Atentátník na Fica dle soudu tvrdil, že premiéra nechtěl zabít

Atentátník na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) tvrdil, že politika nechtěl zabít, vyplývá ze soudního rozhodnutí o vazebním stíhání útočníka, který ministerského předsedu minulý týden několikrát postřelil. Soudní dokument zveřejnila televize TA3. Podle něj se také muž na útok připravoval a Ficovi se za něj omluvil.

Ficův zdravotní stav je nadále vážný, ale stabilizovaný, informovala ve čtvrtek nemocnice v Bánské Bystrici, kde byl premiér po atentátu hospitalizován. Už o víkendu zástupce nemocnice oznámil, že politik je mimo ohrožení života.

Střelec podle soudního rozhodnutí o vazebním stíhání svůj čin zdůvodnil tím, že nesouhlasí s politikou Ficovy vlády. 71letý muž je stíhán za pokus o úkladnou vraždu, hrozí mu vězení na 25 let nebo doživotní trest.

Obviněný podle soudu při výslechu k návrhu žalobkyně na jeho vazební stíhání řekl, že neměl v úmyslu Fica zavraždit.

„Uvědomuje si, že jednal zcela nepřípustně, neměl ublížit poškozenému. Měl mu raději odevzdat knihu, kterou měl pro něj nachystanou. Upřímně lituje svého jednání, ale opakuje, že střílet umí a mířil tak, aby nepochybně neohrozil život poškozeného. Rovněž dával velký pozor, aby ani náhodou neohrozil žádného člověka v davu ani ochranku,“ napsal soudce ve zdůvodnění rozhodnutí, kterým obviněného v sobotu poslal do vazby.

Útočník popsal, v čem nesouhlasil s Ficovou vládou

Obviněný při policejním výslechu podle soudního dokumentu řekl, že zaútočit na Fica se rozhodl dva dny před schůzí kabinetu v Handlové, o které se dozvěděl z rozhlasu. V den útoku nasedl do vlastního vozidla a sám odjel do zmíněného města. Vzal si legálně drženou pistoli ČZ 75B, kterou vlastní od roku 1992, a dva zásobníky, v každém z nich bylo asi deset nábojů.

Na náměstí v Handlové pak čekal, až členové vlády vyjdou z kulturního domu, kde jednali. Ze zveřejněné verze dokumentu, ve které soud některé informace včetně osobních údajů neuvedl, vyplývá, že útočník se postavil mezi lidi, kteří u mobilních bariér čekali na Fica. Po příchodu politika na něj opakovaně vystřelil, a to v době, kdy premiér podával ruku někomu z davu. Podle soudu útočník střílel do oblasti trupu a břicha oběti. Po útoku jej zpacifikovali příslušníci ochranky.

Střelec při výslechu na policii podle soudu vypověděl, že nesouhlasí s politikou současné vlády, kterou označil za jidášskou vůči Evropské unii. Nesouhlasil například s rozpuštěním elitního útvaru slovenské prokuratury (ÚSP), a hlavně chtěl, aby byla poskytnuta vojenská pomoc Ukrajině, která se už přes dva roky brání otevřené ruské invazi.

Právě nynější Ficův kabinet po svém nástupu do úřadu loni v říjnu zastavil dodávky zbraní Kyjevu ze státních zásob a prosadil balík změn v trestním právu včetně zrušení ÚSP, který v minulosti vykonával dozor také nad vyšetřováním kauz z doby dřívějšího vládnutí Ficovy strany Smer–sociálna demokracia.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Úředník slovenského resortu kultury odnesl z muzea Donatellovu bustu

Ze Spišského muzea ve slovenské Levoči zmizela busta mladé ženy od renesančního umělce Donatella, informoval slovenský server Aktuality.sk. Podle něj ji z depozitáře za doprovodu policie v kuklách ve čtvrtek odnesl generální tajemník služebního úřadu ministerstva kultury a nejbližší spolupracovník ministryně Martiny Šimkovičové Lukáš Machala na dosud neznámé místo. Dílo, jehož pravost se potvrdila teprve začátkem letošního roku, mělo být zpřístupněno veřejnosti na podzim.
před 44 mminutami

Soud zprostil slovenského exministra obžaloby za výroky k ruské agresi

Někdejší slovenský ministr spravedlnosti a bývalý šéf nejvyššího soudu Štefan Harabin nespáchal trestný čin svým příspěvkem na sociální síti ohledně plnohodnotné ruské agrese na Ukrajině, rozhodl slovenský soud. Rozsudek zatím není pravomocný, žalobce ohlásil odvolání k nejvyššímu soudu.
před 44 mminutami

Ukrajina navyšuje výrobu zbraní

Výrobní kapacita ukrajinského obranného průmyslu se loni zvýšila šestinásobně. Ruskem napadená země tak podle odhadů analytiků zhotovila zbraně za více než deset miliard dolarů (přes 220 miliard korun). V příštích letech tuto částku hodlá ztrojnásobit. Německo tento týden oznámilo, že bude Kyjevu financovat výrobu zbraní dlouhého doletu.
před 2 hhodinami

Evropská kosmická agentura slaví půlstoletí. Světu dala nejen Webbův teleskop

Už pět desítek let má Evropská unie vlastní vesmírnou agenturu. Ta si za tu dobu připsala řadu úspěchů – například vypuštění dalekohledu Jamese Webba v hodnotě miliard dolarů před čtyřmi roky nebo vyslání sondy, která jako první obíhala kolem komety.
před 3 hhodinami

Poláci vyberou prezidenta, čeká se těsný výsledek

Rozhodující druhé kolo polských prezidentských voleb, které se uskuteční tuto neděli, bude překvapivě napínavé. V prvním kole sice podle očekávání vyhrál Rafal Trzaskowski z vládní Občanské koalice (KO), ale jeho náskok před kandidátem opozičního Práva a spravedlnosti (PiS) Karolem Nawrockým byl těsný. Podobně vyrovnané zůstávají i průzkumy před druhým kolem hlasování.
před 3 hhodinami

V Sumské oblasti propukly nové boje u hranic s Ruskem

V severoukrajinské Sumské oblasti propukly nové boje v obcích u hranice s Ruskem, uvedl šéf oblastní správy Oleh Hryhorov. Dodal, že kontrola nad různými částmi oblasti se neustále střídá mezi válčícími stranami. Ukrajinské úřady dále hlásí po nočních ruských útocích další materiální škody na civilní infrastruktuře. Moskva v noci proti ukrajinskému území vyslala devadesát dronů a dvě balistické střely, informuje ukrajinské letectvo.
před 5 hhodinami

Zbrojení NATO může zvýšit emise skleníkových plynů, varuje studie

Globální zvyšování vojenských výdajů podle vědců představuje hrozbu pro klimatické cíle, protože jenom zbrojení plánované Severoatlantickou aliancí (NATO) by mohlo zvýšit emise skleníkových plynů téměř o dvě stě milionů tun ročně, píše britský deník The Guardian s odvoláním na odbornou studii.
před 5 hhodinami

„Velký hnědý medvěd na východě“ žene Dány do řad domobrany

Ruská hrozba vede ke zvýšenému zájmu o bezpečnost v celé Evropě. Na připravenost obyvatelstva dbají zejména pobaltské a skandinávské země. V Dánsku se do tamní domobrany hlásí nejvíc lidí od konce studené války. „Hlavní motivací pro vstup byl ‚velký hnědý medvěd na východě‘. Také jsem byl dřív v armádě a chybí mi i ten pocit kamarádství,“ popsal člen domobrany Daniel. Aktivních dobrovolníků má tento ozbrojený sbor na třináct tisíc, v záloze pak třicet tisíc dalších. Oproti českým aktivním zálohám nemusejí mít vojenský výcvik všichni. Domobrana má také námořní a leteckou složku.
před 8 hhodinami
Načítání...