Blinken slíbil americké investice na obnovu Pásma Gazy. Profitovat ale nesmí Hamás

Spojené státy plně podporují právo Izraele na sebeobranu. V úterý po setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem to řekl šéf americké diplomacie Antony Blinken. Podle něho mezinárodní společenství nicméně musí pomoci při obnově Pásma Gazy, které těžce zasáhly nedávné boje mezi židovským státem a palestinským hnutím Hamás. USA na obnovu významně přispějí, je ale třeba zajistit, aby z pomoci neprofitoval Hamás, uvedl Blinken.

Blinken v úterý večer ke svým jednáním v Izraeli a na Západním břehu Jordánu řekl, že USA stále věří v možnost řešení izraelsko-palestinského konfliktu prostřednictvím vzniku samostatné Palestiny vedle Izraele. „Považujeme to za jediný způsob, jak zajistit Izraeli budoucnost coby demokratickému židovskému státu a samozřejmě jak poskytnout Palestincům vlastní stát, na nějž mají právo,“ řekl Blinken. Jak v Izraeli, tak v Ramalláhu prý slyšel touhu vyřešit pravé příčiny konfliktu.

Politici obou stran podle něj musí zajistit lepší podmínky pro život svých národů. „Jsme proti osadám, demolicím, vystěhovávání lidí, podněcování k násilí a vyplácení peněz teroristům, protože to vše přispívá k napětí a podrývá možnost vzniku dvou států,“ řekl Blinken.

„Je nám zřejmé, že máme-li zabránit dalším násilnostem, musíme využít prostor (vytvořený příměřím) a vyřešit řadu problémů, včetně humanitární krize v Gaze, a začít s obnovou,“ řekl Blinken po ranním jednání s izraelským premiérem.

Netanjahu řekl, že „poruší-li Hamás klid zbraní, bude následovat rázná izraelská odpověď“. Poděkoval administrativě amerického prezidenta Joea Bidena za její „podporu Izraele v jeho právu na sebeobranu“.

Dohoda s Íránem

Netanjahu s Blinkenem jednali také o Íránu a na tiskové konferenci šéf izraelské vlády řekl, že doufá, „že se USA nevrátí k původní dohodě (o íránském jaderném programu z roku 2015)“, od níž USA za minulé administrativy v roce 2018 odstoupily, ale nyní jednají o možném návratu k ní. „Myslíme si, že ta dohoda dává Íránu možnost opatřit si legálně s vědomím mezinárodního společenství jaderný arzenál,“ řekl Netanjahu. Dodal, že si Izrael vyhrazuje právo „bojovat proti režimům, jež se usilují o zbraně hromadného ničení“.

Poděkování za bezvýhradnou americkou podporu Izraeli si Blinken vyslechl také při následujících setkáních s izraelským ministrem zahraničí Gabim Aškenazim a ministrem obrany Bennym Gancem.

Odpoledne odjel do Ramalláhu k jednání s předsedou palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem. Podle agentury Reuters tam oznámil, že administrativa požádá Kongres o 75 milionů dolarů (1,5 miliardy korun) na rozvojovou a ekonomickou pomoc Palestincům. Dodal, že USA hodlají poskytnout k okamžitému využití při obnově Pásma Gazy 5,5 milionu dolarů a 32 milionů pak agentuře OSN pro pomoc palestinským uprchlíkům (UNRWA).

Znovu zprovoznit konzulát

Blinken rovněž řekl, že administrativa chce znovu otevřít konzulát v Jeruzalémě. Byl využíván pro palestinskou agendu a vláda bývalého prezidenta Donalda Trumpa jej zrušila v roce 2019, kdy přesunula americké velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma. Otázky týkající se Palestinců pak začaly spadat pod toto velvyslanectví, což Palestinci ostře kritizovali. Washington podle nich přestal rozlišovat mezi nimi a Izraelem a opustil tak definitivně záměr podpořit vznik samostatné Palestiny. Kdy by měl konzulát znovu fungovat, Blinken nesdělil.

„Řekl jsem prezidentovi (Abbásovi), že jsem přijel, abych vyjádřil odhodlání USA obnovit vztahy s palestinskou samosprávou a palestinským národem, vztah založený na vzájemném respektu. A také abych vyjádřil přesvědčení, že Izraelci a Palestinci jsou rovnocenní v nárocích na bezpečnost, svobodu a důstojnost,“ řekl Blinken. Podle Reuters ministr doplnil, že USA hodlají přesvědčit světové společenství, aby poskytlo Palestincům 1,5 milionu očkovacích dávek proti covidu-19. Izraelská média si všimla toho, že pětaosmdesátiletý Abbás si v jedné chvíli Blinkena spletl s bývalým americkým prezidentem Billem Clintonem, když řekl „vítáme ministra Clintona, který nás dnes navštívil“.

Příměří po 11 dní trvajících bojích, v nichž zemřelo na obou stranách přes 250 lidí, převážně Palestinců, začalo platit v pátek.

Blinken přistál v Izraeli brzy ráno a jeho blízkovýchodní cesta do čtvrtka zahrne Egypt a Jordánsko, kde se americký ministr sejde s egyptským prezidentem Abdal Fattáhem Sísím a jordánským králem Abdalláhem II.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský útok na Záporoží si vyžádal dvě oběti, Černihiv je bez proudu

Ruský sobotní útok na Záporoží si vyžádal dvě oběti, zranění utrpělo šest lidí včetně dvou dívek, uvedla Ukrajinska pravda. V důsledku útoků agresora na energetickou infrastrukturu zůstala bez proudu ukrajinská Černihivská oblast. Moskva v noci na sobotu zaútočila na Ukrajinu 154 drony. Rusko tvrdí, že Kyjev v noci vyslal na jeho území 283 bezpilotních letounů, což je jeden z nejvyšších počtů od začátku rusko-ukrajinské války, píše AFP.
09:39Aktualizovánopřed 3 mminutami

USA a Izrael podle Teheránu zaútočily na zařízení na obohacování uranu

Izrael a Spojené státy v sobotu ráno provedly útok na zařízení na obohacování uranu v íránském Natanzu. K úniku radioaktivity nedošlo a obyvatelé v okolí zařízení nebyli ohroženi, napsala s odvoláním na íránskou agenturu Tasním agentura Reuters. Informaci o nešíření radiace potvrdila také Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Izrael v sobotu dle agentury AFP varoval, že intenzita útoků v Íránu se v příštích dnech výrazně zvýší.
před 26 mminutami

Izraelské letectvo znovu udeřilo na cíle v Libanonu

Izraelské letectvo v noci na sobotu zahájilo další vlnu úderů na Libanon. Krátce předtím vydalo výzvu k okamžité evakuaci sedmi čtvrtí bejrútského předměstí Dahíja, informovala agentura AFP. Při vzdušném úderu na dům ve vesnici Ghandúríja na jihu země zahynul jeden člověk a další dva lidé byli zraněni.
04:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zvažují utlumení vojenských operací na Blízkém východě, tvrdí Trump

Spojené státy se ve válce proti Íránu blíží dosažení svých cílů, zvažují utlumení svých vojenských operací na Blízkém východě. Na své sociální síti Truth Social to v pátek napsal americký prezident Donald Trump. Hormuzský průliv mají podle šéfa Bílého domu střežit ty země, které ho používají, což Spojené státy nejsou. USA s tím dle něj přesto vypomohou, pokud je o to tyto země požádají.
00:06Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí českého ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
05:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Musk hanil Twitter, aby ho mohl koupit za nižší cenu, rozhodl soud

Miliardář Elon Musk podvedl investory společnosti Twitter. Sociální síť hanil, aby ji mohl koupit za nižší cenu, než byla jeho původní nabídka za 44 miliard dolarů (931 miliard korun), rozhodl v pátek soud. Informuje o tom agentura Bloomberg. Muskovi právníci se chtějí odvolat.
před 3 hhodinami

Slovinské volby mohou vrátit k moci Janšu, vláda viní izraelskou firmu z vměšování

Slovinsko čekají v neděli parlamentní volby. Podle průzkumů to vypadá na těsný souboj mezi Hnutím Svoboda (GS) premiéra Roberta Goloba a opoziční Slovinskou demokratickou stranou (SDS) Janeze Janši. Do kampaně zasáhl skandál kolem izraelské soukromé zpravodajské firmy Black Cube, která se podle vlády do voleb vměšuje a která je podle médií napojená na Janšovu SDS.
před 6 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
02:26Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...