únava“ z války skutečně růst může. Západní spojenci Ukrajiny by podle něj měli zdvojnásobit svou podporu. „Myslím si, že USA i Evropa musí ještě více pomoci Kyjevu válku vyhrát a ukončit ji.“

V emotivním rozhovoru pro Kyiv Post americký podnikatel a filantrop uvedl, že „vidět ukrajinské farmáře, kteří pomáhali nasytit svět, ale nyní sami potřebují centra pro distribuci potravin kvůli rozsáhlé ruské invazi, je tou největší ironií, které byl v životě svědkem“. 

Ukrajina podle něj musí vyhrát válku nejen pro svůj vlastní prospěch, ale pro prospěch všech včetně USA. „Výsledek toho, co se stane na Ukrajině, bude mít obrovský dopad na Spojené státy po celá desetiletí,“ zdůraznil Buffett, jenž očekává, že podpora jeho nadace dosáhne do konce letošního roku přibližně 500 milionů dolarů (přibližně 11,5 miliardy korun).

Lidé musí pochopit, že jsme oddáni Ukrajině. Nikam nejdeme, nezpomalujeme a zrychlíme tempo,“ dodal.

Zákaz dovozu obilí a stop vyzbrojování

Známky kritičtějších názorů na rozsah zahraniční vojenské podpory pro okupovanou zemi se objevují nejen v USA, ale také v některých východoevropských státech. Nespokojení jsou mimo jiné farmáři, kteří tvrdí, že ukrajinský import potravin poškozuje jejich ceny. Polsko, Maďarsko a Slovensko i proto zakázaly dovoz ukrajinského obilí.

Polsko zároveň v pátek oznámilo, že přestalo Kyjevu dodávat zbraně. „Ukrajina se brání bestiálnímu ruskému útoku a já tuto situaci chápu, nicméně my budeme naši zemi chránit. Již nedodáváme výzbroj Ukrajině, protože nyní vyzbrojujeme Polsko,“ citovala polského premiéra Mateusze Morawieckého v příspěvku na sociální síti X (dříve Twitteru) jeho kancelář. „Pokud nechcete být v defenzivě, musíte se mít čím bránit,“ doplnil s tím, že tento krok neohrozí bezpečnost Ukrajiny.  

Náznaky polské vládní zdrženlivosti zvyšují význam jiné podpory, včetně té od humanitárních pracovníků. Ti chápou, že válka může pokračovat ještě dlouho a že ruské útoky, které nejvíce postihují obyvatelstvo na Ukrajině (od zničení velké přehrady po bombardování energetické, zemědělské a civilní infrastruktury) jsou klíčovou součástí strategie ruského prezidenta Vladimira Putina.

Stále žijeme válkou a bojíme se toho, co bude dál,“ konstatovala Ukrajinka Olena Mychajlovská, která pomáhala otevřít provizorní hostel a restauraci v Krakově, kde jsou pouze uprchlíci. „Nechceme mít pocit, že bychom měli začít žít znovu na novém místě – pořád věříme, že se vrátíme,“ dodala.

„Lidé musí skutečně zdvojnásobit svou sílu a soustředění“

Humanitární pracovníci jsou ve zmíněném polském městě v první linii a poskytují praktickou a emocionální podporu traumatizovaným Ukrajincům, kteří jsou fyzicky i duševně výrazně ovlivněni ruskou invazí. „Vzhledem k faktu, že je situace na Ukrajině taková, jaká je, se může únava z války dostavit,“ prohlásil Kevin Allen, zástupce Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v Polsku.

„Lidé musí skutečně zdvojnásobit svou sílu a soustředění, aby se začlenili do společnosti, často za velmi náročných a stresujících okolností. A to je pro ty, kteří byli nuceni opustit své domovy, stále obtížnější,“ pokračoval s tím, že v Evropě je téměř šest milionů ukrajinských uprchlíků, z toho téměř milion v Polsku. 

Allen poukázal na fakt, že největším finančním podporovatelem Ukrajiny jsou bezesporu Spojené státy, ale podobná dynamika se během ruské invaze odehrává v Polsku, které nese velkou část ukrajinské uprchlické krize.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) dostává velkou část finančních prostředků právě z USA. „Tato podpora může být samozřejmě často zpolitizována, ale pomoc, kterou americký lid a americká vláda poskytly v této konkrétní krizi i v mnoha krizích na celém světě, je opravdu příkladná,“ upozornil Allen.

Při pohledu na rok 2024 zástupce UNHCR dodal, že velkou prioritou jeho mise u zmíněného úřadu je pokusit se mobilizovat zdroje pro polské a ukrajinské nevládní organizace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Agentura AP propustí až pět procent zaměstnanců, píše Reuters

Americká tisková agentura Associated Press (AP) propustí až pět procent zaměstnanců v globálním zpravodajství. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na interní memorandum, které zaměstnancům AP rozeslala výkonná redaktorka Julie Paceová.
Právě teď

Írán odmítl návrh příměří s USA, podle AFP ho neschválil ani Trump

Írán odmítl Pákistánem předložený návrh na příměří se Spojenými státy, přičemž zdůraznil nutnost trvalého ukončení války, píše agentura Reuters s odkazem na íránskou státní agenturu IRNA. Teherán v zamítavé odpovědi, kterou předal Pákistánu, uvedl deset vlastních požadavků, kterými podmiňuje souhlas s ukončením války. Mimo jiné žádá ukončení všech konfliktů na Blízkém východě, úmluvu o bezpečné plavbě Hormuzským průlivem či zrušení sankcí, které byly na Írán uvaleny. Agentura AFP předtím s odkazem na svůj zdroj z Bílého domu uvedla, že šéf Bílého domu Donald Trump předložený návrh neschválil.
05:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael udeřil na íránský petrochemický komplex Jižní Pars

Izraelské letectvo zaútočilo na íránský petrochemický komplex Jižní Pars v Asalúji. Podle agentury AP to uvedl izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle íránské agentury Tasním nebylo petrochemické zařízení zasaženo, ale je bez přívodu proudu. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zaútočily na americkou výsadkovou loď USS Tripoli (LHA-7) a donutily ji k ústupu směrem do jižního Indického oceánu, uvedla agentura Reuters.
14:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Další šance pro Timmyho. Mohl by ho vyzvednout katamarán

Velryba uvázlá na mělčině na severu Německa, jejíž záchranu úřady před několika dny vzdaly, má znovu naději na vyproštění. Záchranáři podle ministra životního prostředí spolkové země Meklenbursko – Přední Pomořansko Tilla Backhause nově zvažují vyzvednutí mladého keporkaka s pomocí katamaránu a jeho následný transport z Baltu do Severního moře. Informoval o tom deník Bild s tím, že záviset bude na úterní prohlídce, kdy odborníci znovu zhodnotí šance velryby.
před 3 hhodinami

Exgubernátor Kurské oblasti půjde na 14 let do vězení za braní úplatků při stavbě opevnění

Ruský soud uložil bývalému gubernátorovi Kurské oblasti Alexeji Smirnovovi čtrnáctiletý trest vězení a pokutu ve výši 400 milionů rublů (108 milionů korun). Shledal jej vinným z braní úplatků v souvislosti s výstavbou opevnění na rusko-ukrajinské hranici, informovala státní agentura TASS.
před 4 hhodinami

Šéf íránské tajné služby je po smrti, v Haifě byl zasažen obytný dům

Zásah obytného domu v izraelské Haifě íránskou střelou si v neděli vyžádal čtyři mrtvé. Informovaly o tom izraelské úřady, které tak upřesnily původní bilanci. Několik dalších osob utrpělo zranění. Íránské revoluční gardy mezitím oznámily smrt šéfa své tajné služby. K útoku se přihlásil Jeruzalém.
01:50Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Při ruském útoku na Oděsu zemřeli tři lidé včetně dítěte

Nejméně tři lidé včetně dítěte zemřeli v noci na pondělí při ruském útoku na Oděsu, uvedly tamní úřady. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského po útoku, který zasáhl obytnou budovu, bylo dalších 11 osob hospitalizováno, včetně těhotné ženy a dvou dětí. Po zásahu energetického objektu v Oděské oblasti jsou tisíce lidí bez elektřiny. Jednoho mrtvého po ruském útoku hlásí Cherson.
07:58Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Izrael udeřil v Bejrútu a přiznal, že omylem zabil člena opozice

Izraelská armáda zahájila novou vlnu útoků na infrastrukturu libanonského teroristického hnutí Hizballáh v Bejrútu. Píše to list The Times of Israel (ToI). Agentura AFP odvysílala záběry kouře, který stoupal nad oblastí. Armáda židovského státu v pondělí přiznala, že při pokusu o atentát na agenta Hizballáhu omylem zabila opozičního funkcionáře.
před 7 hhodinami
Načítání...