Vrchní soud v Olomouci zručil předběžné opatření, které zakazovalo alternativní taxislužbě Uber jezdit v Brně. Oznámil to náměstek brněnského primátora Matěj Hollan (Žít Brno). Vyjádřil naději, že taxikáři, kteří si na Uber stěžují a považují jej za nezákonnou konkurenci, nezareagují blokádou brněnských nebo olomouckých ulic.
Jak Hollan zdůraznil, zrušení předběžného opatření není konečným rozhodnutím ani verdikt ve sporu brněnských taxikářů s Uberem nepředjímá. „Posouzení činnosti žalovaného, coby účastníka hospodářské soutěže (…) překračují rámec řízení o nařízení předběžného opatření a mohou být předmětem posouzení až v řízení ve věci samé,“ citoval náměstek z rozhodnutí vrchního soudu.
Dodal, že rozhodnutí vrchního soudu nezbavuje brněnský magistrát „povinnosti zabezpečovat a vymáhat dodržování zákona, což se děje v působnosti přeneseného výkonu státní správy, která však musí měřit všem stejně a nemůže se zaměřit na jeden soukromý subjekt“.
Brněnský krajský soud vydal předběžné opatření, které zakazovalo provoz Uberu v Brně, v polovině července. Vše se přitom opakuje. První předběžné opatření vydal krajský soud již v červnu, ale vrchní soud je vzápětí zrušil kvůli nedostatečnému odůvodnění.
Předběžné opatření vydal soud v rámci sporu, který s Uberem vede taxislužba Lido taxi radio z Brna, k žalobě se připojili i další taxikáři a město Brno. Jde především o to, zda je služba UberPop taxislužbou. Uber ji označuje za spolujízdu, podle taxikářů ale je pro řadu řidičů „lidového“ Uberu vození cestujících fakticky obživou.
V říjnu proběhl protest taxikářů v Praze i Brně
V Brně se i přes tehdy platný zákaz konala počátkem října protestní jízda taxikářů proti Uberu. Brněnští řidiči jí chtěli především podpořit pražské kolegy. Ti ve stejný den uspořádali blokádu příjezdových cest k Letišti Václava Havla včetně části Pražského okruhu. V Praze Uber jezdit může celou dobu od svého příchodu bez omezení, taxikáři však tvrdí, že jeho řidiči jezdí nelegálně. Argumentují, že nemusí mít koncesi ani nepoužívají taxametr.
V souvislosti se situací kolem Uberu ministerstvo dopravy počátkem října uvedlo, že připravuje návrh změny zákona, která by umožnila postavit naroveň mobilní aplikaci a klasický taxametr. Vozy by navíc nemusely mít střešní svítilnu s nápisem taxi, podle ministerstva by mohla stačit nálepka, jako je tomu v jiných evropských zemích. Zákazník by si ale musel objednávat alternativní taxislužbu jen prostřednictvím aplikace, tedy nemohl by zastavit vozidlo na ulici.
Podle taxikářů ale podobná změna legislativy problém neřeší, zákon se podle nich šije na míru. Ve čtvrtek odpoledne se proto sešli zástupci taxislužeb kvůli dalším protestům. Ty mají být větší než v říjnu, konat by se měly během dvou až tří týdnů. Na jejich konkrétní podobě se ale taxikáři zatím neshodli. Zřejmě ale opět zasáhnou Letiště Václava Havla.
- Společnost Uber založili Travis Kalanick a Garrett Camp v roce 2009 v USA, původní název byl UberCab. Aplikace vznikla následující rok.
- Zákazníci si vůz objednávají pomocí aplikace. Cenu jízdného je možné předem odhadnout na základě zadané trasy, jízdné se automaticky strhne ze zadané platební karty. Uživatelé mohou po jízdě hodnotit řidiče, ale i naopak – řidiči mohou hodnotit cestující.
- Uber působí ve více než 600 městech. V řadě z nich proti němu proběhly rozsáhlé protesty, v některých zemích či městech byla služba úplně zakázána.
- Od roku 2012 se společnost rozšiřuje do dalších zemí. V Praze začala fungovat v roce 2014, v Brně v roce 2017. V obou městech čelí kritice ze strany klasických taxislužeb, v Brně soud v červenci 2017 službu zakázal.
