Biden chce rozpojené státy znovu spojit. V projevu slíbil, že bude prezidentem všech

Nahrávám video

Joe Biden slíbil, že bude prezidentem všech Američanů. Chce bojovat stejně tvrdě za ty, kteří jej volili, i za ty, kteří mu svůj hlas nedali. Zdůraznil také, že se občané Spojených států musí sjednotit, aby mohli společně bojovat proti pandemii, rasismu a vnitřnímu terorismu. Biden složil slavnostní přísahu do rukou předsedy amerického nejvyššího soudu Johna Robertse a stal se 46. prezidentem Spojených států.

„Budu bránit Ústavu. Budu bránit naši demokracii. Budu bránit Ameriku. (…) Společně napíšeme americký příběh naděje, nikoli strachu. Jednoty, nikoli rozdělení. Světla, nikoli temnoty. Příběh slušnosti a důstojnosti, lásky a uzdravení, “ řekl ve Washingtonu v projevu k národu nový americký prezident Biden. 

Ve své první řeči z pozice hlavy státu se dotkl pandemie, ekonomické situace, rozkolu ve společnosti i mezinárodní politiky. Poděkoval také za účast na ceremonii lídrům republikánů a demokratů v Kongresu i nyní již bývalému viceprezidentovi Mikovi Penceovi. Bývalého prezidenta Donalda Trumpa, který se inaugurace neúčastnil a nyní je ve svém sídle na Floridě, jmenovitě nezmínil.

Joe Biden při inauguraci
Zdroj: Jim Bourg/Reuters

Vítězství demokracie

„Dnes neoslavujeme triumf kandidáta, ale věci demokracie,“ řekl Biden s tím, že USA zjistily, že je demokracie křehká, tentokrát ale zvítězila.

Prezident vzpomněl na nedávné násilné vniknutí rozbouřeného davu do budovy Kapitolu. Právě před ní se inaugurace odehrála. „Tady stojíme jen několik dní poté, co si výtržnický dav myslel, že může použít násilí k umlčení vůle lidí. Že může zastavit práci naší demokracie. Že nás může vyhnat z této posvátné půdy. To se nestalo. Nikdy se to nestane. Ani dnes, ani zítra, nikdy. Nikdy,“ řekl.

Během svého úřadování by chtěl svár, který se ve společnosti rozhořel v posledních letech a kulminoval ve finále prezidentské kampaně a po volbách, zahnat. Američany chce znovu spojit. „Musíme ukončit tuto neobčanskou válku, která staví červené proti modrým,“ zmínil s odkazem na barvy zastupující republikány a demokraty.

„V tuto chvíli a na tomto místě začněme znovu od začátku. My všichni. Začněme si znovu naslouchat, slyšet jeden druhého, vidět jeden druhého, vzájemně se respektovat,“ vyzval spoluobčany.

Bez jednoty není mír

Biden se úřadu ujímá ve chvíli, kdy Spojené státy čelí obrovským problémům – zdravotní krizi, ekonomické krizi i krizi důvěry v demokratické volby. Desítky milionů lidí, kteří volili jeho soupeře, nevěří, že zvítězil čestně. Získat jejich důvěru bude jedním z největších Bidenových úkolů.

Své odpůrce proto Biden vyzval, aby mu dali šanci a vyslechli jej. Slíbil, že bude „prezidentem všech Američanů“ a bude „bojovat stejně tvrdě za ty, kteří mě nepodporovali, jako za ty, kteří mě podporovali“.   

„Vím, že síly, které nás rozdělují, jsou hluboké a jsou skutečné. Ale také vím, že nejsou nové. Naše dějiny byly neustálým bojem mezi americkým ideálem, že jsme všichni stvořeni být sobě rovnými, a drsnou, ošklivou realitou rasismu, nativismu, strachu, démonizace, které nás dlouho rozdělovaly,“ uvedl. 

„Bez jednoty není mír, jen hořkost a zuřivost. Žádný pokrok, jen vyčerpávající rozhořčení. Žádný národ, pouze stav chaosu,“ dodal prezident.

První prezidentský akt: modlitba za oběti pandemie

„Jako první akt ve funkci prezidenta bych vás chtěl požádat, abyste se ke mně připojili v tiché modlitbě za všechny ty, které jsme minulý rok při pandemii ztratili,“ vyzval Biden. „Rozsviťme světla v temnotě kolem posvátného Jezírka reflexe a vzpomínejme na všechny, které jsme ztratili.“ 

Američanům slíbil, že k nim bude vždy upřímný, a to i v těžké době, v níž se nyní země kvůli pandemii covidu-19 nachází. Politici podle něj totiž mají povinnost „obhajovat pravdu a porážet lži“.

„Za jediný rok jsme přišli o tolik životů, kolik ztratila Amerika během celé druhé světové války,“ poznamenal nový americký prezident. Ve Spojených státech, které mají 328 milionů obyvatel, se nákaza koronavirem prokázala už u více než 24 milionů lidí. Přes 400 tisíc lidí s covidem-19 zemřelo. 

Boj s covidem a nastartování ekonomiky

„Vstupujeme do období (šíření) viru, které asi bude nejtěžší a nejsmrtelnější, a musíme odložit stranické rozdíly a konečně čelit pandemii jako jeden národ,“ znovu apeloval na jednotu. Na boj s koronavirem a na nápravu pandemií poškozené ekonomiky chce nová hlava státu vynaložit téměř dva biliony dolarů.

Jeden z největších záchranných balíčků v dějinách má obsahovat i nebývalé investice do vědeckého výzkumu. „Předpovídám, že v příští dekádě můžeme dosáhnout většího pokroku než za posledních padesát let. Může jít o exponenciální vývoj,“ řekl Biden.

Ekonomika je sice poničená pandemií, píše agentura AP, ale navzdory ztrátě 9,8 milionu pracovních míst jsou signály, že země je na pokraji rozkvětu, který tu nebyl za doby Obamy ani Trumpa. Zůstatky na bankovních účtech od vypuknutí pandemie stouply o 2,4 bilionu dolarů (51,8 bilionu korun). Ceny domů prudce rostou díky vysoké poptávce. Každé další očkování posouvá největší ekonomiku světa blíže k úplnému opětovnému otevření.

„Pokud se ekonomika podstatně zlepší do jara nebo začátku léta, mohlo by to Bidenovi opravdu pomoci k dokončení většiny jeho agendy, protože úspěch může plodit úspěch,“ uvedl Jason Furman, který byl hlavním ekonomickým poradcem v Obamově vládě.

Nahrávám video

Mezi Bidenovými prioritami také bude reformace zdravotnictví i školství a přechod na obnovitelné zdroje energie. Hlasité progresivní křídlo Demokratické strany mu právě tyto body bude neustále připomínat.

Po nástupu do Bílého domu se ale nový prezident bude věnovat prvním politickým dekretům. „Jedna z prvních věcí, kterou chce prezident udělat, je zastavení financování budování bariéry na pomezí s Mexikem,“ přibližuje zpravodaj ČT v USA David Miřejovský. 

Návrat ke vstřícné mezinárodní politice

Nejen spoluobčanům adresoval ve Washingtonu americký prezident svá slova. Obrátil se i ke světovým lídrům. „Amerika prošla testem a my jsme z toho vyšli silnější. Obnovíme naše spojenectví a znovu se spojíme se světem,“ vzkázal Biden do světa. Chce změnit politiku svého předchůdce Donalda Trumpa, která se orientovala spíše na izolacionismus, píše CNN.  

Spojené státy budou partnerem pro mír a budou spolupracovat na řešení aktuálních výzev, uvedl Biden. Mnoho evropských politiků už novému prezidentu stačilo poblahopřát prostřednictvím sociálních sítí. 

Bidenova administrativa se chce vrátit k Pařížské klimatické dohodě, jaderné dohodě s Íránem a bude daleko více hledat společnou řeč s Evropskou unií. To už stihli ocenit její představitelé. „Spojené státy jsou zpátky. Evropa je připravená. Připravená se znovu spojit se svým starým a důvěryhodným partnerem, vdechnout nový život našemu opečovávanému spojenectví,“ napsala na Twitteru šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Podezřelým z útoků na německé rozvodny je klimatický aktivista

Podezřelým ze sabotáže na objektech energetické infrastruktury v Německu je klimatický aktivista, informoval spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt. Policie v Severním Porýní-Vestfálsku vzala útokem vozidlo podezřelého osmačtyřicetiletého muže z Gevelsbergu v této spolkové zemi, uvedl podle agentury DPA regionální ministr vnitra Herbert Reul. Podezřelý napsal dopis, v němž se k útokům přihlásil.
06:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruský dron zasáhl centrálu tajné služby SBU. Kyjev chystá odpověď

Ruský dron v pátek odpoledne zasáhl centrální budovu ukrajinské tajné služby SBU v centru Kyjeva, uvedl server Ukrajinska pravda. Po výbuchu z místa stoupal hustý dým, uvedli očití svědci. Později informaci potvrdil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že uložil šéfovi tajné služby na ruský útok odpovědět. Ruský dron zasáhl přímo pracovnu šéfa SBU, který v ní ale v tu chvíli zrovna nebyl, napsal server Ukrajinska pravda. Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha označil útok za „významnou eskalaci“ války, kterou Rusko proti Ukrajině vede pátým rokem.
15:11Aktualizovánopřed 2 hhodinami

OSN podpořila nahrazení Mercatorova zobrazení na mapách. Proti byly jen USA

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci o nahrazení Mercatorova zobrazení na mapách světa mapami, které by přesněji odrážely skutečnou velikost jednotlivých zemí. Dokument předložily africké státy s cílem vyvrátit vnímání tohoto kontinentu jako méně významné oblasti, píše Reuters.
před 2 hhodinami

Španělsko hlásí pro září nezvyklá vedra, naměřili přes 45 stupňů

Část Španělska čelí nezvyklému horku pro začátek září a na řadě míst teploty vystoupaly nad 40 stupňů. Na stanici El Granado na jihu Španělska meteorologové ve čtvrtek zjistili 45,7 stupně, což byla nejvyšší teplota za celý letošní rok, uvedla v pátek odpoledne španělská meteorologická služba Aemet. Vysoké teploty mají pokračovat i o víkendu.
před 3 hhodinami

Farageovi spolupracovníci domlouvali, jak obejdou volební zákon, ukázala reportáž

Dva vysoce postavení představitelé britské Reform UK předsedy Nigela Farage odstoupili z funkcí, uvedla v pátek pravicová protiimigrační strana. Důvodem je reportáž stanice Channel 4 News, v níž mluvili o obcházení volebního zákona a financování průzkumů veřejného mínění ze zahraničí, napsal web BBC a další média. Jedné ze zaznamenaných schůzek o finančním daru se účastnil i sám Farage. Strana v pátek zahájila svůj výroční kongres.
13:39Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Transformační plán Volkswagenu nemá na Škodu Auto přímý dopad, uvádí česká firma

Nový transformační plán koncernu Volkswagen (VW) nemá žádný přímý dopad na aktivity Škoda Auto, uvedl mluvčí mladoboleslavské automobilky za výrobu a personalistiku Martin Vejdělek. Firma tak zopakovala své stanovisko z července, kdy uvedla, že se jí restrukturalizační plán koncernu přímo netýká.
16:54Aktualizovánopřed 5 hhodinami

V Nepálu vyprostili dva přeživší z trosek vodní elektrárny

Nepálští záchranáři a armáda vyprostili dva přeživší ničivých povodní, Kabira Maharjana a Sanjaye Sahu, z tunelu vodní elektrárny. Oba muži byli letecky přepraveni do nemocnice. Povodně před týdnem zasáhly Nepál a také sousední Tibet, hlásí přes třináct set mrtvých. Nepál dál pohřešuje více než pět tisíc lidí, přes šest set osob pak uvázlo v prostorách vodních elektráren.
10:00Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Mezi litevskými politiky roste nespokojenost s pomalým sbližováním s Pekingem

Litevský kabinet se již téměř dva roky snaží normalizovat vztahy s Pekingem, které se zhoršily za předchozí konzervativní vlády kvůli otevření tchajwanského zastupitelského úřadu ve Vilniusu. Dosud však není patrný téměř žádný pokrok. Některým politikům tak začíná docházet trpělivost.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.