Okresní soud v Trutnově ve čtvrtek potrestal dvojici úředníků obžalovaných kvůli stavbě dvou apartmánových domů ve Špindlerově Mlýně. Ty vyrostly na místě určeném pro rodinné domy. Bývalý vedoucí místního odboru výstavby Petr Kubec dostal tři roky vězení s podmínkou na pět let, peněžitý trest sto tisíc korun a zákaz činnosti ve státní správě a samosprávě na deset let. Úřednice královéhradeckého krajského úřadu Jana Svobodová jen čtyřicetitisícovou pokutu.
Úředníci ve Špindlerově Mlýně nechali vyrůst apartmány na místě rodinných domů. Soud trestal podmínkou
3 minuty
Události v regionech: Podmínku a pokutu dostal bývalý vedoucí špindlerovského stavebního úřadu
Soud rozhodl v souladu s návrhem obžaloby. Potrestal je za přečin maření úkonů úřední osoby z nedbalosti, hrozilo jim až pět let vězení. Čtvrtečního líčení se nezúčastnili. Rozsudek není pravomocný, státní zástupce se práva odvolání vzdal, obhájci si ale ponechali lhůtu.
„S rozsudkem soudu jsem spokojen. Vina byla prokázána u obou obžalovaných. Stavebníkovi způsobili prospěch nejméně 40,7 milionu korun tím, že zhodnotili nemovitost, kdy byla postavena z dvou rodinných domů. Byly postaveny dva bytové domy,“ řekl státní zástupce Jindřich Dušek.
Podle žalobce je podstatou případu úplné selhání státního úředníka. „Dovolil stavebníkovi stavět podle jeho požadavků,“ řekl Dušek. Kriminalisté se také zabývali možným obohacením obžalovaných. „V přípravném řízení se prověřovalo, jestli tam nepadl nějaký úplatek, ale to se neprokázalo,“ dodal.
Kubec se zodpovídal z toho, že zanedbal svou povinnost, neposoudil, jestli je stavba v souladu s územním plánem a vydal pro ni stavební povolení. Poté schválil několik změn staveb před dokončením. Díky tomu získal investor vyšší zhodnocení nemovitosti při prodeji jednotlivých bytů. Finanční prospěch podle znaleckého posudku dosáhl 40,7 milionu korun.
Rezignace na práci
Svobodová, k níž účastníci řízení podali stížnosti na postup investora, pak podle obžaloby neudělala, co jí ukládal zákon: rozhodnutí špindlerovského stavebního úřadu podle spisu neprozkoumala.
„Rezignovala na svoji práci. Od samého počátku věděla, že jde o černé stavby postavené v rozporu s územním plánem… Situaci neřešila,“ řekla soudkyně Miroslava Purkertová. Podle ní Svobodová mohla zahájit přezkumné řízení. „Věděla, že stavební úřad ve Špindlerově Mlýně je ve věci nečinný. Mohla se do věci vložit, mohla zahájit řízení o odstranění staveb nebo směrovat stavební úřad, aby tak učinil,“ řekla soudkyně.
Vyjádřila se obecně také k situaci ve Špindlerově Mlýně, kde podle ní mají stavebníci tendence stavět spíše bytové domy. „Je to jejich zájmem, protože z toho mají větší zisk, než kdyby tam stavěli rodinné domy. Město to ale nechce, chce tam rodinné domy, aby tam bylo trvalé obyvatelstvo,“ řekla novinářům Purkertová.
Apartmány místo rodinných domů
Dva nyní propojené apartmánové domy s osmi byty a dvěma podzemními a třemi nadzemními podlažími byly postaveny před několika lety naproti Medvědínu.
Stojí na místě, kde bylo podle územního plánu možné stavět pouze rodinné domy se třemi byty a maximálně jedním podzemním a dvěma nadzemními podlažími. Rodinné domy mají mít maximálně 150 metrů čtverečních, nové objekty mají přes 280 metrů čtverečních.
Zmocněnec poškozených Miloslav Strnad označil rozsudek za „satisfakci po dlouhých letech přesvědčování státu, že se stalo něco špatně“ a také nevyloučil možnost, že budou usilovat o odstranění sporných staveb. „Právní řád ČR umožňuje a z mého pohledu by i měl usilovat o to, aby tam ty domy nebyly. Z mého pohledu je to cesta, která by se nabízela, poradím se o tom s klientem,“ řekl Strnad.
Na případ upozornil někdejší vrcholový manažer společnosti ČEZ Vladimír Schmalz, který vlastní dům v bezprostředním sousedství a vystupuje v kauze jako poškozený.
