Tugendhat slaví pět let od znovuotevření, do vily se dostane jen zlomek zájemců

Funkcionalistický skvost Brna - vilu Tugendhat - navštívilo od jejího znovuotevření v roce 2012 přes 200 tisíc lidí. Předtím prošla rozsáhlou rekonstrukcí, během níž jí stavebníci vrátili podobu ze 30. let, aby se co nejvíce podoba objektu, který navrhnul architekt Ludwig Miese van der Rohe pro Gretu a Fritze Tugendhatovi a jejich děti.

Mnoho návštěvníků se ale do vily nedostane a na lístky se tak čeká. Vyšší zájem o její prohlídku se pojí se zapsáním vily na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Podle statistik Muzea města Brna stoupla trojnásobně, v roce 2001 ji navštívilo asi devět tisíc lidí, nyní se na prohlídku dostaví okolo 30 tisíc návštěvníků ročně. „Nemůžeme vyhovět všem, protože zájem čtyř až pětinásobně převyšuje poptávka nabídku,“ okomentovala situaci ředitelka vily spravované Muzeem města Brna Iveta Černá.

20 minut
Vila Tugendhat je pro návštěvníky stále lákadlem
Zdroj: ČT24

Od zapsání na prestižní seznam oslavila vila loni v prosinci patnáct let. Jednou z podmínek, aby se stavba na seznam dostala, bylo přislíbení opravy financované z vlastních peněz. „UNESCO znamená nikoliv nějaký speciální finanční obnos, ale i zodpovědnost se o objekt pečlivě starat,“ vysvětlila už dříve Černá. 

Vila tak není dostupná veřejnosti v průběhu celého roku, ale každoročně je na jeden až dva týdny uzavřená. „Většinou se to děje v měsíci dubnu, objekt je veřejnosti nepřistupný a probíhají udržovací práce,“ uvedla ředitelka. Zatímco loni pracovníci opravovali spouštěcí okna, letos se zaměří zejména na vnější fasádu, která potřebuje nový nátěr.

Objektu se vrátila podoba z 30. let

Vilu si v letech 1929–1930 nechali postavit manželé Tugendhatovi, kteří v ní žili do roku 1938. Dům zabavili nacisté, zdevastovala jej Rudá armáda, po válce byl zestátněn a využíván jako taneční škola, dětské rehabilitační středisko a později po rekonstrukci v 80. letech 20. století jako reprezentativní objekt města uzavřený veřejnosti.

Velká rekonstrukce vily skončila před pěti lety, při ní stavitelé objektu vrátili podobu z 30. let minulého století. Při opravách bylo nutné odstranit nevhodné zásahy z 2. světové války a z druhé poloviny 20. století. 

Během oprav se stavebníci potýkali například s poškozenou kanalizací nebo prasklinami ve stěnách. Největší problémem ale bylo linoleum, které se jen dva měsíce po dokončení oprav se kvůli náporu návštěvníků zvlnilo a později objevily mokré skvrny na fasádě. „Otázkou bylo, zda bude preferovat alternativní technologii, nebo se držet těch původních. Věci vypdají jinak na papíře, jinak v realizaci a později v provozu,“ okomentoval problémy ředitel Národního památkového ústavu Brno Zdeněk Vácha. Cesta k obnově vily Tugendhat a jejímu zpřístupnění ale trvala víc než čtyřicet let.

Vila prožila nacismus i socialismus

Vila Tugendhat je považována za ikonické dílo moderní architektury a nejlépe dochovanou stavbu německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe v Evropě. Její historie je od začátku spojena se sousední Löw-Beerovou rezidencí. K secesní budově patřil rozlehlý pozemek, jeho polovinu továrník Alfred Löw-Beer daroval své dceři Gretě, když se podruhé vdala za Fritze Tugendhata. Tehdy netušil, že v sousedství jeho domu vyroste funkcionalistický skvost.

Rodina v něm žila od jeho dokončení v roce 1930 až do května 1938, kdy před hrozbou války uprchli do Švýcarska a následně do Venezuely. Během nacistické okupace zůstala prázdná nejen vila Tugendhat. Sousední Löw-Beerovo sídlo zabavilo gestapo, které si v něm zřídilo své působiště. Rodina Löw-Beerů navíc doplatila na svůj židovský původ, druhou světovou válku téměř nikdo z nich nepřežil. Gestapu nakonec připadl i dům Tugendhatů.

Co za války nezabavili Němci, zničili sovětští vojáci při osvobozování Brna. A komunistický režim bývalé architektonické skvosty přebudoval pro potřeby lidu - v Löw-Beerově vile byla ubytovna pro studenty, vila Tugendhat sloužila jako rehabilitační středisko pro děti s vadami páteře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Obce trápí stavby načerno

Ačkoliv statistika k takzvaným černým stavbám neexistuje, podle ministerstva pro místní rozvoj vzniká deset procent staveb nelegálně. Bez stavebního povolení jsou často například stánky a přístřešky v česko-německém pohraničí. Příkladem je příhraniční obec Strážný na Prachaticku, která se pustila do boje se třemi takovými objekty. Problém řeší i obec Včelákov na Chrudimsku, kde nezákonně roste rodinný dům.
před 3 hhodinami

Festival Naproti zviditelňuje téma homesharingu

Benefiční festival Naproti ve středočeských Nučicích propojuje kulturu s tématem takzvaného homesharingu, tedy sdílení péče a podpory rodin dětí s mentálním či kombinovaným handicapem. Cílem je problematiku zviditelnit a dát veřejnosti možnost pomoci těm, kteří to potřebují. Festival se letos koná potřetí.
před 4 hhodinami

Po tropech v neděli dorazí silné bouřky

Českou republiku v neděli čekají vysoké teploty. Zejména v Čechách překročí i tropických třicet stupňů Celsia. Odpoledne pak od západu dorazí silné bouře s intenzivními srážkami, nárazovým větrem a kroupami. Výstrahu s nízkým stupněm nebezpečí vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

„Nemysleli jsme si, že se válka stane součástí každodennosti.“ Pieta připomněla vyhlazení Lidic

Pieta v Lidicích připomněla 83. výročí vyhlazení obce, oběti uctil i prezident Petr Pavel. Akce byla bez projevů, kromě mše ji tvořilo mimo jiné kladení květinových darů i uctění dětských obětí války. Význam připomínání si tragických osudů Lidic, ale i Ležáků se stává současností a je to nesmírně důležitá věc, řekl ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík.
před 9 hhodinami

Od neděle pojedou vlaky podle nového jízdního řádu

V neděli začne na železnici v Česku platit upravený jízdní řád Českých drah (ČD). Regionální vlaky podle něj budou jezdit do poloviny prosince. Změny se dotknou většiny krajů a dopravce k nim přistoupil na základě požadavků krajských samospráv či Správy železnic, uvedl mluvčí ČD Petr Pošta. Téměř beze změn podle něj pojedou vlaky v Praze, Středočeském, Libereckém a Ústeckém kraji.
před 16 hhodinami

Nemocnice řeší nedostatek krve, dárců bývá v létě méně

Řada nemocnic po celém Česku hlásí nedostatek krve. Během léta sice lékaři operují méně, častěji ale řeší úrazy. Transfuze jsou tak potřeba dál, ale odběrů se dělá méně. Lidé po návratu z dovolené často nemohou několik týdnů krev darovat. Průměrný věk dárců se navíc pořád zvyšuje. V královéhradecké nemocnici jsou rádi za každý balíček naplněný krví, hlavně od dárců se skupinou nula. V příbramské nemocnici pak musejí každý rok nahradit zhruba tisícovku lidí, a to kvůli věku či nemoci. Krev může darovat občan Česka ve věku 18 až 65 let bez závažného interního onemocnění. Lákat nové dárce se nemocnice snaží třeba soutěžemi nebo oceňováním velkého počtu odběrů.
před 16 hhodinami

Vyšší Brod zahájil privatizaci části svých bytů

Vyšší Brod na Českokrumlovsku prodává byty. Vlastní jich přes 180, v nabídce jich je nyní 78. Z nájemného, které se mnoho let nezvyšovalo, nezískal dostatek prostředků na jejich údržbu. Zájem o koupi zatím projevilo jedenáct lidí a další žádosti prý k úředníkům míří. Privatizace má do pokladny města přinést osmdesát milionů korun. Peníze chce Vyšší Brod použít na opravu chátrajícího areálu bývalého plicního sanatoria, o jehož převzetí jedná s Jihočeským krajem. Až po případném převodu hodlá město sdělit, jaké má s místem další plány.
13. 6. 2025

Známka dětem nic neřekne, slova mohou ale více ranit, zaznívá v debatě o hodnocení

Senátoři v týdnu odmítli, aby žáci prvních a druhých tříd základních škol přestali dostávat známky. Sněmovnou přitom novela, která má hlavně snížit vysoký počet odkladů, prošla hlasy koalice i opozice. Podle předkladatelů by slovní hodnocení přineslo vyšší motivaci a zmírnilo obavy rodičů. Česko je jednou z posledních unijních zemí, které škálu od jedničky do pětky na začátku prvního stupně používají. Zákon nyní znovu projednají poslanci.
13. 6. 2025
Načítání...