Buffett varuje před ochabnutím zájmu USA o Ukrajinu, „únava“ z války roste i v dalších zemích

Americký podnikatel a filantrop Howard Buffett prohlásil, že zájem USA o válku na Ukrajině by mohl v příštím roce ochabnout. Za jeden z důvodů označil prezidentskou kampaň. I proto chce zvýšit svou vlastní podporu okupované země, aby šel příkladem. Jistá únava z válečného konfliktu je už nyní patrná zejména v Polsku, které nese velkou část ukrajinské uprchlické krize.

Buffett, syn miliardáře Warrena Buffetta, daroval Ukrajině prostřednictvím své nadace od počátku ruské invaze stovky milionů dolarů, ale má obavu, zda jsou lidé schopni udržet zájem o Ukrajinu. „V USA bude bezesporu jednou z nevýhod politická kampaň, do které jdeme,“ řekl při návštěvě Kyjeva.

Ve Spojených státech se totiž v listopadu 2024 konají prezidentské volby a několik republikánských kandidátů už zpochybnilo rozsáhlou vojenskou a finanční pomoc poskytnutou Ukrajině.

Ochabnutí zájmu pocítil ve čtvrtek i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zatímco při své první návštěvě USA se mu loni v prosinci dostalo vřelého přivítání, tentokrát jednal za zavřenými dveřmi v Kongresu a čelil narůstající „únavě“ z války ze strany republikánů. Ti mimo jiné vyhrožují, že zablokují žádost amerického prezidenta Joea Bidena o nový balík vojenské a civilní pomoci pro okupovanou zemi v hodnotě 24 miliard dolarů (551 miliard korun).

Buffett se domnívá, že zmíněná „únava“ z války skutečně růst může. Západní spojenci Ukrajiny by podle něj měli zdvojnásobit svou podporu. „Myslím si, že USA i Evropa musí ještě více pomoci Kyjevu válku vyhrát a ukončit ji.“

V emotivním rozhovoru pro Kyiv Post americký podnikatel a filantrop uvedl, že „vidět ukrajinské farmáře, kteří pomáhali nasytit svět, ale nyní sami potřebují centra pro distribuci potravin kvůli rozsáhlé ruské invazi, je tou největší ironií, které byl v životě svědkem“. 

Ukrajina podle něj musí vyhrát válku nejen pro svůj vlastní prospěch, ale pro prospěch všech včetně USA. „Výsledek toho, co se stane na Ukrajině, bude mít obrovský dopad na Spojené státy po celá desetiletí,“ zdůraznil Buffett, jenž očekává, že podpora jeho nadace dosáhne do konce letošního roku přibližně 500 milionů dolarů (přibližně 11,5 miliardy korun).

Lidé musí pochopit, že jsme oddáni Ukrajině. Nikam nejdeme, nezpomalujeme a zrychlíme tempo,“ dodal.

Zákaz dovozu obilí a stop vyzbrojování

Známky kritičtějších názorů na rozsah zahraniční vojenské podpory pro okupovanou zemi se objevují nejen v USA, ale také v některých východoevropských státech. Nespokojení jsou mimo jiné farmáři, kteří tvrdí, že ukrajinský import potravin poškozuje jejich ceny. Polsko, Maďarsko a Slovensko i proto zakázaly dovoz ukrajinského obilí.

Polsko zároveň v pátek oznámilo, že přestalo Kyjevu dodávat zbraně. „Ukrajina se brání bestiálnímu ruskému útoku a já tuto situaci chápu, nicméně my budeme naši zemi chránit. Již nedodáváme výzbroj Ukrajině, protože nyní vyzbrojujeme Polsko,“ citovala polského premiéra Mateusze Morawieckého v příspěvku na sociální síti X (dříve Twitteru) jeho kancelář. „Pokud nechcete být v defenzivě, musíte se mít čím bránit,“ doplnil s tím, že tento krok neohrozí bezpečnost Ukrajiny.  

Náznaky polské vládní zdrženlivosti zvyšují význam jiné podpory, včetně té od humanitárních pracovníků. Ti chápou, že válka může pokračovat ještě dlouho a že ruské útoky, které nejvíce postihují obyvatelstvo na Ukrajině (od zničení velké přehrady po bombardování energetické, zemědělské a civilní infrastruktury) jsou klíčovou součástí strategie ruského prezidenta Vladimira Putina.

Stále žijeme válkou a bojíme se toho, co bude dál,“ konstatovala Ukrajinka Olena Mychajlovská, která pomáhala otevřít provizorní hostel a restauraci v Krakově, kde jsou pouze uprchlíci. „Nechceme mít pocit, že bychom měli začít žít znovu na novém místě – pořád věříme, že se vrátíme,“ dodala.

„Lidé musí skutečně zdvojnásobit svou sílu a soustředění“

Humanitární pracovníci jsou ve zmíněném polském městě v první linii a poskytují praktickou a emocionální podporu traumatizovaným Ukrajincům, kteří jsou fyzicky i duševně výrazně ovlivněni ruskou invazí. „Vzhledem k faktu, že je situace na Ukrajině taková, jaká je, se může únava z války dostavit,“ prohlásil Kevin Allen, zástupce Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v Polsku.

„Lidé musí skutečně zdvojnásobit svou sílu a soustředění, aby se začlenili do společnosti, často za velmi náročných a stresujících okolností. A to je pro ty, kteří byli nuceni opustit své domovy, stále obtížnější,“ pokračoval s tím, že v Evropě je téměř šest milionů ukrajinských uprchlíků, z toho téměř milion v Polsku. 

Allen poukázal na fakt, že největším finančním podporovatelem Ukrajiny jsou bezesporu Spojené státy, ale podobná dynamika se během ruské invaze odehrává v Polsku, které nese velkou část ukrajinské uprchlické krize.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) dostává velkou část finančních prostředků právě z USA. „Tato podpora může být samozřejmě často zpolitizována, ale pomoc, kterou americký lid a americká vláda poskytly v této konkrétní krizi i v mnoha krizích na celém světě, je opravdu příkladná,“ upozornil Allen.

Při pohledu na rok 2024 zástupce UNHCR dodal, že velkou prioritou jeho mise u zmíněného úřadu je pokusit se mobilizovat zdroje pro polské a ukrajinské nevládní organizace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 1 hhodinou

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

Polsko posiluje obranu i na moři

Polsko posiluje námořnictvo. Od Švédska si objednalo tři nové ponorky, které by mohlo dostat za pět let. Podle ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze země vytváří v Baltském moři novou bezpečnostní architekturu. Varšava tak pokračuje ve výrazných investicích do obrany. Už teď na ni dává téměř pět procent HDP, nejvíce ze všech zemí NATO.
před 3 hhodinami

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 3 hhodinami

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráků drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 5 hhodinami

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konžské demokratické republiky Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 10 hhodinami

Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...