Hlavní událostí sobotního festivalového dne byla premiéra digitalizované verze Obchodu na korze. Prvního československého snímku oceněného Oscarem. Do Karlových Varů vylepšenou verzi filmu doprovodil i syn Elmara Klose, který drama z doby arizace ve Slovenském štátě natočil společně s Jánem Kadárem v roce 1965.
Film před více než tisícovkou diváků uvedla Zuzana Kronerová. Její otec Jozef Kroner v tísnivém příběhu ztvárnil truhláře Tona Brtka, který pod nátlakem chamtivé manželky a švagra neochotně přijme arizační dekret na galanterii stařičké paní Lautmannové (Ida Kamińska). Snaží se „arizaci“ jen předstírat, ale skutečnému morálnímu rozhodnutí a konfrontaci s vlastním slabošstvím se přesto nevyhne.
Rozhovor se Zuzanou Kronerovou
Jaká byla vaše reakce, když jste viděla restaurovaný film?
Jako vždycky, když jsem se na něj dívala, což bylo už tak stokrát, jsem si poplakala. Nedalo se jinak. Obchod na korze je geniální film, patří do zlatého fondu a i počin restaurování, který inicioval Elmar Klos mladší, je neuvěřitelný. Premiéra byla zážitek. Dvanáct set lidí ve velkém sále hotelu Thermal se na film dívalo a cítila jsem, že jsou potichu, že se vžili do toho příběhu, který je velmi potřebné poznat a vidět i dnes.
V době oscarového úspěchu jste byla mladé děvče. Vzpomenete si ještě, jak to tehdy váš otec prožíval?
Edita Grosmanová, vdova po scenáristovi Ladislavu Grosmanovi - která ještě žije, je jí devadesát tři let -, mi vyprávěla, jak byl můj otec u Grosmanových na návštěvě v Praze. Připravili mu spaní, a když se už loučili, tak můj otec ještě zavolal na Ladislava Grosmana: „Laco, cítím v kostech, že to bude velký film.“ Tak se i stalo. Promítal se chvíli i v kinech, než ho strana dala do trezoru. Otcovi tehdy chodily dopisy - nádherné, ale i ošklivé, které mu nadávali, že je bílý žid a že pomlouvá svůj národ.
Oscar i pro náměstka
Digitalizace jednoho z nejzásadnějších snímků tuzemské kinematografie zabrala několik měsíců - úpravou prošel obraz i zvuk. „Dělali jsme všechno pro to, abychom se co nejvíc přiblížili názoru tvůrců. Tomu, co do filmu chtěli vložit, co chtěli divákovi ukázat,“ uvedl vedoucí digitalizace snímku Ivo Marák.
Mnoho scén z filmu, jehož scénář vznikl podle stejnojmenné knihy Ladislava Grosmana, se natáčelo na hlavním náměstí ve východoslovenském Sabinově. Dodnes snímek připomíná například vývěsní štít obchodu s knoflíky vdovy Lautmanové. A symbolický knoflík místo meče drží i zdejší socha Oscara. Stojí tu od loňska, kdy město oslavilo 50 let od výročí úspěchu dramatu v Hollywoodu.
První cenu Americké filmové akademie pro tuzemskou kinematografii předávala tvůrcům hollywoodská legenda Gregory Peck. Originální Oscar se ale nedochoval. Po smrti Jána Kadára ve Spojených státech se ztratil. Syn Elmara Klose má jen jeho sádrovou kopii. „Když přivezli Oscara, všichni ředitelé, náměstci, každý chtěl mít sošku ve své kanceláři. Tak se tehdy udělalo pár kopií ve štukatérské dílně,“ vysvětlil, jak k replice přišel.
To digitální kopie Obchodu na korze se neztratí. Návštěvníci filmového festivalu ho mají možnost vidět ještě dvakrát, vrátit by se měl i na plátna mimofestivalových kin.
Obchod na korze je v pořadí sedmou digitálně restaurovanou novinkou, kterou festival ve Varech představuje. V předchozích letech se ze zlatého fondu československé kinematografie dočkaly oprášení i filmy Marketa Lazarová, Hoří, má panenko, Všichni dobří rodáci, Ostře sledované vlaky, Vynález zkázy a naposledy Intimní osvětlení.
