Blinken slíbil americké investice na obnovu Pásma Gazy. Profitovat ale nesmí Hamás

Spojené státy plně podporují právo Izraele na sebeobranu. V úterý po setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem to řekl šéf americké diplomacie Antony Blinken. Podle něho mezinárodní společenství nicméně musí pomoci při obnově Pásma Gazy, které těžce zasáhly nedávné boje mezi židovským státem a palestinským hnutím Hamás. USA na obnovu významně přispějí, je ale třeba zajistit, aby z pomoci neprofitoval Hamás, uvedl Blinken.

Blinken v úterý večer ke svým jednáním v Izraeli a na Západním břehu Jordánu řekl, že USA stále věří v možnost řešení izraelsko-palestinského konfliktu prostřednictvím vzniku samostatné Palestiny vedle Izraele. „Považujeme to za jediný způsob, jak zajistit Izraeli budoucnost coby demokratickému židovskému státu a samozřejmě jak poskytnout Palestincům vlastní stát, na nějž mají právo,“ řekl Blinken. Jak v Izraeli, tak v Ramalláhu prý slyšel touhu vyřešit pravé příčiny konfliktu.

Politici obou stran podle něj musí zajistit lepší podmínky pro život svých národů. „Jsme proti osadám, demolicím, vystěhovávání lidí, podněcování k násilí a vyplácení peněz teroristům, protože to vše přispívá k napětí a podrývá možnost vzniku dvou států,“ řekl Blinken.

„Je nám zřejmé, že máme-li zabránit dalším násilnostem, musíme využít prostor (vytvořený příměřím) a vyřešit řadu problémů, včetně humanitární krize v Gaze, a začít s obnovou,“ řekl Blinken po ranním jednání s izraelským premiérem.

Netanjahu řekl, že „poruší-li Hamás klid zbraní, bude následovat rázná izraelská odpověď“. Poděkoval administrativě amerického prezidenta Joea Bidena za její „podporu Izraele v jeho právu na sebeobranu“.

Dohoda s Íránem

Netanjahu s Blinkenem jednali také o Íránu a na tiskové konferenci šéf izraelské vlády řekl, že doufá, „že se USA nevrátí k původní dohodě (o íránském jaderném programu z roku 2015)“, od níž USA za minulé administrativy v roce 2018 odstoupily, ale nyní jednají o možném návratu k ní. „Myslíme si, že ta dohoda dává Íránu možnost opatřit si legálně s vědomím mezinárodního společenství jaderný arzenál,“ řekl Netanjahu. Dodal, že si Izrael vyhrazuje právo „bojovat proti režimům, jež se usilují o zbraně hromadného ničení“.

Poděkování za bezvýhradnou americkou podporu Izraeli si Blinken vyslechl také při následujících setkáních s izraelským ministrem zahraničí Gabim Aškenazim a ministrem obrany Bennym Gancem.

Odpoledne odjel do Ramalláhu k jednání s předsedou palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem. Podle agentury Reuters tam oznámil, že administrativa požádá Kongres o 75 milionů dolarů (1,5 miliardy korun) na rozvojovou a ekonomickou pomoc Palestincům. Dodal, že USA hodlají poskytnout k okamžitému využití při obnově Pásma Gazy 5,5 milionu dolarů a 32 milionů pak agentuře OSN pro pomoc palestinským uprchlíkům (UNRWA).

Znovu zprovoznit konzulát

Blinken rovněž řekl, že administrativa chce znovu otevřít konzulát v Jeruzalémě. Byl využíván pro palestinskou agendu a vláda bývalého prezidenta Donalda Trumpa jej zrušila v roce 2019, kdy přesunula americké velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma. Otázky týkající se Palestinců pak začaly spadat pod toto velvyslanectví, což Palestinci ostře kritizovali. Washington podle nich přestal rozlišovat mezi nimi a Izraelem a opustil tak definitivně záměr podpořit vznik samostatné Palestiny. Kdy by měl konzulát znovu fungovat, Blinken nesdělil.

„Řekl jsem prezidentovi (Abbásovi), že jsem přijel, abych vyjádřil odhodlání USA obnovit vztahy s palestinskou samosprávou a palestinským národem, vztah založený na vzájemném respektu. A také abych vyjádřil přesvědčení, že Izraelci a Palestinci jsou rovnocenní v nárocích na bezpečnost, svobodu a důstojnost,“ řekl Blinken. Podle Reuters ministr doplnil, že USA hodlají přesvědčit světové společenství, aby poskytlo Palestincům 1,5 milionu očkovacích dávek proti covidu-19. Izraelská média si všimla toho, že pětaosmdesátiletý Abbás si v jedné chvíli Blinkena spletl s bývalým americkým prezidentem Billem Clintonem, když řekl „vítáme ministra Clintona, který nás dnes navštívil“.

Příměří po 11 dní trvajících bojích, v nichž zemřelo na obou stranách přes 250 lidí, převážně Palestinců, začalo platit v pátek.

Blinken přistál v Izraeli brzy ráno a jeho blízkovýchodní cesta do čtvrtka zahrne Egypt a Jordánsko, kde se americký ministr sejde s egyptským prezidentem Abdal Fattáhem Sísím a jordánským králem Abdalláhem II.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
10:50Aktualizovánopřed 34 mminutami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
20:17Aktualizovánopřed 51 mminutami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 1 hhodinou

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 1 hhodinou

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
15:41Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 4 hhodinami

Rusko udeřilo na Sumy i Záporoží, cílem byla i plynárenská zařízení

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Tři mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Orbánova strana Fidesz tvrdí, že čelila policejní razii

Maďarská opoziční strana Fidesz expremiéra Viktora Orbána tvrdí, že čelila policejní razii v centru, které provozuje její počítačové servery. Podle strany chtějí vyšetřovatelé zabavit komunikační systém a databázi. Informaci uvedla na svém facebooku. Orbán obvinění z korupce popřel.
14:34Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.