Případ vykolejení nákladního vlaku u Mariánských Lázní v roce 2019 se vrací Okresnímu soudu v Chebu. Krajský soud v Plzni zrušil jeho dřívější rozsudek, který strojvedoucího Radima Růžičku zprostil viny. Podle plzeňského soudu v Chebu nevyhodnotili všechny souvislosti a rozhodovali pouze jednostranně ve prospěch strojvedoucího.
Vykolejení vlaku u Mariánských Lázní bude muset chebský soud řešit znovu. Strojvůdce loni zprostil obžaloby
„Považujeme rozsudek okresního soudu za předčasný, okresní soud se nevypořádal se všemi okolnostmi významnými pro rozhodnutí a jeho skutkové i právní závěry jsou podle nás nejasné a zpochybněné,“ řekl předseda odvolacího senátu Pavel Fait. Podle něj bude muset okresní soud v novém řízení znovu rozebrat a zhodnotit, jaké povinnosti ve vztahu k seznámení s traťovými poměry obžalovaný jako strojvůdce před jízdou měl a zda a jak s nimi byl seznámen.
Jedna z nejvážnějších nehod v nákladní železniční dopravě za poslední desítky let se stala 28. července 2019. Obžaloba viní strojvedoucího nákladní soupravy se sedmnácti vagony s práškovým vápencem z toho, že u Mariánských Lázní vjel do úseku s omezenou rychlostí příliš rychle. Trať tam tehdy protínala stavbu obchvatu a v místě nehody vedla obloukem po provizorní přeložce po náspu. Proto tam byla omezená rychlost.
Strojvedoucí prý o pracích na železnici nevěděl
Podle obžaloby vjel Radim Růžička do zatáčky v přeložce trati místo povolené třicetikilometrové rychlosti třikrát rychleji. Vlak sice na náspu začal brzdit, přesto vykolejilo třináct vagonů s vápencem a lokomotiva. Při nehodě se poškodil železniční svršek, spodek i trakční vedení a vznikla škoda za víc než dvacet milionů korun. Nikdo nebyl zraněn.
Růžička vinu od začátku odmítal. Vypověděl, že o stavebních pracích ani o omezení rychlosti v daném úseku nevěděl. Tratí jel naposledy sedm měsíců před nehodou, kdy tam žádné snížení rychlosti ani přeložka nebyly.
Podle chebského soudu za nehodou stálo systémové selhání na železnici. Okresní soud dospěl k názoru, že dopravce a provozovatel strojvedoucího dostatečně neseznámili se změnami na trati, takže nevěděl o přeložce ani o razantně omezené rychlosti. V takzvaném rozkaze před jízdou změna nebyla uvedena a snížení rychlosti se nepromítlo ani změnou jízdního řádu.
Podle soudu přehlédl strojvedoucí značku
Růžička podle krajského soudu přehlédl takzvaný předvěstník, což je železniční značka upozorňující na blížící se omezení rychlosti, aby měl strojvedoucí čas brzdit. „Do okamžiku, kdy spatřil rychlostník omezující rychlost, o změně nevěděl, jinak by adekvátně reagoval,“ uvedl soudce Fait.
Podstatné je podle něj posouzení, zda o omezení rychlosti vědět měl a mohl. „Tím se okresní soud podle nás příliš nezabýval, zjištěné skutečnosti podle našeho názoru hodnotil poměrně jednosměrně ve prospěch obžalovaného. Vyzdvihl ty, které svědčí v jeho prospěch, a ty druhé buď nehodnotil vůbec, nebo je hodnotil jen okrajově,“ uvedl soudce.
Krajský soud má za to, že obžalovaný povinnost seznámit se před jízdou s traťovými poměry včetně případných změn rychlosti. Omezení na daném úseku na třicet kilometrů v hodině začalo platit od 15. července 2019 a podle důkazů ho provozovatel dráhy včas zveřejnil a informaci dostali i dopravci.
V důsledku této změny nebylo omezení uvedeno v rozkaze, který obžalovaný podepsal před jízdou. Bylo ale zahrnuto do tabulky traťových poměrů na tabletu, který měl strojvedoucí přidělen. Růžička si ale daný soubor, který dostal na tablet už začátkem července, nestáhl a nepřečetl, zaznělo u soudu.
Ze závěrečné zprávy Drážní inspekce (DI) je podle soudu zřejmé, že Správa železnic jako provozovatel a ČD Cargo jako zaměstnavatel se bezprostředně nepodílely na vzniku události tím, že by porušily předpisy. Ze zprávy DI ale také vyplývá, že oba subjekty nedocenily bezpečnostní rizika, která ze změn traťových poměrů na daném úseku vyplývají, konstatoval soud. Inspekce dala podle něj následně řadu bezpečnostních doporučení. „Kdyby platila v době mimořádné události, zřejmě by se nestala,“ řekl Fait. V souvislosti s nehodou znovu hrozí strojvedoucímu až osmiletý trest za obecné ohrožení z nedbalosti.