Firmy ve Šluknovském výběžku se rozhodly vzkřísit některé skoro zapomenuté učební obory, například slévárny v Rumburku za tři sta milionů korun postavily novou výrobní halu. Chybí jim ale lidé, kteří by v ní pracovali, a protože i jiné společnosti v regionu potřebují kompetentní pracovníky, rozhodly se, že je vychovají samy.
Firmám ve Šluknovském výběžku chybějí pracovníci, rozhodly se je samy vyučit
Zaměstnanci sléváren pracují v horku, prachu a neustálém hluku jen pár kroků od litiny, která má přes třináct set stupňů. „Máme specifickou výrobu, takže se všechno vyrábí ručně,“ přibližuje výrobní ředitel Metalurgie Rumburk Jan Bredl. Například na dřevěné formě určené pro odlitek papírenského stroje musí být vše na milimetry přesné.
„Každý odlitek stojí řádově statisíce, v případě jakékoli chyby je odlitek zmetek a musí se vyhodit,“ popisuje provoz vedoucí obchodního úseku Metalurgie Rumburk Miroslav Bouma. Slévárna má novou halu a dvacet pracovních míst, které se jí nedaří obsadit. Zaměstnance přetahují odjinud a učí je vyhasínající řemeslo.
Doplnění kvalifikace
„Bohužel obor slévač se už nevyučuje,“ stěžuje si Bredl. Každý třetí nezaměstnaný by na Děčínsku mohl podle statistiky práci získat. Často jim ale chybí kvalifikace.
Ve Varnsdorfu založila místní strojírenská firma školu, která připravuje budoucí zaměstnance pro sebe i ostatní továrny v regionu. Vystudoval ji i Matěj Šešina. „Člověk vlastně hned najde zaměstnání a ta firma sama ví, koho zaměstnává,“ říká nynější zaměstnanec TOS Varnsdorf Šešina. Od příštího školního roku na škole otevřou i obor slévač, aby pomohli sousední firmě.