Rumunsko stojí v čele evropské osmadvacítky od začátku roku. Předsednictví země slavnostně přijala až po deseti dnech během slavnostního ceremoniálu v Bukurešti. Špičky Evropské unie při této příležitosti upozornily, že předsednictví EU není jen technickým řízením diplomatických jednání, ale také příležitostí ukázat, jak vážně to rumunská vláda myslí s dodržováním evropských hodnot, jako je právní stát.
Na všechny Rumuny se s výzvou k obraně „základů naší politické civilizace, svobody, integrity, pravdy ve veřejném životě, vlády práva a ústavnosti“ obrátil například předseda Evropské rady Donald Tusk.
Kompromisy v souvislosti s právním státem nejsou možné ani podle šéfa Evropské komise Jeana-Claudea Junckera.
„Věřím, že budete hrát podle pravidel,“ poznamenal v rumunsky proneseném vystoupení předseda unijních summitů Tusk v koncertní síni v centru Bukurešti. Jen na Rumunech podle něj závisí, zda bude jejich politika dobrým příkladem, či naopak varováním pro ostatní.
Ve hře je přitom podle Tuska otázka, jak bude EU vypadat do budoucnosti. „Těm, kdo tvrdě brání evropské hodnoty, naše práva a svobody, říkám: bojujte dál,“ prohlásil s tím, že projevem slabosti je snaha obcházet dohodnutá pravidla. Citoval ale také rumunské básníky a filozofy a svěřil se, že jeho prvním vozem kdysi byla šedá Dacia.
Také šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker v projevu upozornil, že ačkoliv Evropská unie stojí na kompromisech mezi členskými státy, ohledně boje s korupcí a právního státu „nejsou kompromisy možné“. Zopakoval i svůj názor, že Rumunsko by se mělo stát součástí schengenské zóny bez kontrol na vnitřních hranicích. Už delší dobu totiž plní potřebné podmínky.
Juncker o schopnostech Rumunska zapochyboval
Obavy z přístupu Bukurešti k základním evropským hodnotám vrhají na počínající půlroční předsednictví dlouhý stín už nějakou dobu. Své pochybnosti dal v prosinci najevo veřejně i Juncker sám. Brusel už v listopadu upozornil na rostoucí problémy země s vládou práva. Role Rumunska v čele EU nebude navíc úplně typická, v březnu například z Unie vystoupí Británie a v květnu budou volby do europarlamentu.
Opakovaně jsou připomínány ostré vnitropolitické spory, jejichž dokladem byl i fakt, že ještě několik hodin před začátkem slavnostního večera nebyla jistá účast prezidenta Klause Iohannise.
Nakonec přišel a v projevu kromě jiného uvedl, že Rumunsko chce přispět k soudržnější, jednotnější a bezpečnější Evropě. Unie je podle něj životaschopný a silný projekt, což dokládá i šest desítek mírových let. Vznik a úspěch EU podle něj umožnily právě sdílené ideály a hodnoty.
Stovky Rumunů demonstrovaly příslušnost k Evropě
Také asi osm stovek demonstrantů v centru zasněžené Bukurešti poukazovalo na potřebu udržení evropské orientace země, ale i na rozšířenou korupci, údajnou malou snahu vlády v tomto ohledu něco měnit a kroky vlády mířící dokonce opačným směrem. Evropským politikům chtěli dát najevo, že rumunští občané uznávají evropské hodnoty a vládu práva i přes sporné a kritizované kroky kabinetu.
Vláda premiérky Vioricy Dancilaové čelí od hlavy státu, domácí opozice i komise kritice za omezování nezávislosti justice změnami zákonů i propouštěním některých klíčových prokurátorů.
Klíčová je pro dění v Bukurešti osoba vlivného předsedy vládní sociální demokracie Livia Dragney. Ten je podle mnohých faktickým šéfem vlády, ačkoliv v jejím čele nemůže stát, protože byl pravomocně odsouzen.
