Impozantní místo pro vojenské vysloužilce, významný železniční viadukt i působení slavného vynálezce. To jsou jen tři pozoruhodnosti z 200 leté historie pražské městské části Karlín, které ji výrazně převyšovaly. V posledních letech pak čtvrť zažívá nový rozmach. Oslavy 200. výročí si Karlín připomíná tuto sobotu - od 15:00 se uskuteční historický průvod z Karlínského náměstí k základní škole na Lyčkově náměstí, kde bude uložena časová schránka se vzkazy pro budoucí generace.
Karlín má v současnosti pověst „pražského Berlína“, kde se v barech potkávají starousedlíci s nažehlenými expaty, tedy s cizinci z nadnárodních firem. Vedle skleněných kancelářských paláců stojí prastaré bytové domy s bohatě zdobenými fasádami. Všemu kraluje majestátní kostel na Karlínském náměstí s portálem, který ohromí.
Čtvrť slaví 200 let a pomalu se stává cílem turistů a získává pověst „dobré adresy“. Jak už to bývá, Karlín zažíval ve své historii skvělé i mizernější časy.
Všechno začalo 23. června 1817. Tehdy císař František I. potvrdil vznik prvního pražského předměstí nazvaného na počest jeho choti Karoliny Augusty: Karolinenthal.
Jako české varianty názvu se střídaly Karolínino údolí, Karolinčany, Karolinov, Karlínov, Karlyň, uvádí se v publikaci, kterou vydal spolek Karlín 200. Až počátkem 30. let 19. století se ustálil název Karlín, za jeho autora je považován František Palacký.
Už před vznikem Karlína v něm stála Invalidovna (zrod 1731 až 1737), velkorysá barokní stavba pro ubytování válečných invalidů. A stojí tu dodnes, byť si s ní nejrůznější správci a majitelé mnohdy nevěděli rady.
Vždyť ještě loni měla po letech bez užitku proběhnout její dražba, stát ji hodlal převést do soukromých rukou. Nakonec se tak nestalo a o správu cenného areálu má zájem Národní památkový ústav. Památkáři ji chtějí po rekonstrukci otevřít veřejnosti. Letos v únoru se pak Invalidovna stala národní kulturní památkou.
Jen o něco mladší stavbou, která také dodnes patří ke Karlínu a rozhodně ne pasívně, je Negrelliho viadukt (1846-49). Jde také o významnou památku – druhý nejstarší stojící most v Praze. A také o spojnici Praha –Drážďany. Právě nyní začala jeho rekonstrukce, která naplno prověří stavbaře.
Významnou událost zažil Karlín 28. 3. 1904, kdy byl povýšen na samostatné město. Ve městě žilo už přes dvacet tisíc obyvatel, přitáhl je průmysl (který postupně pohltil celou původní zemědělskou část), například strojírny Bretfeld & Daněk, elektrotechnický závod Františka Křižíka, Zátkova továrna na šumivé nápoje, slévárny, tiskárny, cementárna, cukrovar, čokoládovna, lihovar, ale i významný nákladní přístav, uvádí spolek Karlín 200.
A činil se zde i známý český vynálezce František Křižík, který tady měl svůj elektrotechnický závod. Pro Karlín vyráběl pouliční lampy na zdobených obloucích, založil zde druhou elektrárnu v českých zemích, elektrifkoval karlínské tramvaje: první elektrická tramvaj vyjela v Karlíně 19. 3. 1896. V roce 1907 pak Křižík prodal elektrickou tramvajovou dráhu městu.
V roce 1960 se Karlín podle nového územního uspořádání stal součástí obvodu Praha 8. Wikipedie pak uvádí, že roce 2005 obyvatelé Karlína uspořádali petici za zřízení samostatné městské části Karlín. Zastupitelstvo hlavního města Prahy, jemuž byla určena, o ní však nehlasovalo.
Území dnešního Karlína, dříve zvané Špitálská pole, Špitálsko, zažilo v běhu času mnohé povodně. Současní obyvatelé však vzpomínají na tu z roku 2002, kdy mnozí byli evakuování, některé domy musely pak být zbourány.
To však uvolnilo cestu k proměně čtvrti. Její bývalá nevalná až kriminální pověst se rychle měnila. Vzniklo zde mnoho obchůdků, kancelářských prostor, restaurací, sílí kulturní život.
Velké plány jsou spojeny i s přeměnou opuštěných karlínských kasáren. Přitažlivost čtvrtě se tak dál zvyšuje.
