Británie musí z Ruska stáhnout dalších více než padesát diplomatů v souvislosti s aférou kolem otravy bývalého ruského dvojího agenta. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová řekla, že Moskva tím vyrovnává poměr s počtem svých diplomatů působících v Británii. Už v polovině března si oba státy recipročně vypověděly 23 diplomatů. Ruští diplomaté už začali opouštět USA, Američané zase konzulát v Petrohradu.
Ruské ministerstvo zahraničí tento krok oznámilo již v pátek, když si předvolalo britského velvyslance v Moskvě Laurieho Bristowa. Nyní ale upřesnilo, o kolik lidí jde. Na rozdíl od předchozího vypovězení už ale Rusko podle všeho jmenovitě neurčilo, kdo má odejít, a ponechalo výběr osob na britské straně. Na snížení stavů mají Britové měsíc. Vyhoštění diplomaté měli na sbalení osobních věcí a odcestování týden.
„Žádali jsme o rovnováhu. Britové mají o padesát diplomatů více než Rusové,“ řekla Zacharovová. Na dotaz, zda to znamená, že Londýn bude muset odvolat přesně 50 diplomatů, odpověděla: „Něco přes padesát“.
Celkově si Rusko v pátek předvolalo velvyslance 23 států, které v solidaritě s Velkou Británií kvůli případu otravy Sergeje Skripala vyhostily v minulých dnech ruské diplomaty. Ruské ministerstvo zahraničí informovalo, že velvyslancům byly předány protestní nóty a bylo jim oznámeno reciproční vypovězení jejich diplomatů. Za nežádoucí byli označeni i tři čeští diplomaté. Ti do 5. dubna musí opustit zemi. České ministerstvo zahraničí vzalo ruský krok na vědomí.
Nevyvážené mise nejsou výjimkou
Tato nerovnováha na zastupitelských úřadech mezi dvěma státy není ojedinělá. Například Litva, která stejně jako Česko vyhostila v solidaritě s Británií tři ruské diplomaty a která nyní musí tři své diplomaty z Ruska stáhnout, na tuto nevyváženost v pátek také upozornila. „Litva má v Rusku méně diplomatů než Rusko v Litvě,“ uvedlo litevské ministerstvo zahraničí.
Ve stejné situaci je i Česká republika, v níž má Rusko přibližně dvakrát víc diplomatů, než má Praha na ruském území.
Kromě Česka jsou mezi dalšími zeměmi, jejichž část diplomatického sboru působícího v Rusku musí zemi opustit, například Austrálie, Kanada, Německo, Francie, Itálie, Španělsko, Polsko, Ukrajina, skandinávské státy či tři pobaltské republiky. V případě čtyř zemí – Belgie, Maďarska, Gruzie a Černé Hory – si Moskva vyhradila právo vypovědět příslušný počet diplomatů v budoucnu.
Diplomatický konflikt vyvolal jed na jihu Anglie
Příčinou diplomatického konfliktu je otrava někdejšího dvojího agenta Sergeje Skripala a jeho dcery, kteří byli hospitalizováni začátkem března v jihoanglickém Salisbury. Podle britské vlády byli otráveni chemickou látkou novičok, kterou vyvinulo Rusko.
V reakci na toto obvinění Británie vyhostila přes dvacet ruských diplomatů. Podobný krok tento týden udělaly tři desítky zemí, které včetně USA vyhostily přes 150 ruských diplomatů. Mluvčí Bílého domu Sarah Sandersová uvedla, že tyto akce byly „přiměřenou odpovědí“ na případ otravy na britském území.
Rusko ve čtvrtek v reakci na postup Británie a jejích spojenců oznámilo, že vypoví stejný počet diplomatů, kolik jich vyhostily dané státy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova Rusko také uzavře americký konzulát v Petrohradě.
Napětí mezi Brity a Rusy eskaluje
Rusko nyní také požaduje oficiální vysvětlení od britských úřadů, proč v pátek údajně prohledávaly letadlo společnosti Aeroflotu na londýnském letišti Heathrow. Pokud ho nedostane, začnou ruské úřady dělat totéž u letadel britských aerolinek. S odvoláním na sobotní prohlášení ruského ministerstva dopravy o tom informovala agentura Reuters.
„Pokud nebude žádné vysvětlení, ruská strana bude považovat kroky proti našemu letadlu za nelegální a také si vyhradí právo podniknout podobné kroky vůči britským leteckým společnostem,“ uvedlo ministerstvo.
Ruské velvyslanectví v Londýně tvrdí, že kontrola příslušníky hraniční a celní policie byla mimořádná a že šlo o nehoráznou provokaci. Ruský velvyslanec v Británii Aleksandr Jakovenko v sobotu v televizi Rossija 1 dal údajnou prohlídku letadla do souvislosti s aférou kolem otravy bývalého ruského dvojího agenta Sergeje Skripala a i nedávné smrti ruského podnikatele Nikolaje Gluškova. „Můžeme si z toho udělat jeden závěr. Tím je, že se britská strana chová velmi nezodpovědně,“ řekl Jakovenko.
Británie zvažuje ruskou žádost k přístupu k Skripalové
Britské ministerstvo zahraničí zase zvažuje žádost Ruska o možnost návštěvy dcery bývalého ruského dvojího agenta Skripala Julije, která je společně s otcem od začátku března hospitalizována po otravě bojovou látkou. Mluvčí ministerstva podle britské agentury PA uvedla, že „práva a přání Julije“ budou brány v potaz, stejně jako britské zákony.
Skripalová v posledních dnech vykazuje známky zlepšení zdravotního stavu, který už není kritický, jako je nadále podle všeho u jejího otce. Dokonce je prý s to i mluvit.
Ruské velvyslanectví reagovalo na tuto informaci žádostí, aby mohlo ke Skripalové, jakožto ruské občance, vyslat svého konzulárního zástupce. „Zvažujeme žádosti o konzulární přístup v souladu s našimi povinnostmi podle mezinárodního a vnitrostátního práva, včetně práv a přání Julije Skripalové,“ řekla agentuře PA nejmenovaná mluvčí britské diplomacie.
Rusko údajně poslalo Británii a Francii otázky
Ruské ministerstvo zahraničí v sobotu také zveřejnilo seznam otázek, na které žádá odpověď od Británie a Francie v souvislosti s případem otravy Skripala a jeho dcery. Británie podle ruského ministerstva obdržela čtrnáct otázek, Francie deset.
Londýna se Moskva ptá například na to, proč neumožnil ruským konzulárním zástupcům kontakt se „dvěma ruskými občany“, kteří přišli v Británii k újmě, jakou jim lékaři poskytli protilátku a jak se k ní dostali, či zda mají britští odborníci kontrolní vzorky, díky nimž byli schopni tak rychle zjistit, jakou nervově paralytickou látkou byli Sergej a Julije Skripalovi otráveni.
Řada otázek, na které chtějí Rusové od Britů znát odpovědi, se týká také zapojení Francie do případu. Moskva žádá například odpověď na to, co má Francie společného s vyšetřováním případu ze Salisbury a jak je do něj přesně zapojená. Podle prohlášení ruského ministerstva zahraničí kromě Britů nótu s deseti otázkami týkajících se jejich role v případu dostali také Francouzi.
