Vykolejení nákladního vlaku u Mariánských Lázní loni v červenci zavinil podle Drážní inspekce strojvedoucí, který nevěděl, že v úseku je snížená rychlost, i když informace měl k dispozici. Inspekce zároveň dospěla k závěru, že pokyn ke snížení rychlosti se ke strojvedoucímu vlaku nedostal včas, což ukázalo slabinu v předávání informací.
Vlak překročil v úseku maximální povolenou rychlost o 61 kilometrů za hodinu a ve vysoké rychlosti sjel z kolejí, uvedl v tiskové zprávě generální inspektor Drážní inspekce Jan Kučera.
Při havárii vlaku převážejícího vápenec vznikla škoda 28 milionů korun. Drážní inspekce dospěla k závěru, že informace o snížení rychlosti se ke strojvedoucímu vlaku nedostala včas, a to i přes to, že jak provozovatel dráhy, tak příslušný dopravce splnili své povinnosti a informaci o změně rychlosti řádně a včas zveřejnili.
„Strojvedoucí byl o snížení rychlosti v předstihu informován prostřednictvím tabletu, v němž byl na změnu parametrů tratě u Chodové Plané informován. Bohužel tuto informaci si nepřečetl, i když to byla jeho povinnost, a vyjel na trať. Zároveň, dle svého vyjádření, přehlédl návěstidlo na trati upozorňující na to, že od následujícího rychlostníku bude snížená rychlost na 30 kilometrů v hodině,“ popisuje Kučera.
Podle inspekce ale to, že dopravce systémově umožnil strojvedoucímu vyjet s vlakem na trať, aniž by měl jistotu, že se strojvedoucí seznámil s důležitými změnami, bylo slabinou celého řešení snížení rychlosti. Na výrazné omezení rychlosti o 65 kilometrů v hodině měly upozornit i další bezpečnostní prvky, například v podobě opakujícího se signálu na trati, který by upozorňoval na razantní snížení rychlosti, píše dále inspekce.
Inspektoři se při vyšetřování nehody pokoušeli kontaktovat i další strojvedoucí, kteří by mohli mít poznatky o podmínkách na místě nehody. To se ale až na jednu výjimku nepodařilo. „Výsledek snahy Drážní inspekce o navázání kontaktu se strojvedoucími tak ukázal, že v českém prostředí nejsou zatím pro tento způsob identifikace, popis a řešení nebezpečných stavů dobré podmínky,“ vysvětluje Kučera.
Podle inspekce nehoda ukázala, že posuzování rizik a přijímání opatření pro jejich usměrnění je potřeba řešit operativně případ od případu. Vyžaduje to aktivní přístup všech zainteresovaných stran už při identifikaci možného nebezpečí zaměstnanci, kteří se přímo podílejí na provozu, a nikoliv až jako přijímání opatření po vzniku mimořádné události. Mezi dopravcem a provozovatelem trati chyběla ochota ke vzájemné spolupráci, míní inspekce.
Na základě poznatků z vyšetřování Drážní inspekce vydává několik bezpečnostních doporučení Drážnímu úřadu, zejména ke změně vnitřních předpisů provozovatele dráhy a k opakovanému upozorňování na razantní snížení rychlosti. Inspekce také doporučuje, aby v tabulkách traťových poměrů byly zásadní změny rychlosti zvýrazněny. „Dále u dopravců je třeba zajistit, aby strojvedoucí, pokud se před jízdou jednoznačně a prokazatelně neseznámí se změnami parametrů tratě, nemohl vůbec s vlakem odjet,“ zdůrazňuje Kučera.
