Bidenová by se profesi učitelky chtěla věnovat i jako první dáma

Jill Bidenová, manželka Joea Bidena, který podle projekcí vyhrál americké prezidentské volby, je veřejnosti známa z let 2009 až 2017, kdy byla druhou dámou Spojených států. Její manžel v té době zastával funkci viceprezidenta v administrativě Baracka Obamy. Profesí je pedagožka, učila angličtinu na několika středních školách. Svým žákům by se chtěla věnovat i poté, co byl Biden podle projekcí zvolen prezidentem.

K politice i pozornosti médií měla zpočátku odtažitý vztah. Ještě v roce 2004 byla proti tomu, aby se Biden účastnil prezidentských voleb. Po znovuzvolení George W. Bushe a jako odpůrkyně války v Iráku názor na manželovu politickou kariéru změnila. V primárních volbách demokratů v roce 2008 už jej na mítincích podporovala.

Profesí je pedagožka, učila angličtinu na několika středních školách. Věnovala se též vzdělávání žáků s emočními poruchami v psychiatrických zařízeních. Placené zaměstnání, jehož se nechtěla vzdát, měla Bidenová i od roku 2009, kdy byl její muž viceprezidentem. V té době byla první pracující „druhou dámou“ v historii USA. Svým žákům by se chtěla věnovat i nadále.

Je aktivní v několika neziskových organizacích či nadacích (Biden Foundation manželé založili v roce 2017), které například zvyšují povědomí o rakovině prsu mezi studentkami či poskytují knihy sociálně slabším dětem. S bývalou první dámou Michelle Obamovou založila v roce 2011 také iniciativu nazvanou Joining Forces, v níž povzbuzuje Američany k pomoci vojákům a jejich rodinám.

V letošní kampani hrála Bidenová aktivní roli, na jaře dokonce přestala vyučovat. Svého muže doprovázela na mítincích a postavila se také za nevlastního syna Huntera Bidena, který je kritizován kvůli svým obchodním praktikám na Ukrajině. Bidenová se vyjadřovala například k dopadům pandemie covidu-19 na situaci ve školství. Zainteresována byla také do výběru kandidátky na viceprezidentku, Biden si nakonec vybral Kamalu Harrisovou.

Narodila se jako Jill Tracy Jacobsová 3. června 1951 v Hammontonu ve státě New Jersey v rodině, která má italské i anglické předky. Byla nejstarší z pěti sester, které vyrůstaly v Pensylvánii. Po střední škole studovala na Delawarské univerzitě (1975), na univerzitě ve West Chesteru (1981) a na Villanově univerzitě (1987). V roce 2007, v 55 letech, se vrátila na univerzitu, aby si dodělala doktorát.

V 70. letech se poprvé provdala za Billa Stevensona. Se senátorem Bidenem se údajně potkali při rande naslepo v roce 1975. Vzali se o dva roky později. Bidenová se tehdy stala nevlastní matkou jeho dvou synů – Beaua (zemřel v roce 2015) a Huntera. Bidenova první manželka totiž zahynula spolu s malou dcerou při dopravní nehodě v roce 1972. Do manželství Bidenových přibyla v roce 1981 ještě dcera Ashley Blazer.

Bidenová je také autorkou dvou dětských knížek a pamětí, které jí vyšly loni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 2 hhodinami

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 3 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 12 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 12 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...