Rusko selhává ve svých válečných cílech, Ukrajina je úspěšná, prohlásil po návštěvě Kyjeva americký ministr zahraničí Antony Blinken, který dorazil s ministrem obrany USA Lloydem Austinem. Podle dřívějších informací Reuters slíbili Ukrajině a dalším zemím v regionu pomoc ve výši 713 milionů dolarů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s americkými ministry poděkoval Spojeným státům za „bezprecedentní“ pomoc. EU připravuje šestý balík sankcí vůči Rusku, největší debaty se týkají omezení dovozu ropy. Čeští diplomaté znovu otevřeli konzulát ve Lvově.
Američtí ministři se sešli se Zelenským, slíbili Ukrajině další pomoc. EU chystá šestý balík sankcí
7 minut
Blinken a Austin v Kyjevě
„Rusko se snažilo v rámci svého cíle odebrat (Ukrajině) suverenitu, vzít jí nezávislost. To se nepovedlo,“ řekl ministr zahraničí Blinken podle stanice CNN na tiskové konferenci uspořádané poblíž polsko-ukrajinských hranic. Rusko se podle něj snažilo prosadit sílu své armády a ekonomiky, což se mu podle šéfa americké diplomacie rovněž nepodařilo.
„Nevíme, jak se bude tato válka dál vyvíjet, ale víme, že nezávislá Ukrajina bude existovat mnohem déle, než bude na scéně ruský prezident Vladimir Putin,“ prohlásil dále Blinken a Kyjevu přislíbil další americkou podporu.
Ministr obrany Austin podle Reuters řekl, že povaha boje na Ukrajině se vyvinula tak, že tato země nyní potřebuje zbraně dlouhého dosahu. „Zdůrazňují potřebu tanků. A my děláme vše, co je v našich silách, abychom jim poskytli takový typ podpory, typ dělostřelectva a munice, které budou v této fázi boje účinné,“ citovala CNN Austina.
Podle agentury Bloomberg Austin rovněž na dotaz novinářů řekl, že Washington si přeje suverénní demokratickou Ukrajinu schopnou se bránit a Rusko „oslabené do té míry“, aby nemohlo opakovat současnou invazi. Moskva už podle něj „ztratila mnoho vojenských schopností“ i vojáků.
Blinken a Austin byli prvními takto vysoce postavenými americkými činiteli, kteří Ukrajinu navštívili od začátku války, již Rusko rozpoutalo koncem února. V Kyjevě se sešli s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a dalšími vysokými ukrajinskými představiteli. O návštěvě v neděli bez dalších podrobností informoval poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč, v pondělí ji potvrdila i americká strana.
Oba američtí představitelé uvedli, že skutečnost, že mohli přijet do Kyjeva, je důkazem houževnatosti Ukrajiny, která minulý měsíc donutila Moskvu upustit od útoku na hlavní město, píše Reuters. Slíbili rovněž další pomoc při odrážení ruských jednotek, které se nyní pokoušejí o postup na východě země. „Co jste dokázali při odražení Rusů v bitvě o Kyjev, je mimořádné a, upřímně řečeno, inspirující pro zbytek světa,“ řekl Austin.
Blinken a Austin rovněž Zelenského měli informovat o nové vojenské pomoci pro Ukrajinu ve výši více než 322 milionů dolarů. „Poskytne podporu, kterou Ukrajina potřebuje, zvlášť pro boj na Donbase,“ podotkl nejmenovaný americký činitel. „Tato podpora také pomůže ukrajinským ozbrojeným silám v přechodu k vyspělejším zbrojním a protivzdušným systémům,“ dodal.
Téměř čtyři sta milionů dolarů americké vojenské pomoci má připadnout patnácti dalším zemím střední a východní Evropy a Balkánu, které od začátku války dodávají Ukrajině vojenský materiál.
Americká velvyslankyně na Slovensku změní působiště, přestěhuje se na Ukrajinu
Americký prezident Joe Biden nominoval Bridget Brinkovou, která nyní zastupuje USA na Slovensku, do funkce velvyslankyně Spojených států na Ukrajině. Informoval o tom Bílý dům. Nominaci musí potvrdit Senát. Tato funkce nebyla více než dva roky obsazená, poznamenala agentura Reuters.
Brinková, která podle Bílého domu ovládá ruštinu, je velvyslankyní na Slovensku od roku 2019. V minulosti působila také v Srbsku, na Kypru, v Gruzii a Uzbekistánu a v bezpečnostní radě Bílého domu. Vystudovala politologii na Kenyon College a mezinárodní vztahy na Londýnské škole ekonomie a politických věd (LSE).
Američtí diplomaté opustili velvyslanectví v Kyjevě téměř dva týdny před ruskou invazí na Ukrajinu, která začala 24. února, a přesunuli se nejprve do západoukrajinského Lvova a poté do Polska. Na Ukrajinu se ale vrátí od příštího týdne, uvedl Blinken.
Místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková v pondělí sdělila, že Kyjev požádal generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, jenž v úterý zamíří do Moskvy, aby byl iniciátorem a garantem humanitárního koridoru z Azovstalu pro civilisty. Ukrajina podle ní požaduje, aby byli v humanitárním konvoji přítomni zástupci OSN a Mezinárodního výboru Červeného kříže.
Ruské ministerstvo zahraničí podle agentury Reuters už dříve uvedlo, že Moskva hodlá s Guterresem situaci kolem podniku Azovstal projednat. Generální tajemník OSN má v Moskvě jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Poté odjede na Ukrajinu, kde má v plánu setkání s tamním prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Šestý balík evropských sankcí
Evropská komisařka Věra Jourová čeká, že Evropská unie v tomto týdnu přijme další balík sankcí proti Rusku. Vedle uvalení sankcí na největší ruský bankovní dům Sberbank diskutují členské státy o embargu na dovoz energií. Podle Jourové jsou debaty živější u omezení dovozu ropy, na níž jsou některé země velmi závislé. Podle britského deníku The Times připravuje Brusel takzvané „chytré sankce“, jejichž cílem by měla být minimalizace škod, hrozících evropské ekonomice.
Zpravodaj České televize v Bruselu Lukáš Dolanský čeká, že šestý balík sankcí předloží Evropská komise už tento týden, ale debaty na úrovni členských států se mohou protáhnout až do týdne následujícího. „Je ale jasné, že šestý balík je na stole a bude schválen,“ tvrdí zpravodaj.
9 minut
Dolanský: Evropská unie chystá další balík sankcí vůči Rusku, ve hře je zákaz ropy
„V tuto chvíli je jasné, že v balíčku nebude zákaz dovozu ruského plynu. Plyn je věc, která je pro členské státy citlivá a vždy zůstávala mimo,“ ujišťuje Dolanský. Na sankčním seznamu podle něj ale určitě přibudou další společnosti a konkrétní osoby.
Takzvané „chytré sankce“ se mají podle Dolanského týkat hlavně dovozu ropy. Evropská unie musí najít způsob, jako omezit dodávky ruské ropy, aniž by se to zásadně dotklo evropské ekonomiky. Evropské státy jsou totiž do velké míry na ruské ropě závislé.
„Německo spočítalo, že kdyby se v tuto chvíli uzavřely kohouty, znamenalo by to propad německé ekonomiky o 165 miliard euro, což je v přepočtu více než čtyři biliony korun. A známe ten slavný bonmot, že když si německá ekonomika kýchne, tak ta česká dostane těžkou chřipku,“ přibližuje situaci Dolanský.
Moskva vyhostí 40 německých diplomatů
Ruské ministerstvo zahraničí označilo čtyřicet pracovníků německých diplomatických misí v zemi za nežádoucí osoby. Reagovalo tak na obdobný krok Berlína z počátku dubna. Ministerstvo to uvedlo na svém webu. Agentura DPA napsala, že podle jejích informací jde asi o třetinu celého německého diplomatického sboru v Rusku.
Německo na začátku dubna rozhodlo o vypovězení 40 ruských diplomatů. Podle dřívější zprávy DPA se tak stalo kvůli přesvědčení Berlína, že tito diplomatičtí zaměstnanci spolupracovali s ruskými tajnými službami.
Moskva v pondělí uvedla, že považuje za „naprosto lživé“ tehdejší sdělení německé ministryně zahraničních věcí Annaleny Baerbockové, že vyhoštění ruští diplomaté pracovali v Německu proti svobodě a soudržnosti společnosti. V Německu se tlak na tvrdé kroky vůči Moskvě vystupňoval poté, co ukrajinská armáda počátkem měsíce objevila v Buče v blízkosti Kyjeva po odchodu ruských vojáků stovky těl zabitých civilistů.
O rozhodnutí Moskvy byl informován německý velvyslanec v Moskvě Géza Andreas von Geyr, který byl kvůli tomu předvolán na ministerstvo.
Putin obvinil Kyjev z přípravy atentátu na novináře
Ruská tajná služba FSB podle tvrzení ruského prezidenta Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, pokládaného za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters.
„Orgány FSB ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
FSB podle TASS uvedla, že údajně zadržela skupinu členů neonacistické teroristické skupiny National Socialism / White Power, kteří se podle tvrzení ruské tajné služby na zakázku ukrajinské tajné služby SBU chystali zavraždit moderátora Solovjova. „Zadržení se doznávají,“ uvedla FSB.
Ukrajinská tajná služba SBU na sociální síti Telegram na toto obvinění reagovala a uvedla, že žádné plány na zabití Solovjova neměla a že novinář se bude „po vítězství Ukrajiny zcela určitě za své zločiny zodpovídat před mezinárodními soudy“. Moderátora služba ve svém vyjádření zároveň označila za analogii Josepha Goebbelse, který byl ministrem propagandy v dobách nacistického Německa.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno už několik známých novinářů, šlo ale o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
