Polná – Takzvanou hilsneriádu spojenou se 116 let starou vraždou Anežky Hrůzové se stále snaží zneužívat představitelé ultrapravice. K symbolickému hrobu zavražděné devatenáctileté dívky v Polné na Jihlavsku umístili o Velikonocích protižidovsky laděný text. Policie na základě trestního oznámení případ prošetřuje.
Svíčky a květiny u křížku, svatý obrázek a tabulka na stromě – to je symbolický hrob Anežky Hrůzové u Polné na Jihlavsku. Představitelé ultrapravice o Velikonocích na toto místo umístili i ceduli, na které mimo jiné píší, že „židovská otázka nebyla dodnes uspokojivě vyřešena“.
Kvůli ceduli a jejímu textu podal Michal Doležel z Brna trestní oznámení. „Podněcuje a vybízí k rasové nesnášenlivosti a k řešení nějaké židovské otázky, což je termín bytostně spjatý s holocaustem a masovým vyvražďováním Židů během druhé světové války,“ zdůvodnil podání trestního oznámení Michal Doležel. Podle něj totiž obsah textu podněcuje a šíří nenávist proti etnickým skupinám.
„Myslím, že je nepřijatelné se nečinně dívat na genezi nacionalistických, rasistických a xenofobních projevů a projevů, které podněcují k nenávisti vůči komukoliv,“ dodal Michal Doležel. Trestní oznámení podal na Adama B. Bartoše a Ladislava Zemánka – představitele ultrapravicové Národní demokracie. Ti se k umístění textu přihlásili na svých internetových stránkách.
„Asi by se to dalo dát pod paragraf, který hovoří o schvalování nacistického a židovského genocidia,“ uvedl Zdeněk Zbořil, politolog a odborník na extremismus.
Trestní zákoník - § 405
Popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia
Kdo veřejně popírá, zpochybňuje, schvaluje nebo se snaží ospravedlnit nacistické, komunistické nebo jiné genocidium nebo jiné zločiny nacistů a komunistů proti lidskosti, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
Zákon č. 40/2009 Sb.
Odborníci na extremismus se nebojí další eskalace podobných projevů. Domnívají se, že má policie dostatek nástrojů, jak takový čin potrestat. Podle Zdeňka Zbořila musí policie jen vyšetřit, kdo na místo ceduli dal a proč – jakou měl motivaci.
Poškozená informační taubule
Na místě, kde byla Anežka Hrůzová zavražděna, také kdosi poškodil informační tabulku a strhl text, který se snažil co nejobjektivněji popsat tehdejší události. Zpracovali ho pracovníci muzea společně s představiteli Klubu za historickou Polnou.
Podle Marty Vomelové z Městského muzea Polná se u hrobu už víckrát objevily různé aktivity: „Vždy je to kolem Velikonoc. Objevily se tady i různé nápisy, i po Polné. To není poprvé,“ konstatovala Marta Vomelová. Podle ní to není nic zvláštního. „Jen se to opět vytáhlo,“ dodala.
Devatenáctiletá Anežka Hrůzová pocházela z vesnice Malá Věžnička nedaleko od Polné, kde pracovala jako švadlena. Dne 29. března 1899 odešla jako obvykle do práce, domů se však už nevrátila. Její tělo bylo nalezeno po třech dnech v lese Březina. Vrah ji nejprve uhodil zezadu do hlavy, potom přiškrtil provazem a nakonec jí rozřízl hrdlo ostrým nožem. Tělo ukryl do mlází a zmizel. Anežka měla roztrhané oblečení, ale známky znásilnění shledány nebyly. Příčinou smrti bylo vykrvácení. Poblíž místa nalezení těla byly stopy krve. Řada stop ovšem byla zničena davem při objevení.
Na základě nepřímých svědectví byl z vraždy obviněn dvaadvacetiletý nepříliš inteligentní mladík Leopold Hilsner z židovské komunity v Polné, který pocházel z chudé rodiny a živil se především jako tulák a žebrák. Vzhledem k tomu, že tělo bylo nalezeno na Bílou sobotu 1. dubna ráno a Velikonoce toho roku připadaly na konec židovského svátku Pesach, vznikla domněnka, že se Anežka stala obětí rituální vraždy. Tato teorie byla podpořena pitevním nálezem, který tvrdil, že smrt nastala úplným vykrvácením, ale množství sražené krve, které se našlo na místě, neodpovídalo tomu, kolik jí musela ztratit. Anežka byla pohřbena 4. dubna na hřbitově u kostela sv. Barbory za velké účasti veřejnosti.
Za vraždu Anežky Hrůzové před 116 lety odsoudili Žida Leopolda Hilsnera. Císař ho později omilostnil. Události označované jako hilsneriáda tehdy ale vyvolaly nenávistnou protižidovskou hysterii.
Podrobnější informace o období hilsneriády, dobovém kontextu a roli Tomáše Garrigua Masaryka najdete v těchto článcích:
Případem vraždy a obdobím hilsneriády už se zabývalo několik novodobých publikací nebo dokumentárních filmů. Letos poprvé se stal i námětem pro hraný film, který v březnu začal natáčet režisér Viktor Polesný.
