Stavba čtyřkilometrového železničního tunelu u Ejpovic, který zkrátí dobu jízdy mezi Plzní a Prahou a bude vůbec nejdelším v Česku, se prodražuje a protahuje. Práce razicího štítu už nabraly zpoždění bezmála jednoho roku, hlavně kvůli nezbytnému archeologickému průzkumu. A místo plánovaných čtyř miliard korun bude zřejmě stát přes šest miliard.
„Je to dáno také tím, že se stavba zdržela. Tady byly dlouhé archeologické průzkumy a úplně se nedařilo tu stavbu zahájit,“ uvedl ministr dopravy Dan Ťok (za ANO).
Kromě průzkumů stavbu tunelu provázely také problémy s tvrdou horninou a podzemními vodami. První tubus dokončili stavbaři loni v srpnu, tedy o rok a čtvrt později. Teď už mají hotovo 70 procent druhého tubusu.
„Na základě zkušeností z jižního tunelu se přijala řada opatření, na základě kterých je ražba plynulejší,“ řekl stavbyvedoucí tunelu Štefan Ivor. Na povrch by se měl razicí štít dostat letos v říjnu.
Práce ale pokračují i v jižním tubusu. „Spodek tunelu se vyplní betonem a na takto vyplněný spodek se bude betonovat zhruba za rok pevná jízdní dráha,“ vysvětlil stavbyvedoucí.
Čtyřkilometrový tunel u Ejpovic by měl být hotový v roce 2018. Cestujícím na trase mezi Prahou a Plzní ušetří několik minut času. „Zrychlení je mezi deseti až patnácti minutami, takže bychom se mohli dostat pod jednu hodinu,“ uvedl generální ředitel SŽDC Pavel Surý.
- Dva jednokolejné tunely jsou dlouhé 4,15 kilometru. Jižní tubus je vyražen už od loňského června a připravuje se v něm podklad pro stavbu kolejí. Prorážka severního tubusu má skončit v říjnu. První vlaky by tunely měly projet na konci roku 2018.
- Na ražbě tunelu pracuje ve čtyřech směnách přes 120 lidí. Stroj vážící zhruba 1800 tun pracuje nonstop, po dvou metrech se vždy zastaví a otvor se vyztuží šedesátitunovým betonovým prstencem s vnitřním průměrem téměř devět metrů.
- Tunel je součástí nové tratě z Rokycan do Plzně, která je jedním z posledních nemodernizovaných úseků III. železničního koridoru Praha–Plzeň–Cheb. Po dostavbě se zkrátí délka úseku z 20 na 14 kilometrů a doba jízdy z 20 na 11 minut.
- Parametry počítají s možným budoucím využitím pro vysokorychlostní tratě – tunel je projektován na rychlost 200 kilometrů v hodině.
- Po dokončení bude nejdelším železničním tunelem v Česku. V současnosti rekord drží deset let starý Březenský tunel u Chomutova, který měří 1758 metrů. Špičácký tunel na Šumavě, který funguje už 140 let, je o jedenáct metrů kratší.
Oživené plány na tunel do Berouna
Ministerstvo dopravy by ale chtělo tuto trať zrychlit ještě víc, a to vybudováním až dvacetikilometrového tunelu z Prahy do Berouna. Vlaky by pak mezi Prahou a Plzní jezdily za 45 minut. „Pokud máme ambici jezdit rychlými spojeními, tak bez toho tunelu se neobejdeme,“ míní ministr Ťok.
O tunelu Praha – Beroun se přitom uvažovalo už dříve. V roce 2005 tunelovou variantu schválila vláda, čtyři roky poté poslanci schválili novelu, která by umožnila stavbu i bez souhlasu majitelů pozemků nad tunelem. V roce 2010 však tehdejší ministr dopravy Vít Bárta označil stavbu za příliš drahou a SŽDC od ní nakonec ustoupila – i kvůli nízkým šancím na dotaci z EU.
Hlavní prioritou je ale teď podle ministra prosadit výstavbu jiného železničního tunelu, a to na trati z Drážďan do Ústí nad Labem.
