Bílý dům udělal účetní chybu. Na pomoc Ukrajině tak uvolnil další tři miliardy dolarů

Bidenova administrativa udělala účetní chybu při určování hodnoty vojenské podpory Ukrajině. Neúmyslně tak uvolnila přibližně další tři miliardy dolarů (66 miliard korun) na pomoc napadené zemi. Republikáni ale vládu kritizují, že se tím před nacházející ofenzivou zdržela tolik potřebná pomoc Kyjevu.

„Zjistili jsme nesrovnalosti ve způsobu, jakým jsme oceňovali vybavení předané Ukrajině,“ řekl agentuře Reuters pod podmínkou anonymity poradce Senátu a vysoký představitel americké obrany. Stejný zdroj také oznámil, že účetní chyba po důkladném přezkoumání může dokonce přesáhnout tři miliardy dolarů.

Již předtím Bílý dům informoval, že se nechystá Kongres žádat o další peníze pro Ukrajinu před koncem fiskálního roku v září, což vzbudilo obavy, že peníze dojdou již v polovině léta.

Tímto odhalením se ale problém řeší. Před oznámením chyby Pentagon uvedl, že na dodávky zbraní a zásob zbývá přes 2,3 miliardy dolarů. Nově je to přibližně 5,3 miliardy dolarů (116 miliard korun), což je mnohem více, než činil jakýkoliv předchozí balíček pomoci poskytnutý Kyjevu.

K pochybení údajně došlo proto, že administrativa při oceňování místo skutečné ceny zbraní započítávala cenu, kterou bude stát nahrazení darovaných zásob. To zvýšilo domnělé náklady vynaložené na dodávky, protože nové zbraně jsou dražší než ty, které ležely ve skladech a putují na pomoc Ukrajině.

Ztráta drahocenného času, říkají republikáni

Účetní chyba, o níž byli zákonodárci a zaměstnanci Kongresu informováni ve čtvrtek, vyvolala kritiku republikánů. Podle nich kvůli tomu došlo ke snížení objemu americké podpory, kterou Ukrajina obdržela v důležitý okamžik války.

„Tyto prostředky mohly být použity na další dodávky zásob a zbraní pro nadcházející protiofenzivu,“ napsali ve společném prohlášení předseda zahraničního výboru sněmovny Michael McCaul a předseda sněmovního obraného výboru Mike Rogers. Vyzvali proto také administrativu, aby „dohnala tento drahocenný ztracený čas“ tím, že do země odešle rakety dlouhého doletu a kazetovou munici, což Bílý dům dlouhodobě odmítá.

Bílý dům nechce Ukrajině poskytnout raketové systémy s dostřelem větším než 460 kilometrů ze dvou důvodů – jedním z nich jsou omezené zásoby těchto střel, které USA vlastní, druhým pak obavy z reakce Ruska a eskalace konfliktu. Odmítavý postoj k dodávkám kazetové munice zdůvodňuje především tím, že představuje velké ohrožení pro civilní obyvatelstvo. 

Spojené státy poslaly na Ukrajinu širokou škálu vybavení rozdělenou do 37 balíčků. Obsahovaly třeba odpalovací zařízení HIMARS, protitankové střely Javelin nebo raketový systém Patriot. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...