Mariánské Lázně - V Mariánských Lázních dnes odhalili pomník židovským obyvatelům města, kteří museli uprchnout, případně byli odvlečeni před nebo v průběhu druhé světové války. Pomník, odhalený k výročí takzvané Křišťálové noci, kdy byla nacisty zničena řada synagog, včetně té mariánskolázeňské, má být nejen připomínkou, ale i varováním před všemi režimy pronásledujícími občany na základě jejich vyznání nebo původu.
Myšlenka na stavbu pomníku vznikla už v roce 1997, kdy vytvořila sochařka Ludmila Seefried-Matějková několik návrhů. Projekt ale vzhledem k monumentalitě a finančním nárokům nebyl realizován. „V roce 2003 oživil myšlenku na stavbu pomníku architekt Pavel Graca, který vytvořil návrhy ve formě náhrobků s reliéfním zpracováním. Přepracováním těchto návrhů vznikla výsledná podoba pomníku, která má podobu macevy (židovského náhrobku) v čele se siluetou zbořené synagogy a nápisem v českém a německém jazyce, doplněný veršem žalmu 118/17 v hebrejštině,“ popsal pomník Jaromír Bartoš, ředitel Městského muzea Mariánské Lázně.
Ke stavbě pomníku nakonec pomohli Němci. Část peněz pochází s veřejné sbírky česko-německého profesora Alexandra Frieda na gymnáziu v bavorském Weidenu. „Ta reakce byla ohromně pozitivní, asi 550 studentů dalo dohromady nějaký 300, 400 eur,“ řekl Alexander Fried, vysokoškolský profesor.
Židovští obyvatelé tvořili před válkou významnou část obyvatel lázeňského města. „Byly to především majitelé hotelů a významní lékaři. Časté byly také návštěvy významných rabínů, konání dvou světových židovských kongresů v již neklidných letech 1936 a 1937,“ uvedl Bartoš.
Mariánskolázeňská synagoga, která stála naproti dnes odhalenému pomníku, byla otevřena 1. srpna 1884. Šlo o mohutnou novobyzantskou baziliku se dvěma kupolovitými věžemi místního stavitele Eduarda Sterna. Lehla popelem v noci z 9. na 10. listopadu 1938. Radnice chtěla nechat postavit pomník na pozemku, kde stávala židovská synagoga. Nakonec pro něj ale musela vybrat místo v parku naproti. „Bohužel za ta léta co se o to pokoušeli i moji předchůdci i já nedošlo k dohodě s majiteli pozemků,“ řekl starosta Mariánských Lázní Zdeněk Král.
Německé noviny Die Zeit:
„V těchto dnech opustil zbytek Židů Mariánské Lázně, poté co větší část před příchodem německých jednotek odešla do dáli. Tím se dosáhlo stavu, který si obyvatelstvo již dlouho přálo. Právě Mariánskolázeňští museli trpět pod židovským vlivem a v posledních letech nesnesitelnými 'židovskými sezonami'. V posledních dvou desetiletích vzrostl podíl Židů kvůli přistěhovalectví na deset procent obyvatelstva.“
Křišťálová noc nepostihla v regionu jen mariánskolázeňskou synagogu. Ve stejný den byly vypáleny i synagogy v Sokolově, Chebu nebo Karlových Varech.
