Sledované vlaky jsou už zase ostré. Menzel vybrousí i Postřižiny

• ČT24

5. 7. 20145. 7. 2014|Zdroj: ČT24

Premiéra digitalizovaných Ostře sledovaných vlaků

Zdroj: Pavel Němeček/ČTK

Karlovy Vary – Na festivalu v Karlových Varech měly premiéru oscarové Ostře sledované vlaky, režijní celovečerní debut Jiřího Menzela. Filmová adaptace Bohumila Hrabala z roku 1966 se vrací do českých kin – v digitálně zrestaurované kvalitě. Je čtvrtým titulem ze zlatého fondu československé kinematografie, který festival spolu s Nadací české bijáky a Národním filmovým archivem zrestauroval. Příští rok by se premiéry ve Varech měl dočkat další Menzlův snímek podle Hrabala – Postřižiny.

Jiří Menzel si premiéru Ostře sledovaných vlaků nenechal ujít, na festival s ním dorazil i kameraman Jaromír Šofr, herečky Jitka Zelenohorská, Květa Fialová a Naďa Urbánková a představitel plachého Miloše Hrmy Václav Neckář. Ostře sledované vlaky byly jeho první filmovou hereckou příležitostí. „Když jsem poprvé spatřil jeho soucit vzbuzující tvář, měl jsem chuť mu dát do ruky pětikorunu,“ popsal první dojem z hlavního hrdiny svého filmu Menzel.

Prý okamžitě věděl, že Neckář je správná volba. „I pan Hrabal řekl: To je on, už nikoho nehledejte,“ souhlasil podle režiséra s výběrem i autor předlohy. Spisovatel spolupracoval na scénáři a nenamítal nic proti řadě úprav, které jeho stejnojmennou nechronologickou novelu pro filmové vyprávění zpřehlednily. 

Vznikla mistrovská adaptace, která patří ke klíčovým dílům československé nové vlny. „Jsem rád, že jsou. Že vznikly, že jsem je mohl udělat, že jsem dostal tu krásnou nabídku a výborné podmínky. A že jsem s nimi měl štěstí, protože v době, kdy jsem je dělal, už byly slavné filmy Miloše Formana, Honzy Němce, Věry Chytilové, takže jsem měl díky svým kolegům vyšlapanou cestu do Evropy a později i do Ameriky,“ říká o Ostře sledovaných vlacích Menzel.

Příběh o lidském dozrávání nesmělého železničářského eléva na sklonku druhé světové války získal v roce 1968 Oscara pro nejlepší zahraniční film. Prvního ocenění od americké akademie se o třináct let dříva dostalo Obchodu na korze, na třetího Oscara si Česko(slovensko) počkalo do roku 1996, kdy Jan Svěrák uvedl Kolju.

Těžko si dnes v hlavní roli představit někoho jiného než Václava Neckáře, ale původně měl Menzel o obsazení nejen jeho role docela jiné představy. Miloše Hrmu měl hrát Vladimír Pucholt, jenže zrovna točil Svatbu jako řemen. Nevyšla ani domluva s Rudolfem Hrušínským, kterého si Menzel přál jako výpravčího Hubičku, to vedlo k filmovému objevení tehdy nijak známého Josefa Somra. A Zdeničku Svatou, jejíž něžně orazítkované pozadí vstoupilo do dějin československé kinematografie, viděl režisér nejprve v Ivě Janžurové. Té ale vadily právě choulostivé scény a roli získala tehdy populární Jitka Zelenohorská.

Restaurované Ostře sledované vlaky vstoupí po uvedení na Letní filmové škole 31. července do českých kin jako součást Projektu 100. Na digitalizaci celkem čeká dvě stě snímků, zatím restaurování pokračuje tempem jeden filmový klenot za rok. Vyčistit se podařilo tři: Marketu Lazarovou, Hoří, má panenko a Všechny dobré rodáky, ovšem rozhodně ne zásluhou ministerstva kultury. Jiří Menzel na státní přispění čekat nechce, rozhodl se, že k digitalizaci dalšího titulu dopomůže sám. Příští rok se diváci mohou těšit na premiéru Postřižin.

"Protože se česká vláda k financování nemá, domluvil jsem se s Nadací české bijáky, že do toho půjdu sám a přispěju zároveň s podnikateli. Uděláme novou verzi Postřižin, protože pan Šofr si zaslouží, aby se uchovaly pro budoucnost, je to vzácný kameramanský čin," uvedl ve Varech Menzel.

Přehrajte si anglický trailer k Ostře sledovaným vlakům: