Bílý dům udělal účetní chybu. Na pomoc Ukrajině tak uvolnil další tři miliardy dolarů

Bidenova administrativa udělala účetní chybu při určování hodnoty vojenské podpory Ukrajině. Neúmyslně tak uvolnila přibližně další tři miliardy dolarů (66 miliard korun) na pomoc napadené zemi. Republikáni ale vládu kritizují, že se tím před nacházející ofenzivou zdržela tolik potřebná pomoc Kyjevu.

„Zjistili jsme nesrovnalosti ve způsobu, jakým jsme oceňovali vybavení předané Ukrajině,“ řekl agentuře Reuters pod podmínkou anonymity poradce Senátu a vysoký představitel americké obrany. Stejný zdroj také oznámil, že účetní chyba po důkladném přezkoumání může dokonce přesáhnout tři miliardy dolarů.

Již předtím Bílý dům informoval, že se nechystá Kongres žádat o další peníze pro Ukrajinu před koncem fiskálního roku v září, což vzbudilo obavy, že peníze dojdou již v polovině léta.

Tímto odhalením se ale problém řeší. Před oznámením chyby Pentagon uvedl, že na dodávky zbraní a zásob zbývá přes 2,3 miliardy dolarů. Nově je to přibližně 5,3 miliardy dolarů (116 miliard korun), což je mnohem více, než činil jakýkoliv předchozí balíček pomoci poskytnutý Kyjevu.

K pochybení údajně došlo proto, že administrativa při oceňování místo skutečné ceny zbraní započítávala cenu, kterou bude stát nahrazení darovaných zásob. To zvýšilo domnělé náklady vynaložené na dodávky, protože nové zbraně jsou dražší než ty, které ležely ve skladech a putují na pomoc Ukrajině.

Ztráta drahocenného času, říkají republikáni

Účetní chyba, o níž byli zákonodárci a zaměstnanci Kongresu informováni ve čtvrtek, vyvolala kritiku republikánů. Podle nich kvůli tomu došlo ke snížení objemu americké podpory, kterou Ukrajina obdržela v důležitý okamžik války.

„Tyto prostředky mohly být použity na další dodávky zásob a zbraní pro nadcházející protiofenzivu,“ napsali ve společném prohlášení předseda zahraničního výboru sněmovny Michael McCaul a předseda sněmovního obraného výboru Mike Rogers. Vyzvali proto také administrativu, aby „dohnala tento drahocenný ztracený čas“ tím, že do země odešle rakety dlouhého doletu a kazetovou munici, což Bílý dům dlouhodobě odmítá.

Bílý dům nechce Ukrajině poskytnout raketové systémy s dostřelem větším než 460 kilometrů ze dvou důvodů – jedním z nich jsou omezené zásoby těchto střel, které USA vlastní, druhým pak obavy z reakce Ruska a eskalace konfliktu. Odmítavý postoj k dodávkám kazetové munice zdůvodňuje především tím, že představuje velké ohrožení pro civilní obyvatelstvo. 

Spojené státy poslaly na Ukrajinu širokou škálu vybavení rozdělenou do 37 balíčků. Obsahovaly třeba odpalovací zařízení HIMARS, protitankové střely Javelin nebo raketový systém Patriot. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 23 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 1 hhodinou

Počet migrantů, kteří vstoupili do EU nelegálně, klesl loni o čtvrtinu

Počet migrantů, kteří loni nelegálně překročili hranice Evropské unie, klesl oproti roku 2024 o 26 procent na přibližně 178 tisíc. Je to nejnižší zaznamenané číslo od roku 2021 a je téměř poloviční ve srovnání s rokem 2023, uvedla ve čtvrtek unijní pohraniční agentura Frontex. Nejvyužívanější byly trasy přes střed a východ Středozemního moře. Frontex ale varuje, že situace na hranicích Evropy zůstává nejistá.
před 1 hhodinou

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 3 hhodinami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.
11:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...