S teplejším počasím začíná sezona venkovních zahrádek u restaurací. V historickém centru Brna se letos hospodští musí nově řídit závaznou směrnicí památkářů, která upravuje barvu stínících deštníků nebo reguluje reklamu. S podobnými pravidly se už třetím rokem sžívají také v centru lázeňského města Luhačovice.
Vrátit do ulic vkus. Brno upravuje vzhled restauračních zahrádek, sleduje barvy deštníků i reklamu
Podobu předzahrádek v centru Brna reguluje směrnice památkářů (zdroj: ČT24)
Jen na brněnském náměstí Svobody funguje už pět předzahrádek. Jejich vzhled je podobný. Třeba barva zastřešení by se měla blížit barvě fasády a zakázané jsou velké reklamy na deštnících. Kromě vzhledu stínidel se posuzuje také ohraničení, nábytek většinou stojí rovnou na zemi.
„Zahrádky se nacházejí v historickém prostředí, a to by měly respektovat. Hlavně použité barvy a materiály,“ uvedl ředitel brněnského pracoviště Národního památkového ústavu Zdeněk Vácha.
Zahrádky bez reklam i zmrzlinových strojů
Aby zahrádka dostala povolení, musí být na předepsané ploše, nesmí mít neprůhledné ohrazení nebo vícebarevné zastínění. Na zahrádce nesmí být žádná reklama, ale třeba ani výčepní zařízení nebo zmrzlinový stroj.
Pravidla pro předzahrádky v Brně
Řada hospodských si pochvaluje, že se pravidla konečně sjednotila. Někteří s nimi ale nesouhlasí, jako majitel restaurace, která stojí na svažité ulici. Ta ale těsně nedosahuje šestiprocentního sklonu, od něhož povolují památkáři vyrovnávací podestu.
„My máme sklon 5,9, takže lidé sedí z kopce, polívka se jim vylívá,“ postěžoval si restauratér Pavel Podsedník. „Tuto hranici stanovil Odbor památkové péče ze svých zkušeností i ze zkušeností z jiných měst ze zahraničí,“ vysvětlila mluvčí Brna-střed Kateřina Dobešová. Právě radnice městské části finální podobu zahrádek schvaluje.
Za pár nespokojených restauratérů se staví opozice z brněnské radnice. „Myslíme si, že umístění podesty nemá s památkovou ochranou nic společného,“ uvedl zastupitel Martin Brym (TOP 09) s tím, že se budou snažit o zrušení pravidel jako celku.
Luhačovické pěší zóně pravidla prospěla
S podobnými pravidly, jako zavedlo Brno, se už třetím rokem sžívají kavárny a restaurace v centru lázeňského města Luhačovice na Zlínsku. Zahrádky například nesmí být vyvýšené a nesmí blokovat chodník.
„U stolků máme dané, z jakých můžou být materiálů. Nebo květiny mohou být jen v rámci vymezeného prostoru, aby se dál nerozšiřovalo do pěší zóny,“ vysvětlil vedoucí Odboru správy majetku Jiří Šůstek s tím, že podle vedení města přísná pravidla pěší zóně prospěla.
„Pravidla respektujeme, nijak nás to neomezuje,“ řekla servírka Kristýna Dostálková. „Ta zahrádka je taková holá, sedí na chodníku. A nemůže být delší, tak se nám tu vleze míň stolů,“ oponovala zase vrchní hotelové restaurace Pavla Vlachová. O zmírnění pravidel vedení luhačovické radnice ale neuvažuje.
Obliba venkovního posezení stoupá
Restaurační zahrádky se regulují v centrech většiny krajských měst. Posuzování mají na starosti buď architekti, nebo památkáři. Ti se k nim vyjadřují i v pražské památkové rezervaci. V minulosti v metropoli upozorňovali někteří provozovatelé kaváren a restaurací na složitost žádostí o povolení předzahrádek.
U zákazníků je venkovní posezení stále oblíbenější. „Jakmile vyleze slunko, ani nemusí být úplně horko, stačí patnáct stupňů, tak je plno,“ uvedl Daniel Szeremeta obsluhující v jedné brněnské restauraci. K oblibě předzahrádek přispělo také zavedení protikuřáckého zákona.