Marketa Lazarová jako nová

Karlovy Vary – V rámci karlovarského festivalu se uskutečnila světová premiéra digitálně zrestaurované kopie filmu Marketa Lazarová. Magda Vášáryová, hlavní představitelka snímku, který v roce 1967 podle románové předlohy Vladislava Vančury dotočil František Vláčil, promítání osobně uvedla. Spolu s ní do Varů přijel i její manžel, slovenský herec Milan Lasica. Filmoví historici a kritici považují Marketu Lazarovou za jedno z nejdůležitějších děl československé kinematografie. „To nikdo nemohl tehdy tušit,“ poznamenala Vášáryová v rozhovoru pro ČT24.

„Po několika promítáních šel do trezoru, zůstal tam dvacet let a po tu dobu nikdo o Marketě Lazarové neřekl ani slovo,“ podotkla herečka, která o úspěchu Vláčilova snímku slyšela až v roce 1980. „Konečně mě pustili ven na zkoušky do Paramountu, s Meryl Streepovou jsme 'se bily' o Sophiinu volbu. Tehdy mě vzali do sanfranciského filmového institutu, a když jsem vešla dovnitř, byla tam velká fotografie z Markety Lazarové. Řekli mi, že Marketu považují za jeden z nejlepších historických filmů světové kinematografie, a já byla velmi překvapená.“

Při natáčení Markety Lazarové bylo Vášáryové šestnáct, měla za sebou jeden dětský snímek. Vláčil ji objevil v registru filmových ateliérů v bratislavské Kolibě. Podle ní na ni upozornily zřejmě fotografie, na nichž měla metr dlouhé blonďaté vlasy.

3 minuty
Rozhovor s Magdou Vášáryovou
Zdroj: ČT24

„Bylo to velmi náročné. Ještě jsem nebyla herečka, neměla jsem vybudované mechanismy, abych nedovolila prostředí mě tak ovlivnit. Přišla jsem z malého města a najednou jsem natáčela s tak velkou osobností, jako byl Vláčil,“ vzpomíná Vášáryová.

S režisérem se opět potkala koncem 90. let, kdy s ním pro filmový dokument natočila rozhovor. „To už byla vlastně rozmluva dvou dospělých lidí. Do té doby jsem pana Vláčila neviděla. Nestýkali jsme se a on se mnou dokonce 20 let ani nemluvil. Nevím vlastně proč – byl to zvláštní člověk,“ podotkla Vášáryová.

Hereckou dráhu opustila před dvěma desítkami let. Jako velvyslankyně zastupovala Československo v Rakousku a později Slovensko v Polsku. V současnosti je poslankyní slovenského parlamentu.

Digitalizace Markety Lazarové

Film Marketa Lazarová vyčistilo z iniciativy karlovarského festivalu pražské studio UPP. „Vytváříme identickou kopii toho, co autoři v šedesátých letech vytvořili. Odstraňujeme všechna poškození na pásu. V žádném případě nezasahujeme do původního díla, nevylepšujeme ho,“ vysvětlil na stránkách MFF KV technický ředitel UPP Ivo Marák.

Restaurátoři měli k dispozici nejen verzi filmu autorizovanou Františkem Vláčilem, ale i negativ. Film naskenovali a odstranili nečistoty a škrábance, které na filmu zanechal čas. Nejvíce poškozený byl začátek a konec filmového pásu. V poslední fázi odstraňovali optické zkreslení a zvukové lupance, zvuk ale zůstal v původním monoformátu.

Zrestaurování Markety Lazarové stálo bezmála dva miliony korun. Investice festivalu a ministerstva kultury se ale může velmi rychle vrátit. Festivaly a televize totiž dosud Vláčilův epos opomíjeli, a to právě kvůli nízké technické kvalitě.

Jaký je rozdíl mezi filmem a Karlštejnem? Žádný

Digitalizace Markety Lazarové přistoupilo ministerstvo kultury k dlouhému procesu obnovy dalších vybraných děl české kinematografie. V první fázi má být digitalizováno zhruba dvě stě snímků. Proces bude trvat zhruba čtyři roky a státní pokladnu může přijít až na půl miliardy korun.

Podle Ivo Maráka se i přes finanční nákladnost takový projekt pozornost zaslouží: „Třeba od Karlštejnu taky nemůžete očekávat, že se jeho oprava úplně finančně vrátí, ale je věcí kulturní vyspělosti o něj pečovat.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
včera v 16:16

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
včera v 11:35

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026
Načítání...