Liberec/Jablonec na Nisou/Lipno/Jesenice – Vodním záchranářům začala další sezona, opět ale bez peněz od státu. Financování skupin dobrovolníků tak závisí na vůli měst nebo krajů, ty ale většinou o vodní záchranáře zájem nemají. Výjimkou je Jablonec nad Nisou, naopak v sousedním Liberci vodní záchranka přestala fungovat úplně. Vodní záchranáři by chtěli přejít pod ministerstvo pro místní rozvoj stejně jako Horská služba, kterou právě toto ministerstvo financuje a to částkou zhruba 100 milionů korun ročně. 20. června se bude volit nové prezídium Vodní záchranné služby a potom už bude pouze na něm, zda se podaří ministerstvo přesvědčit, že Vodní záchranná služba je v létě stejně důležitá, jako Horská služba v zimě a financování by tedy mělo být stejné.
Sami si na svou činnost nevyděláme, tvrdí vodní záchranka v Liberci. Záchranáři pracují jako dobrovolníci, tedy zadarmo. Jejich výcvik však stojí peníze a ty vodní záchranná služba nemá. „Finanční stránka je vždycky začátek a konec všeho. A peníze jsou také konec vodní záchranné služby v Čechách, například pronájem dráhy na hodinu v libereckém bazénu stojí 1 100 korun. To musíme někde vydělat,“ potvrdil Petr Jenka z Vodní záchranné služby Liberec. Naopak v sousedním Jablonci nad Nisou mohou vodní záchranáři s penězi od radnice počítat. Ročně jde řádově o desítky tisíc Kč, na hlídky u přehrady to stačí. „To, co nám město nyní poskytuje, je pro nás zárukou toho, že přežijeme i přes zimu,“ prohlásil Jiří Pechout z Vodní záchranné služby Jablonec nad Nisou a Jiří Vaníček z MÚ Jablonec nad Nisou dodal: „Nemyslím si, že město nepotřebuje vodní záchrannou službu. Zvlášť města, jako jsou Jablonec a Liberec, která mají vodní nádrže přímo v centru.“ Město financuje i vybavení, které pak záchranářům pronajímá, například loni koupili nový motorový člun.
Většina Vodních záchranných služeb v Česku skutečně má finanční problémy. Z celkového počtu 60 skupin, které v republice fungují, mají zajištěné financování podobným způsobem, jako je tomu v Jablonci nad Nisou jen 4 z nich. Kromě jabloneckých to jsou 3 skupiny v jižních Čechách. Jihočeští záchranáři jsou totiž na rozdíl od jiných regionů přímo součástí integrovaného záchranného systému a jako jediné je financuje přímo i kraj. Všechny tři stanice letos podpořil Jihočeský kraj dohromady částkou 460 tisíc korun. „Nás život naučil, že ochrana obyvatel je opravdu prioritní,“ uvedl vedoucí kanceláře hejtmana Jihočeského kraje Stanislav Mrvka. Podporují je i některá města a obce, velkou část peněz si však shánějí sami. Krumlovská stanice například provozuje restauraci a ubytování. Úspěšná byla dokonce se žádostí o evropské dotace. „Podařilo se nám získat finance na výstavbu česko-rakouského výcvikového střediska a základny vodní záchranné služby,“ vysvětlil Milan Bukáček z VZS ČČK Český Krumlov. Na to, že jejich existenci dlouhodobě opomíjí stát, si už zvykli. „Zvládneme to, jsme schopni si na svoji činnost i vydělat,“ ujistil Zdeněk Malkovský z VZS ČČK Soběslav. Vodní záchranáři se osvědčili při povodních, v sezóně zachraňují na Lipně. Jejich stanoviště by mělo vzniknout i u Orlické přehrady.
Od června do září funguje na přehradě Jesenice u Chebu základna dobrovolných vodních záchranářů v kempu Ronak. Na benzin do člunů dostanou od chebské radnice a od krajského úřadu dohromady 50 tisíc korun ročně. To ale nestačí, aby bezpečně obsáhli celou přehradu. Slouží vesměs záchranáři v důchodovém věku. „Lidé středního věku nemají čas, potřebují si vydělat peníze a toto je zadarmo,“ poukázal Vladimír Král z OS Modrá hvězda života. Záchranu tonoucích na 11 kilometrů dlouhé Jesenici mají ve své náplni hasiči z nedalekého Chebu. „Hasiči tam mohou být nejdříve asi za 10 minut, vše ale ovlivňuje dopravní situace,“ konstatuje mluvčí HZS Karlovarského kraje Alena Ryvolová a mluvčí ZZS Karlovarského kraje Lukáš Huta poznamenal: „Rychlost je velmi důležitá, protože už po třech minutách, kdy je člověk pod vodou, začínají odumírat mozkové buňky.“ Ještě na konci 90. let měli vodní záchranáři na přehradě tři základny v kempech U hráze, Ronak a Dřenice. Dnes stačí personálně a finančně utáhnout jednu jedinou.
