Hoří, má panenko, bez chybičky

Karlovy Vary - Po loňské premiéře Markéty Lazarové dodržel festival v Karlových Varech své předsevzetí a uvedl i na 47. ročníku digitálně restaurovanou kopii dalšího snímku ze zlatého fondu české kinematografie. 45 let po prvním uvedení měl opět premiéru film Hoří, má panenko. Režisér slavné komedie o jednom hasičském bále Miloš Forman na projekci ale chyběl.

Nějak se mu nechce cestovat a je zdravotně limitován, vysvětlil prezident festivalu Jiří Bartoška. Forman k divákům promluvil alespoň prostřednictvím krátkého dokumentu Hořelo, má panenko. Režisér Vojtěch Moravec jej natáčel ve Vrchlabí, kde pamětníci v čele s kameramanem Miroslavem Ondříčkem vzpomnali na natáčení, a vypravil se také za Formanem do Ameriky. O zajímavosti z natáčení a restaurování snímku nezůstanou ochuzeni ani ti, kteří na dnešním promtání Ve Varech nebyli. Česká televize dokument odvysílá dnes ve 23:15 na druhém programu. Přehrát jej bude možné také v archivu iVysílání.

Formanova hořká komedie je jedním z vrcholů československé nové vlny. Vznikla v roce 1967 podle námětu Miloše Formana, Jaroslava Papouška a Ivana Passera. Byla posledním Formanovým počinem před jeho emigrací. Snímek vyvolal kontroverzní reakce doma i v zahraničí, kde si vysloužil oscarovou nominaci pro nejlepší cizojazyčný film. Promítal se jen krátce v roce 1968 a skončil v trezoru.

Jiří Bartoška a Marek Eben
Zdroj: Jan Sokol/ČTK

Z iniciativy karlovarského festivalu se Hoří, má panenko stal druhým titulem ze seznamu dvou set českých filmů vybraných k digitálnímu restaurování. Pro podrobný dohled nad zásahem byla sestavena pracovní skupina, která průběžné výsledky konzultovala s kameramanem filmu Miroslavem Ondříčkem.

Restuarátorský zásah směřoval k verzi snímku, kterou měl při prvním uvádění v československých kinech na přelomu let 1967 a 1968. Důležitým krokem podle Národního filmového archivu bylo opětovné zapsání obrazové i zvukové informace na filmovou kombinovanou kopii se zvukem ve formátu Dolby Digital. „Jedině tento krok může v současnosti zajistit přežití audiovizuálního díla na dobu alespoň sta let a odpovídajícím způsobem tak zhodnotit nemalé finanční prostředky a lidskou práci vložené do celého procesu,“ píše NFA.

Kromě archivu se na vzniku digitálně restaurované verze podílela Nadace České bijáky a karlovarský festival s přispěním ministestva kultury. Restaurátorské práce proběhly ve společnostech Universal Production Partners a Soundsquare. Nadace by ráda v digitalizaci zlatého fondu pokračovala. Soukromí investoři tak suplují stát, který sice slíbil do digitalizace investovat, ale nemá na ni peníze.

„Zájem byl obrovský, potvrdilo se, stejně jako loni při projekci Markéty Lazarové, že čeští diváci mají zájem o tuto starou filmovou klasiku,“ informoval o reakcích ve Varech šéf kulturní redakce ČT Petr Fischer. Ony dvě restaurované kopie se ale podle něho poněkud liší. „Markéta Lazarová je film postavený na širokém, velkém černobílém obrazu a pročištění kopie znamená přeci jen trochu jiný zážitek. U Formanova filmu mám pocit, že to pročištění ničemu příliš nepomohlo, ale pomohlo tomu, že se zachová na delší dobu a že bude daleko snadnější ho promítat,“ domnívá se.

Hoří, má panenko částečně ve Varech připomíná také výstava Barrandov Studia v Becherově vile. Mezi barrandovskými kostými a rekvizitami si návštěvníci mohou prohlédnout i hasičskou sekeru, a korunku pro královnu krásy z tohoto snímku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
20. 3. 2026

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
20. 3. 2026
Načítání...