Hoří, má panenko, bez chybičky

Karlovy Vary - Po loňské premiéře Markéty Lazarové dodržel festival v Karlových Varech své předsevzetí a uvedl i na 47. ročníku digitálně restaurovanou kopii dalšího snímku ze zlatého fondu české kinematografie. 45 let po prvním uvedení měl opět premiéru film Hoří, má panenko. Režisér slavné komedie o jednom hasičském bále Miloš Forman na projekci ale chyběl.

Nějak se mu nechce cestovat a je zdravotně limitován, vysvětlil prezident festivalu Jiří Bartoška. Forman k divákům promluvil alespoň prostřednictvím krátkého dokumentu Hořelo, má panenko. Režisér Vojtěch Moravec jej natáčel ve Vrchlabí, kde pamětníci v čele s kameramanem Miroslavem Ondříčkem vzpomnali na natáčení, a vypravil se také za Formanem do Ameriky. O zajímavosti z natáčení a restaurování snímku nezůstanou ochuzeni ani ti, kteří na dnešním promtání Ve Varech nebyli. Česká televize dokument odvysílá dnes ve 23:15 na druhém programu. Přehrát jej bude možné také v archivu iVysílání.

Formanova hořká komedie je jedním z vrcholů československé nové vlny. Vznikla v roce 1967 podle námětu Miloše Formana, Jaroslava Papouška a Ivana Passera. Byla posledním Formanovým počinem před jeho emigrací. Snímek vyvolal kontroverzní reakce doma i v zahraničí, kde si vysloužil oscarovou nominaci pro nejlepší cizojazyčný film. Promítal se jen krátce v roce 1968 a skončil v trezoru.

Jiří Bartoška a Marek Eben
Zdroj: Jan Sokol/ČTK

Z iniciativy karlovarského festivalu se Hoří, má panenko stal druhým titulem ze seznamu dvou set českých filmů vybraných k digitálnímu restaurování. Pro podrobný dohled nad zásahem byla sestavena pracovní skupina, která průběžné výsledky konzultovala s kameramanem filmu Miroslavem Ondříčkem.

Restuarátorský zásah směřoval k verzi snímku, kterou měl při prvním uvádění v československých kinech na přelomu let 1967 a 1968. Důležitým krokem podle Národního filmového archivu bylo opětovné zapsání obrazové i zvukové informace na filmovou kombinovanou kopii se zvukem ve formátu Dolby Digital. „Jedině tento krok může v současnosti zajistit přežití audiovizuálního díla na dobu alespoň sta let a odpovídajícím způsobem tak zhodnotit nemalé finanční prostředky a lidskou práci vložené do celého procesu,“ píše NFA.

Kromě archivu se na vzniku digitálně restaurované verze podílela Nadace České bijáky a karlovarský festival s přispěním ministestva kultury. Restaurátorské práce proběhly ve společnostech Universal Production Partners a Soundsquare. Nadace by ráda v digitalizaci zlatého fondu pokračovala. Soukromí investoři tak suplují stát, který sice slíbil do digitalizace investovat, ale nemá na ni peníze.

„Zájem byl obrovský, potvrdilo se, stejně jako loni při projekci Markéty Lazarové, že čeští diváci mají zájem o tuto starou filmovou klasiku,“ informoval o reakcích ve Varech šéf kulturní redakce ČT Petr Fischer. Ony dvě restaurované kopie se ale podle něho poněkud liší. „Markéta Lazarová je film postavený na širokém, velkém černobílém obrazu a pročištění kopie znamená přeci jen trochu jiný zážitek. U Formanova filmu mám pocit, že to pročištění ničemu příliš nepomohlo, ale pomohlo tomu, že se zachová na delší dobu a že bude daleko snadnější ho promítat,“ domnívá se.

Hoří, má panenko částečně ve Varech připomíná také výstava Barrandov Studia v Becherově vile. Mezi barrandovskými kostými a rekvizitami si návštěvníci mohou prohlédnout i hasičskou sekeru, a korunku pro královnu krásy z tohoto snímku.