Hned dvakrát se prezident Miloš Zeman zmýlil ve svých vyjádřeních ke stavu Císařských lázní v Karlových Varech. Nejprve pokáral za stav lázní primátora Karlových Varů, přestože objekt patří kraji. O dva dny později zaútočil na novináře s tím, že lázně patří kraji teprve pár týdnů. Podle výpisu z katastru nemovitostí se však kraj stal majitelem téměř před devíti lety, zjistil reportér ČT.
První den prezidentské návštěvy Miloš Zeman veřejně pokáral karlovarského primátora, že se nestará o Císařské lázně. „Chtěl bych poděkovat těm, kdo pečují o hrad Hartenberg, a vynadat těm, kteří se jako primátor Kulhánek nestarají o Císařské lázně,“ prohlásil Zeman.
Podle primátora šlo o ránu pod pás. „Prezident reagoval, tak jak sám říkal, podle informací, které dostal od paní hejtmanky. Já se přiznám, že nebudu pátrat dále. S nadhledem jsem to přešel,“ říká primátor Petr Kulhánek (KOA).
O dva dny později na tiskové konferenci prezident útočil na novináře za to, že špatně informují o vlastnictví Císařských lázní. „Někteří novináři, málo informovaní, tvrdili, že objekt je v majetku krajského úřadu. Je to pravda, ale až od 21. února tohoto roku,“ uvedl Zeman 3. března.
Jenže Císařské lázně patří Karlovarskému kraji už skoro devět let. Dokazuje to výpis z katastru nemovitostí – podle vlastnického listu se kraj stal jejich jediným majitelem 5. srpna 2008.
O rok později město a kraj založily zájmové sdružení, které mělo rekonstrukci připravit. Dlouho se mu ale nedařilo získat peníze. Hejtmanka se přímé odpovědi na to, jak prezidenta informovala o vlastnictví lázní, vyhnula. Řekla mu, že kraj ze sdružení vystoupil.
„Zastupitelstvo Karlovarského kraje 23. února rozhodlo, že si převezme závazky sdružení Císařské lázně spolu s objektem, a garantovalo, že tento objekt opraví,“ řekla hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová (ANO).
Podle primátora už sdružení mělo stavební povolení i hotové výběrové řízení na dodavatele. Kraj ale všechno zrušil a peníze připravené na rekonstrukci z vlastního rozpočtu vyškrtl.
„Kdo mě zná, ví, kolik let a času jsem věnoval přípravě rekonstrukce a hlavně se to dotáhlo až do finále. Na jaře se mohlo začít a nebylo to město, kdo celý proces zastavil,“ uvedl primátor Karlových Varů Petr Kulhánek. „My jsme jasně řekli, že chceme transparentní financování,“ hájí rozhodnutí hejtmanka Vildumetzová.
Oprava národní kulturní památky měla původně stát 500 milionů korun. Kraj měl dát 200 milionů a Karlovy Vary 100 milionů, zbytek přislíbil stát.
Reprezentativní budova podle projektu vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermana Helmera se lázeňským hostům otevřela v květnu 1895 a ve své době nabízela nejmodernější provoz v celém Rakousku-Uhersku.
Novorenesanční objekt v jižní části lázeňského centra, který svou pompézní fasádou připomíná spíš budovu opery, nabízel sál pro léčebnou gymnastiku i rašelinové koupele, od vzniku samostatného Československa až do konce 80. let sloužil balneologickým účelům. Po revoluci zde krátce fungovalo kasino, od roku 1994 je ale objekt uzavřený a chátrá.
