Británie a Francie vyslaly do Lamanšského průlivu vojenské lodě kvůli rybářům

Velká Británie a Francie vyslaly k ostrovu Jersey v Lamanšském průlivu svá vojenská hlídková plavidla kvůli sporu o práva francouzských rybářů lovit v britských vodách. U přístavu St. Helier na moři protestovaly posádky zhruba šesti desítek francouzských rybářských člunů a britský premiér Boris Johnson se rozhodl povolat námořnictvo kvůli zprávám o tom, že Francouzi plánují důležitý přístav zablokovat. Vojenská plavidla pak vyslala i Paříž. Odpoledne se rybáři vrátili do Francie, načež Londýn svá vojenská plavidla odvolal.

Francouzští rybáři uvedli, že chtějí pouze upozornit na nespravedlnost při rozdělování rybolovných licencí a neplánují blokádu přístavu, kde kotví zásobovací lodě i trajekty. Se zástupci rybářů se setkal ministr ostrova Jersey pro vnější vztahy Ian Gorst, výsledek jednání ale nebyl příliš uspokojivý, uvedla s odkazem na francouzskou stranu agentura Reuters.

Spor o právo rybolovu v britských vodách u ostrova Jersey, jenž leží blízko francouzského pobřeží Normandie a Bretaně, trvá už delší dobu. Rybolov byl i jedním z hlavních bodů sváru mezi evropskými a britskými vyjednavači před přijetím pobrexitové obchodní dohody.

V tomto konkrétním případě jde o podmínky vydávání rybolovných licencí pro francouzské rybáře, kteří tvrdí, že úřady na Jersey bez předchozího varování zavedly pro udělení licencí nové podmínky nad rámec vyjednané dohody.

Vzájemná nevraživost se vyhrotila poté, co Francie tento týden ostrovu Jersey pohrozila odříznutím od elektřiny, pokud se spor o rybolovná práva nevyřeší. Poté rybáři ohlásili protest.

Londýn i Paříž vyslaly vojenské lodě

Londýn zareagoval vysláním dvou ozbrojených lodí, které mají „monitorovat situaci“, uvedl server BBC. K Jersey ve čtvrtek ráno dorazily z britského Portsmouthu HMS Tamar a HMS Severn. HMS Tamar britské námořnictvo využívá teprve od ledna a pořídilo ji právě kvůli ochraně rybolovných práv v britských vodách.

Obě plavidla hlídkovala několik kilometrů od přístavu St. Helier a do protestu nijak nezasáhla. Oponenti premiéra Johnsona tvrdí, že šéf britské vlády spor vystupňoval záměrně, aby z něj udělal téma v den, kdy se v Británii koná série místních voleb, napsala agentura AP.

Francouzské námořnictvo oznámilo, že v reakci na krok Velké Británie zamíří k Jersey dvě hlídková plavidla Athos a Themis. Francouzský státní tajemník pro evropské záležitosti Clément Beaune uvedl, že zapojením britských vojenských lodí se Francie nenechá zastrašit. Mluvčí Elysejského paláce řekl, že úřady situaci pečlivě monitorují a chtějí ji uklidnit.

Evropská komise apelovala, aby obě strany řešily spor jednáním, zároveň ale uvedla, že nové podmínky, které úřady na Jersey stanovily pro udělování rybolovných licencí, jsou v rozporu s obchodní dohodou mezi Londýnem a EU. Premiér Johnson znovu vyjádřil vedení ostrova podporu a vzkázal, že obě vojenské lodě „z preventivních důvodů“ zůstanou na místě.

Britský ostrov Jersey
Zdroj: ČT24

Rybáři: Není to blokáda, ale protest

Jersey leží 23 kilometrů od francouzského pobřeží a zhruba šest desítek rybářských člunů z Francie k ostrovu vyrazilo ve čtvrtek brzy ráno, uvedla agentura AFP. „Naším cílem je vyjádřit nespokojenost s omezeními, která byla přijata. Není to blokáda,“ uvedl jeden z organizátorů akce, zástupce sdružení normanských rybářů Hugo Lehuby. „Není to válečný akt, ale protest,“ řekl agentuře AP jeho kolega Dimitry Rogoff. K Francouzům se připojily i tři rybářské lodě z Jersey.

Francouzští rybáři odpluli domů poté, co se setkali s ministrem ostrova Jersey. V reakci na to Londýn povolal zpět své vojenské lodě. „Jsme rádi, že francouzské rybářské lodě nyní opustily přístupy k Jersey,“ uvedl v prohlášení úřad britského premiéra. „Situace se pro tuto chvíli vyřešila a hlídkové čluny Královského námořnictva se připravují na návrat do přístavu ve Spojeném království.“

Ostrov Jersey je součástí Normanských ostrovů, jež jsou britským závislým územím. Žije na něm asi 108 tisíc lidí. Kvůli geografické blízkosti ostrov spoléhá na dodávky elektřiny z Francie pomocí podmořských kabelů. Francouzská ministryně pro rybolov Annick Girardinová zmínila jako jedno z možných z odvetných opatření v případě pokračujícího sporu i odříznutí Jersey od dodávek elektrické energie. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letiště Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16Aktualizovánopřed 15 mminutami

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 3 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 5 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 7 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 7 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...