Komunální volby v Bílině se opakovat nebudou. Ve čtvrtek o tom podruhé rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem, jeho rozhodnutí je pravomocné. Ke stejnému závěru došel už loni v listopadu po volbách, jeho verdikt ale v dubnu zvrátil Ústavní soud.
Žalobu kvůli volbám v Bílině, které se uskutečnily v říjnu 2018, podával Pavel Musil ze sdružení Nezávislí v Bílině HNHRM. Návrh na vyslovení neplatnosti hlasování vyhodnotil soud ve všech jeho směrech jako nedůvodný.
„Zejména jsme se soustředili na problematiku kupčení s hlasy voličů v Bílině a tam jsme přes masivní dokazování i skrze četné svědecké výslechy nedospěli k takovému závěru, že by k nějakému masovému nepřípustnému uplácení voličů docházelo tak, aby byly zatemněny výsledky voleb,“ zdůvodnila verdikt soudkyně Markéta Lehká.
Řada svědků byla podle soudu nedůvěryhodných, někteří museli být opakovaně předvoláváni, některé předvedla policie. „Svědci si vzájemně rozporovali, navzájem i v rámci svých vyjádření učiněných ve vztahu k soudu a policii,“ doplnila soudkyně.
Ojedinělé případy podle soudu nemohou způsobit zneplatnění voleb, protože nebyla masově narušena vůle voličů. „Volební soudy by měly vystupovat aktivisticky jen v případech, že došlo ke křiklavému porušení zákona,“ zdůraznila Lehká. Proti nynějšímu usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
Starostce obce na Teplicku Zuzaně Schwarz Baštipánové (ANO) podle jejích slov spadl kámen ze srdce. „To, co pan navrhovatel uváděl ve své obžalobě, nebylo podloženo jediným relevantním důkazem nebo svědkem. Přesto, než padne pravomocné rozhodnutí, je člověk vždycky na vážkách. Při každém větším rozhodování jsme si říkali, zda je vhodné, a nechtěli jsme rozhodovat o větších investicích. Teď konečně máme stoprocentní jistotu a můžeme úplně s čistým štítem pracovat dál,“ komentovala rozhodnutí soudu. Vedení města z návrhu rozpočtu pro letošek vyřadilo třeba velkou rekonstrukci plavecké haly.
Stejně soud rozhodl už před rokem
Krajský soud v Ústí nad Labem případné opakování voleb kvůli kupčení s hlasy zamítl už loni v listopadu. Musil u soudu nechal přehrát jedenáct videonahrávek, na nichž lidé přiznávali, že dostali 300 a 400 korun za to, že odevzdají svůj hlas konkrétní straně.
Soud ale nahrávky vyhodnotil jako neprůkazné, neobsahovaly totiž jména zpovídaných, kterým ani nebylo vidět do tváře. Podle soudkyně Markéty Lehké lidem navíc autor videa pokládal návodné otázky. Soud nevyloučil, že v jednotlivých případech mohlo dojít k pokusům o manipulaci s voliči, ale intenzita nebyla zásadní, a volby proto ponechal v platnosti.
Musil s takovými závěry polemizoval skrze ústavní stížnost a Ústavní soud mu v dubnu dal za pravdu a případ vrátil soudu krajskému. Ten se totiž nezabýval částí důkazních materiálů, protože podle něj byly uplatněny až dodatečně a po lhůtě pro zpochybnění voleb. Tím ale podle ústavních soudců porušil Musilovo právo na soudní ochranu a důkazy projednat mohl.
Spory kolem voleb v Bílině řešil soud už v roce 2014. Tehdy kvůli kupčení s hlasy nařídil hlasování opakovat. Jako důkazní materiál byly tehdy soudu předloženy i volební lístky. Na nich byly stejným rukopisem označeny preferenční hlasy napříč politickými stranami. Kromě Bíliny se volby v roce 2014 opakovaly i v Chomutově.
