Bílý dům udělal účetní chybu. Na pomoc Ukrajině tak uvolnil další tři miliardy dolarů

Bidenova administrativa udělala účetní chybu při určování hodnoty vojenské podpory Ukrajině. Neúmyslně tak uvolnila přibližně další tři miliardy dolarů (66 miliard korun) na pomoc napadené zemi. Republikáni ale vládu kritizují, že se tím před nacházející ofenzivou zdržela tolik potřebná pomoc Kyjevu.

„Zjistili jsme nesrovnalosti ve způsobu, jakým jsme oceňovali vybavení předané Ukrajině,“ řekl agentuře Reuters pod podmínkou anonymity poradce Senátu a vysoký představitel americké obrany. Stejný zdroj také oznámil, že účetní chyba po důkladném přezkoumání může dokonce přesáhnout tři miliardy dolarů.

Již předtím Bílý dům informoval, že se nechystá Kongres žádat o další peníze pro Ukrajinu před koncem fiskálního roku v září, což vzbudilo obavy, že peníze dojdou již v polovině léta.

Tímto odhalením se ale problém řeší. Před oznámením chyby Pentagon uvedl, že na dodávky zbraní a zásob zbývá přes 2,3 miliardy dolarů. Nově je to přibližně 5,3 miliardy dolarů (116 miliard korun), což je mnohem více, než činil jakýkoliv předchozí balíček pomoci poskytnutý Kyjevu.

K pochybení údajně došlo proto, že administrativa při oceňování místo skutečné ceny zbraní započítávala cenu, kterou bude stát nahrazení darovaných zásob. To zvýšilo domnělé náklady vynaložené na dodávky, protože nové zbraně jsou dražší než ty, které ležely ve skladech a putují na pomoc Ukrajině.

Ztráta drahocenného času, říkají republikáni

Účetní chyba, o níž byli zákonodárci a zaměstnanci Kongresu informováni ve čtvrtek, vyvolala kritiku republikánů. Podle nich kvůli tomu došlo ke snížení objemu americké podpory, kterou Ukrajina obdržela v důležitý okamžik války.

„Tyto prostředky mohly být použity na další dodávky zásob a zbraní pro nadcházející protiofenzivu,“ napsali ve společném prohlášení předseda zahraničního výboru sněmovny Michael McCaul a předseda sněmovního obraného výboru Mike Rogers. Vyzvali proto také administrativu, aby „dohnala tento drahocenný ztracený čas“ tím, že do země odešle rakety dlouhého doletu a kazetovou munici, což Bílý dům dlouhodobě odmítá.

Bílý dům nechce Ukrajině poskytnout raketové systémy s dostřelem větším než 460 kilometrů ze dvou důvodů – jedním z nich jsou omezené zásoby těchto střel, které USA vlastní, druhým pak obavy z reakce Ruska a eskalace konfliktu. Odmítavý postoj k dodávkám kazetové munice zdůvodňuje především tím, že představuje velké ohrožení pro civilní obyvatelstvo. 

Spojené státy poslaly na Ukrajinu širokou škálu vybavení rozdělenou do 37 balíčků. Obsahovaly třeba odpalovací zařízení HIMARS, protitankové střely Javelin nebo raketový systém Patriot. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán znovu vyslal rakety na Izrael, země pokračují ve vzájemném ostřelování

V několika regionech Izraele se odpoledne a večer rozezněly sirény, izraelská armáda varovala obyvatele před raketami vyslanými z Íránu a vyzvala je, aby šli do krytů. Íránská státní média potvrdila, že z Íránu byly na Izrael vypáleny balistické rakety. Nejméně šest lidí podle serveru The Times of Israel (ToI) utrpělo lehká zranění, čtyři na jihu Izraele a dva ve městě Haifa. Při izraelském úderu na obytnou budovu v Teheránu zahynulo pět lidí, uvedla agentura AFP s odvoláním na íránská státní média.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Írán dle ministra zastaví útoky, pokud i Izrael. Za civilisty zaplatíte, vzkázal Netanjahu

Írán jedná proti Izraeli v sebeobraně, své údery zastaví, pokud Izrael udělá totéž, prohlásil podle Reuters a AP íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že Írán zaplatí za údery na civilisty velmi vysokou cenu. Teherán v sobotu hrozil i úderem na jednotky USA, Francie a Británie v regionu, které podle něj pomáhaly odvracet jeho útoky. Šéf Bílého domu Donald Trump uvedl, že pokud se tak stane, armáda USA tvrdě odpoví.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ministerstvo vyšle v pondělí repatriační let pro Čechy v Izraeli

Resort zahraničí v pondělí vyšle repatriační let pro Čechy v Izraeli. Zájemci se musejí nahlásit velvyslanectví v Tel Avivu. Mluvčí ministerstva Daniel Drake už dříve sdělil, že několik Čechů v pondělí odcestuje z jordánského Ammánu do Bratislavy slovenským repatriačním letem. Tuzemská diplomacie také v novém doporučení varovala v následujících dnech před cestami do Izraele, který je ve válečném konfliktu s Íránem. K opuštění Íránu vyzval resort české občany už v pátek.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V Kolumbii zatkli ženu podezřelou z účasti na pokusu o vraždu Uribeho

Kolumbijská policie v sobotu zadržela ženu, kterou podezřívá z účasti na pokusu o vraždu možného opozičního prezidentského kandidáta Miguela Uribeho, píše AFP. Devětatřicetiletý pravicový senátor byl postřelen 7. června v metropoli Bogotě, když promlouval ke svým příznivcům. Útočník jej dvakrát zezadu střelil do hlavy a jednou do kolena, načež musel být Uribe převezen do nemocnice. Tam podstoupil operaci, jeho stav je ale nadále kritický.
před 12 hhodinami

Lidé napříč USA protestovali proti Trumpovi. Ten uspořádal vojenskou přehlídku

V řadě amerických měst lidé protestovali proti prezidentu Donaldu Trumpovi. Sešli se před konáním vojenské přehlídky, kterou šéf Bílého domu pořádal na své narozeniny k 250. výročí vzniku amerického pozemního vojska. V Atlantě počet účastníků přesáhl kapacitu shromáždění, v Minneapolis akci kvůli útoku na tamní politiky pořadatelé zrušili. Úřady v texaském Austinu ještě před zahájením protestů ve městě evakuovaly budovu tamní vlády kvůli hrozbě namířené proti zákonodárcům.
14. 6. 2025Aktualizovánopřed 16 hhodinami

Francie vzala exprezidentovi Sarkozymu Řád čestné legie

Francouzský stát odebral Řád čestné legie bývalému prezidentovi Nicolasi Sarkozymu, informoval oficiální věstník. Podle agentury AFP se krok očekával vzhledem k tomu, že byl Sarkozy v lednu pravomocně odsouzen za korupci. Odebrání Řádu čestné legie bývalé hlavě státu se naposledy stalo po druhé světové válce, kdy o vyznamenání přišel maršál Philippe Pétain kvůli kolaboraci s nacisty.
před 18 hhodinami

Projekt čínské ambasády v Londýně budí obavy z obřího špionážního centra

V Londýně se rozhořel spor o stavbu nové čínské ambasády. Budova má být největším velvyslanectvím na světě, zabírat bude celý blok. Podle kritiků chce Peking v britské metropoli pod rouškou nové ambasády postavit špionážní centrálu, která bude bezpečnostním rizikem nejen pro Spojené království.
před 21 hhodinami

Írán znovu udeřil na Izrael

Írán zahájil nový raketový úder na Izrael, oznámila íránská státní televize. Izraelská armáda to vzápětí potvrdila a také útočila v Íránu. Na více místech se v židovském státě rozezněly výstražné sirény, aby se lidé schovali do krytů. Po chvíli armáda stupeň pohotovosti zmírnila a lidé mohli kryty opustit, uvedla agentura AFP.
14. 6. 2025Aktualizovánovčera v 01:59
Načítání...