Začíná platit novela zákona o ochraně ovzduší. Úřadům umožní kontrolovat, čím lidé topí. Tam, kde je velké znečištění, například v Moravskoslezském kraji, vyrazí v lednu úředníci do problémových míst. Například v Ostravě-Radvanicích mohou provést desítky kontrol ročně.
Úřady, které dostanou informaci o možném špatném palivu, nebo dokonce spalování odpadků, nejprve písemně upozorní majitele domu a dají mu lhůtu k nápravě. Pokud se stížnost do roka bude opakovat, bude moci pověřený kontrolor vstoupit do nemovitosti a zkontrolovat dodržování povinností, vlastník nebo uživatel ho musí pustit ke zdroji a palivům. Pokud se zjistí pochybení, hrozí pokuta až 50 000 korun.
Podle místostarosty Ostravy-Radvanic a Bartovic Aleše Boháče (nestraník), tedy obvodu, ve kterém panuje jedno z nejznečištěnějších ovzduší v Česku, je taková pokuta „dostatečně odstrašující“. Zdejší úředníci podle něj již dlouho využívají ke zjišťování spalování odpadu nejnovější aplikace od různých organizací, snaží se také stanovovat tmavost kouře.
Lidé mohou upozorňovat na špatné topení okolních domů i na webové a mobilní aplikaci Čistý komín, kterou začátkem prosince spustila organizace Čisté nebe. Původní aplikace z roku 2013 byla určena pouze pro Moravskoslezský kraj, jenž dlouhodobě trápí nejhorší ovzduší v zemi. Nově se pod záštitou ministerstva životního prostředí rozšířila na celou Českou republiku.
„Doufejme, že to vše pomůže a lidé nebudou mít důvod spalovat to, co by neměli,“ dodal Aleš Boháč na adresu novely zákona o ochraně ovzduší. Konkrétně v Bartovicích mají potíže s lidmi, kteří spalují odpad, v nočních hodinách. „Problém je také v osvětě, lidé nevědí, jak mají topit,“ doplnil s tím, že zdejší region ještě více trpí znečištěním, které sem míří z nedalekých hutí.
- Aktuální rozptylové podmínky v Moravskoslezském kraji hodnotí Český hydrometeorologický ústav jako „dobré“. Na území není vyhlášena regulace, ani smogová situace. Průměrné celodenní koncentrace prašného aerosolu se budou pohybovat pod hodnotou, nebo kolem hodnoty stanoveného imisního limitu (50 mikrogr./m3). „Špatná“ kvalita ovzduší je podle automatických měřících stanic pouze v lokalitách Ostrava-Přívoz a Ostrava-Radvanice.
Na Olomoucku plošné kontroly kotlů nechystají
Města v Olomouckém kraji zatím plošné kontroly kotlů v souvislosti s novelou zákona o ochraně ovzduší nechystají. Od ledna budou mít sice pravomoc kontrolovat, čím lidé topí doma v kotlích, podle zástupců radnic však budou spíše vyčkávat na podněty obyvatel.
„Nebudeme šikanovat lidi a účelově dům od domu kontrolovat všechny provozovatele kotlů na tuhá paliva od 10 do 300 kW pro ústřední vytápění, na které se vztahují zákonné povinnosti, protože mnoho slušných a rozumných lidí si jen nestihne vše zařídit a zákonné povinnosti splnit,“ řekl vedoucí odboru životního prostředí olomoucké radnice Petr Loyka.
V konkrétních případech bude podle něj první stížnost pro město podkladem, aby vyzvalo provozovatele kotle ke zjednání nápravy. „Cílem je, aby se stav co nejrychleji zlepšil. Nejsme zvědaví na udávání a vyřizování dlouholetých sousedských sporů tentokrát na téma ovzduší,“ doplnil Loyka. Dodal, že pro úředníky bude až druhá stížnost podkladem pro kontrolu, která bude zjišťovat, jak někdo kotel provozuje a čím topí. „Budeme vycházet i z technických dat, aby bylo známo, čím v zařízení topit lze. Úředník se bude vždy prokazovat služebním průkazem,“ dodal Loyka.
Plošné kontroly zatím nechystá ani přerovská radnice. „Přerovští úředníci nebudou chodit na kontroly plošně, ale budou reagovat na podněty, které se k nim dostanou,“ sdělila mluvčí radnice Lenka Chalupová.
Radnice přitom v souvislosti s novelou upozorňují na to, že rozbory popela, které by měly prokázat, že viník topí tím, čím topit nemá, musejí města zaplatit ze svého rozpočtu. Například pro olomouckou radnici to znamená uhradit z rozpočtu rozbory v celém správním území, což se zdejším úředníkům nelíbí. Náklady na rozbor tak mohou být poté zohledněny při stanovení výše pokuty.
Stát dá 20 miliard korun na kotle i ochranu krajiny
Ministerstvo životního prostředí chce v příštím roce z evropských dotací čerpat 20 miliard korun na další čtyřicítku výzev. Na konci března například začne druhá vlna takzvaných kotlíkových dotací, v rámci nichž budou moct lidé vyměnit staré kotle za nové, ekologické.
Více peněz poputuje i do projektů na ochranu a péči o přírodu a krajinu. MŽP chce předložit vládě ke schválení Politiku ochrany klimatu ČR do roku 2030 a vydat takzvanou protierozní vyhlášku, která by měla zvýšit ochranu půdy v Česku, řekl Richard Brabec (ANO).
„V roce 2017 pak plánujeme vypsat další výzvy za 20 miliard korun. To je důležité jak z pohledu příjemců dotací, investic do životního prostředí, ale i pro českou ekonomiku,“ uvedl ve středu v tiskové zprávě Brabec. V současnosti je už přitom otevřeno pro žadatele deset výzev se zhruba deset miliard korun. „Naší ambicí je odeslat příjemcům dotací na jejich účty do konce příštího roku částku blížící se deseti miliardám,“ doplnil ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman.
- Od 9. ledna budou moct lidé posílat žádosti o dotaci na výstavbu nízkoenergetických bytových domů, a to v rámci programu Nová zelená úsporám (NZÚ). Ten již otevřel tři výzvy pro majitele rodinných domů a tři pro majitele nebo právě pro stavitele bytových domů. Program nově podpoří i výstavbu zelených střech a využívání tepla z odpadních vod. V letošním roce podalo v NZÚ žádost o dotaci přes osm tisíc lidí v hodnotě téměř 1,9 miliardy korun. Za poslední tři roky to bylo přes 21 tisíc žádostí, vyplaceno bylo už přes 1,2 miliardy Kč.
