U jihlavského soudu začalo hlavní líčení s předsedou Národní demokracie Adamem B. Bartošem a bývalým místopředsedou strany Ladislavem Zemánkem. Žaloba je viní z hanobení národa a podněcování k nenávisti, podle státního zástupce muži loni v březnu zanechali u pomníčku zavražděné Anežky Hrůzové v Polné na Jihlavsku protižidovský text. Bartoš i Zemánek obvinění odmítají.
Začal soud kvůli protižidovskému textu. Bartoš se Zemánkem obvinění z antisemitismu odmítli
Obvinění na místě nechali tabulku s textem: „Její smrt český národ semkla a s naléhavostí mu ukázala nutnost řešení židovské otázky. Židovská otázka nebyla dosud uspokojivě vyřešena.“ Za tento výrok na ně podal trestní oznámení Michal Doležel, brněnský radní za hnutí Žít Brno.
Policejní komisař následně za pomoci odborníka na extremismus dospěl k závěru, že jde o podněcování nenávisti vůči Židům. Soudkyně Tereza Jedličková pak letos v březnu trestním příkazem oba muže odsoudila k odnětí svobody na 12 měsíců s podmíněným odkladem na dva roky. Protože oba proti trestnímu příkazu podali odpor, tak bylo zahájeno hlavní líčení. „Rozhodně jsme nehanobili židovský národ a nevyzývali k nenávisti,“ uvedli shodně oba obžalovaní.
Státní zástupce Ivo Novák v závěrečné řeči uvedl, že obžalovaní svým skutkem naplnili znak trestného činu. Poukázal přitom na závěry soudního znalce. „Tvrdím, že to, co provedli v Polné, je společensky závadové a je to návod k rozdmýchávání protižidovských nálad,“ řekl u výslechu soudní znalec Josef Zouhar. Po výslechu obviněných se soudkyně Tereza Jedličková rozhodla případ odročit na 20. října, kdy vynese rozsudek.
Termín „židovská otázka“ používali nacisté
Podle Zemánka je termín „židovská otázka“ neutrální, používají ho i židovští představitelé a je míněn jako problematika vztahů mezi židy a příslušníky jiných národů. Bartoš řekl, že na místě se chovali pietně, pouze na informační tabuli s podle nich jednostranným a zavádějícím textem umístili svůj výklad jako politickou proklamaci. Zemánek uvedl, že to bylo nevhodné právě v Polné, spojené se vznikem takzvané hilsneriády.
Sousloví „konečné řešení židovské otázky“ používali nacisté především v souvislosti s židovským holocaustem.
Anežka Hrůzová zemřela násilnou smrtí v roce 1899. Ze zločinu byl obviněn a poté odsouzen Žid Leopold Hilsner. Proti vlně antisemitismu, jež se tehdy vzedmula a jež je známá jako „hilsneriáda“, bojoval i Tomáš Garrigue Masaryk, pozdější první československý prezident. Mimo jiné se snažil vyvrátit domněnku, že Hrůzová se stala obětí rituální vraždy.
Tato verze se začala šířit i proto, že vražda se stala o Velikonocích, na něž připadl i židovský svátek Pesach. A jelikož podle pitevního nálezu oběť vykrvácela širokou ranou na krku a na místě se našlo jen málo krve, uvěřil „hlas lidu“ tomu, že vrah byl žid, který krev „křesťanské panny“ použil na zadělání macesu (nekvašeného chleba).
Anežka Hrůzová
S přihlédnutím k dosavadní bezúhonnosti obžalovaných považuje státní zástupce za adekvátní stejný trest jako při soudním příkazu - tedy odnětí svobody na 12 měsíců s podmíněným odkladem na dva roky. V případě Zemánka by podle něj bylo možné od trestu upustit.
Podle obhájce Jana Vytisky trestný čin nebyl spáchán, požadoval proto pro oba obžalované zproštění obžaloby. Bartoš považuje případ za politicky motivovaný kvůli tomu, že trestní oznámení přišlo od politického konkurenta.
Bartoš je obviněný z dalších tří trestných činů
Kromě tohoto případu čelí předseda krajně pravicové Národní demokracie Bartoš také policejnímu obvinění ze tří trestných činů proti lidskosti. Podle policie se jich dopustil obsahem knih a dalších písemností, které vydával, a ve svých projevech. V těch podle kriminalistů úmyslně podněcoval k nenávisti vůči Židům, obdobně si počínal i vůči imigrantům.
V krajských volbách získala Národní demokracie ve volbách 0,15 procenta hlasů.