Británie a Francie vyslaly do Lamanšského průlivu vojenské lodě kvůli rybářům

Velká Británie a Francie vyslaly k ostrovu Jersey v Lamanšském průlivu svá vojenská hlídková plavidla kvůli sporu o práva francouzských rybářů lovit v britských vodách. U přístavu St. Helier na moři protestovaly posádky zhruba šesti desítek francouzských rybářských člunů a britský premiér Boris Johnson se rozhodl povolat námořnictvo kvůli zprávám o tom, že Francouzi plánují důležitý přístav zablokovat. Vojenská plavidla pak vyslala i Paříž. Odpoledne se rybáři vrátili do Francie, načež Londýn svá vojenská plavidla odvolal.

Francouzští rybáři uvedli, že chtějí pouze upozornit na nespravedlnost při rozdělování rybolovných licencí a neplánují blokádu přístavu, kde kotví zásobovací lodě i trajekty. Se zástupci rybářů se setkal ministr ostrova Jersey pro vnější vztahy Ian Gorst, výsledek jednání ale nebyl příliš uspokojivý, uvedla s odkazem na francouzskou stranu agentura Reuters.

Spor o právo rybolovu v britských vodách u ostrova Jersey, jenž leží blízko francouzského pobřeží Normandie a Bretaně, trvá už delší dobu. Rybolov byl i jedním z hlavních bodů sváru mezi evropskými a britskými vyjednavači před přijetím pobrexitové obchodní dohody.

V tomto konkrétním případě jde o podmínky vydávání rybolovných licencí pro francouzské rybáře, kteří tvrdí, že úřady na Jersey bez předchozího varování zavedly pro udělení licencí nové podmínky nad rámec vyjednané dohody.

Vzájemná nevraživost se vyhrotila poté, co Francie tento týden ostrovu Jersey pohrozila odříznutím od elektřiny, pokud se spor o rybolovná práva nevyřeší. Poté rybáři ohlásili protest.

Londýn i Paříž vyslaly vojenské lodě

Londýn zareagoval vysláním dvou ozbrojených lodí, které mají „monitorovat situaci“, uvedl server BBC. K Jersey ve čtvrtek ráno dorazily z britského Portsmouthu HMS Tamar a HMS Severn. HMS Tamar britské námořnictvo využívá teprve od ledna a pořídilo ji právě kvůli ochraně rybolovných práv v britských vodách.

Obě plavidla hlídkovala několik kilometrů od přístavu St. Helier a do protestu nijak nezasáhla. Oponenti premiéra Johnsona tvrdí, že šéf britské vlády spor vystupňoval záměrně, aby z něj udělal téma v den, kdy se v Británii koná série místních voleb, napsala agentura AP.

Francouzské námořnictvo oznámilo, že v reakci na krok Velké Británie zamíří k Jersey dvě hlídková plavidla Athos a Themis. Francouzský státní tajemník pro evropské záležitosti Clément Beaune uvedl, že zapojením britských vojenských lodí se Francie nenechá zastrašit. Mluvčí Elysejského paláce řekl, že úřady situaci pečlivě monitorují a chtějí ji uklidnit.

Evropská komise apelovala, aby obě strany řešily spor jednáním, zároveň ale uvedla, že nové podmínky, které úřady na Jersey stanovily pro udělování rybolovných licencí, jsou v rozporu s obchodní dohodou mezi Londýnem a EU. Premiér Johnson znovu vyjádřil vedení ostrova podporu a vzkázal, že obě vojenské lodě „z preventivních důvodů“ zůstanou na místě.

Britský ostrov Jersey
Zdroj: ČT24

Rybáři: Není to blokáda, ale protest

Jersey leží 23 kilometrů od francouzského pobřeží a zhruba šest desítek rybářských člunů z Francie k ostrovu vyrazilo ve čtvrtek brzy ráno, uvedla agentura AFP. „Naším cílem je vyjádřit nespokojenost s omezeními, která byla přijata. Není to blokáda,“ uvedl jeden z organizátorů akce, zástupce sdružení normanských rybářů Hugo Lehuby. „Není to válečný akt, ale protest,“ řekl agentuře AP jeho kolega Dimitry Rogoff. K Francouzům se připojily i tři rybářské lodě z Jersey.

Francouzští rybáři odpluli domů poté, co se setkali s ministrem ostrova Jersey. V reakci na to Londýn povolal zpět své vojenské lodě. „Jsme rádi, že francouzské rybářské lodě nyní opustily přístupy k Jersey,“ uvedl v prohlášení úřad britského premiéra. „Situace se pro tuto chvíli vyřešila a hlídkové čluny Královského námořnictva se připravují na návrat do přístavu ve Spojeném království.“

Ostrov Jersey je součástí Normanských ostrovů, jež jsou britským závislým územím. Žije na něm asi 108 tisíc lidí. Kvůli geografické blízkosti ostrov spoléhá na dodávky elektřiny z Francie pomocí podmořských kabelů. Francouzská ministryně pro rybolov Annick Girardinová zmínila jako jedno z možných z odvetných opatření v případě pokračujícího sporu i odříznutí Jersey od dodávek elektrické energie. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...