Brno – Nová výstava Moravského zemského muzea v Brně představuje příběh vesnice Bystřec, která zůstala dlouhých šest staletí skrytá pod povrchem nenápadné louky nedaleko Jedovnic na Blanensku. Jednu z vůbec největších a nejlépe zachovaných zaniklých vesnic u nás zkoumali archeologové z Moravského zemského muzea téměř třicet let a teď představí návštěvníkům její model včetně pece, tak jak od ní odběhla jedna z bystřeckých žen při vypálení vesnice na počátku 15. století.
V prostorách Dietrichsteinského paláce v Brně si návštěvníci vedle nalezených exponátů budou moct prohlédnout také jednotlivé zrekonstruované stavby a jejich vnitřní vybavení. Archeologové nechali v paláci podle původní předlohy postavit třeba přesnou kopii pece, kterou v Bystřeci našli.
„Dokládá to, že útok, při němž vesnice zanikla, byl nečekaný. Žena, která v peci připravovala jídlo, vyběhla při útoku z domu a dovnitř už se nikdy nevrátila. V okolí pece jsme odkryli i další nádoby, v nichž bylo pravděpodobně uložené obilí,“ popsal jeden z exponátů Belcredi. Průběh výzkumu návštěvníkům představí také promítaný film.
Bystřec vznikl v Drahanské vrchovině v polovině 13. století v rámci kolonizační vlny. Osadu tvořilo osmnáct nebo devatenáct stavení, ve své době patřila tedy v regionu k největším. K jejímu zániku o dvě staletí později přispěly jak markraběcí války, tak i spory Holštejnů s Kunštáty. „Zanikla během markraběcí války v roce 1401. Tehdy byla vesnice přepadena, vypálena a její obyvatelé vyvražděni,“ popsal kurátor výstavy Ludvík Belcredi.
Požár paradoxně archeologům pomohl, protože zbytky osady zakonzervoval. „Zánik vesnice nastal náhle, požár způsobil, že místnosti byly zakonzervovány,“ popsal Belcredi. Díky tomu, že prostor byl loukou, zůstaly navíc pozůstatky vesnice i v dalších staletích neponičeny.
Lidé v průběhu staletí dokonce na existenci vsi úplně zapomněli. Když se v roce 1975 měla louka, která na místě Bystřece vznikla, proměnit v ornou půdu, odhalili místní téměř nepoškozenou osadu. „Právě tím je výzkum unikátní, postupně jsme odkrývali domky místních obyvatel, kteří je narychlo opustili,“ popsal Belcredi.
Výzkum trval až do roku 2004. Téměř třicet let je pro výzkum zaniklé obce dlouhá doba, archeologové se totiž rozhodli odkrýt celou vesnici i deset hektarů okolích ploch sloužících pro zemědělské účely i výrobu. „Je to jeden z největších archeologických výzkumů ztracené obce vůbec,“ upozornil Belcredi.
Zaniklou osadu v Rakoveckém parku u Jedovnic dnes lidem připomínají odkryté základy dvou největších usedlostí. Areál je volně přístupný a díky cyklotrase, která místem prochází, se stal oblíbeným cílem výletů lidí z okolí.
