Američtí demokraté se po úterních volbách obávají volebního debaklu příští rok

Pro americké demokraty dopadly úterní volby špatně: ve Virginii jejich kandidát na guvernéra překvapivě prohrál a v New Jersey vyhrál jen těsně, přestože byl považován za jasného favorita. Ve straně to proto vyvolalo obavy z opakování katastrofického scénáře z roku 2009. Tehdy demokraté rovněž přišli o guvernérské křeslo ve Virginii a o rok později v kongresových volbách zaznamenali zdrcující porážku, když ve Sněmovně reprezentantů ztratili 63 křesel.

„Je tohle opakování roku 2009? Je to přesně to, co se stalo v roce 2009 a tehdy to předznamenalo katastrofu (ve volbách) v roce 2010,“ připomněl kongresman Gerry Connoly z Virginie. Jeho obavy sdílí řada dalších demokratů.

„Jediná nynější výhoda oproti roku 2009 je, že víme, jak špatně se to může vyvinout,“ řekl serveru Politico někdejší demokratický kongresman Steve Israel.

  • Ve státě Virginia se novým guvernérem stane republikán Glenn Youngkin. Porazil favorita klání, současného guvernéra, demokrata Terry McAuliffeho, jehož přitom osobně podporovaly stranické špičky, včetně prezidenta Joea Bidena, viceprezidentky Kamaly Harrisové i bývalého prezidenta za demokraty Baracka Obamy. 
  • V New Jersey obhájil guvernérský post demokrat Phil Murphy nad republikánem Jackem Ciattarellim. Jejich souboj však byl mnohem vyrovnanější, než se předpokládalo. Agentura AP napsala, že Murphy je prvním demokratickým guvernérem za posledních 44 let, kterému se podařilo post obhájit.

Oba výsledky úterních voleb jsou podle agentury AP znamením, že demokratům hrozí za rok ztráta kontroly v obou kongresových komorách, čímž by rovněž v podstatě skončily veškeré ambice prezidenta Joea Bidena na prosazení zásadnějších reforem.

V největším nebezpečí jsou nyní demokraté v obvodech s vyrovnaným poměrem demokratických a republikánských voličů. Řada z nich se dostala do zákonodárného sboru před čtyřmi lety na úkor republikánů, nyní se však podle AP nacházejí v podobně nevýhodné situaci, jako tehdy jejich soupeři.

Mezitím se propadají také preference prezidenta Bidena. V Kongresu se mu nedaří prosazovat zákony, demokraty poškozují vnitřní spory. Hlasování ve Virginii mnozí označovali za referendum právě o něm.

Podle amerikanisty Jiřího Pondělíčka z Institutu mezinárodních studií patří mezi hlavní příčiny Bidenova propadu obliby pokračující pandemie. Ta stále zuří poměrně silně, zvláště v některých státech. Dalším důvodem je debakl v Afghánistánu. Byť Američané stahování podporují, vadilo jim chaotické provedení. Dále roli mohou hrát problémy, které jsou známy i v Evropě – vysoká inflace a potíže v zásobování. „Všechno tohle vytváří dojem, že země nefunguje tak, jak by měla, a to se negativně projevuje na popularitě prezidenta,“ řekl.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Bidenovi padají preference
Zdroj: ČT24

Počínání vládnoucí strany v Kongresu je vnímáno jako neproduktivní a plné sporů. Podle průzkumu společnosti Ipsos pro agenturu Reuters z konce října schvaluje 46 procent dospělých Američanů prezidentovy kroky, naopak 51 procent je neschvaluje. Demokraté také musí čelit historickému trendu americké politiky, podle nějž vládnoucí strana často oslabí v kongresových volbách konaných po ovládnutí Bílého domu.

Na výpady proti Trumpovi už voliči neslyší, míní CNN

Podle liberální televize CNN jsou příčiny neúspěchu demokratů jasné. Strana ztratila část voličů z předměstí, přičemž se jí nepodařilo získat voliče na venkově, který je tradičně republikánskou baštou. Demokraté rovněž podcenili účinnost některých základních republikánských argumentů. Zejména se však v kampani příliš spoléhali na výpady proti exprezidentu Donaldu Trumpovi, což však rok po jeho volební prohře voliče již příliš nemotivovalo.

„To, co fungovalo, když byl Trump na volebních lístcích nebo v úřadě, má jednoznačně stále menší efekt, když už je pryč,“ řekl bývalý člen Sněmovny reprezentantů Scott Taylor.

Toho si však byl zřejmě vědom i Youngkin. Měl sice Trumpovu podporu, po boku exprezidenta nicméně v kampani ani jednou nevystoupil a ani nevyjádřil podporu republikánům ve Washingtonu, u nichž má trumpismus stále výsadní místo. Jack Ciattarelli, který jen těsně prohrál s demokratem Murphym v New Jersey, přišel se stejnou taktikou.

Demokraté by chtěli dotáhnout velký investiční plán

Demokraté nicméně musí podle médií uvažovat také o tom, jakou strategii zaujmout, aby hrozící porážku v kongresových volbách odvrátili. Podle řady z nich byli voliči nespokojeni zčásti kvůli tomu, že se jim zatím stále nepodařilo prosadit Bidenův velký investiční plán, který byl jedním z jeho hlavních předvolebních slibů.

„Musíme něco dotáhnout. Musíme dostat věci přes cílovou pásku a ponechat si spoustu příležitostí, abychom lidem vysvětlili, co díky tomu všemu pocítí,“ řekl serveru Politico kongresman z Michiganu Dan Kildee. „Neexistuje žádná výmluva pro to nebýt schopen něco dotáhnout. Nic to nedokáže nahradit,“ dodal.

Republikáni vidí možnou cestu k budoucím vítězstvím

Šéf republikánů ve Sněmovně reprezentantů Kevin McCarthy již po výsledcích ve Virginii prohlásil, že vyhlíží ještě větší úspěch své strany než v roce 2010. Demokraté podle něj mohou přijít o ještě více křesel než o tehdejších 63.

Republikáni považují výsledky úterních voleb za potvrzení své dosavadní strategie. Ta se podle serveru Axios opírá o několik základních témat: vzestup cen a s tím související růst životních nákladů, Bidenovou vládou nezvládnutá nelegální migrace, snahy některých demokratů o reformy policie a vzestup závažné kriminality, covidová pandemie a její řešení, Bidenem nařízené chaotické stažení vojsk z Afghánistánu nebo třeba spor o kritickou rasovou teorii (CRT). 

Vypjatý spor o kritickou rasovou teorii

Kritická rasová teorie, neboli Critical Race Theory (CRT) je akademický proud, podle kterého je rasismus nedílnou součástí amerického práva a amerických institucí a podle něhož dědictví z dob otrokářství a segregace dodnes pro černochy v USA vytváří nerovné podmínky.

Odpůrci teorie naopak uvádějí, že její propagátoři chtějí žáky indoktrinovat a snaží se už u malých bílých dětí vyvolat pocity viny. Například konzervativní televize Fox News přinesla tento týden svědectví matky z okresu Loudoun ve Virginii, které se jeji šestiletá dcera ptala: „Narodila jsem se zlá, když jsem bílá“? Matka následně svou dceru převedla do jiné školy. 

Členové školských komisí, mnozí rodiče, republikánští guvernéři i zákonodárci tvrdí, že prvky kritické teorie jsou používány k přesvědčování dětí o tom, že Spojené státy jsou rasistická země. To vyvřelo v celostátní debatu o tom, jak se v místních školách vyučují americké dějiny. 

Ve státech ovládaných republikány je výuka CRT zakazována. Když státní školská rada na Floridě, která je aktuálně složená ze sedmi členů dosazených republikánskými guvernéry, oznámila svůj zákaz výuky kritické rasové teorie, uvedla, že tento koncept překrucuje historické události, jako je americká občanská válka.

Naopak někteří učitelé, levicoví aktivisté a příznivci demokratů vyjadřili obavy ohledně dopadů zákazu na kvalitu výuky. Předpisy mířící proti CRT nebo probírání rasismu obecně by podle nich mohly potlačit vyučování černošských dějin včetně informování o dopadech otrokářství nebo o vztazích mezi etnickými skupinami. Podle nich to také narušuje snahy propagovat rovnoprávnost a lepší prostředí pro nebělošské studenty. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael opět útočí na Teherán. Do Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 11 mminutami

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Nejvíce Čechů je ve Spojených arabských emirátech.
02:15Aktualizovánopřed 16 mminutami

USA evakuují blízkovýchodní ambasády, rijádská čelila dronům

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Kataru, Kuvajtu, Bahrajnu, Iráku a Jordánsku. Aktuálně platí výstraha na ambasádě v ománském Maskatu.
01:17Aktualizovánopřed 27 mminutami

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje a v úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh). K růstu přispívá zpráva, že Katar byl v pondělí nucen zastavit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý dopoledne přidává čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 59 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 1 hhodinou

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 2 hhodinami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 11 hhodinami
Načítání...