Vláda podpořila snahu Třince (Frýdecko-Místecko) stát se statutárním městem. Návrh obecní novely Moravskoslezského kraje nyní projedná Poslanecká sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) na tiskové konferenci po jednání vlády uvedl, že kabinet návrh podpořil, zmínil také, že město bylo dokonce vyhlášeno jako třetí nejlepší místo pro zahraniční investice.
Podle předběžného stanoviska vládních legislativců má ale město příliš málo obyvatel. Navrhovali, aby kabinet novelu nepodpořil.
Vládní legislativci v podkladech pro ministry upozornili na to, že nyní patří mezi statutární města jen ta, v nichž žije přes 40 tisíc obyvatel. „Třinec s počtem necelých 36 000 obyvatel zatím patří spíše mezi města střední a menší,“ stojí v nich.
Vládní legislativci také poukazují na to, že Třinec se nechce územně členit, nelišil by se tedy od jiných měst nebo obcí s rozšířenou působností.
Regionální centrum a současně chytré město
Třinec předkladatelé novely charakterizují jako významné hutnické město a jedno z regionálních center Moravskoslezského kraje. „V posledních letech získává Třinec díky řadě rekonstrukcí a staveb nejen novou tvář, ale poskytuje svým občanům komfortnější zázemí pro každodenní život, sportovní a kulturní vyžití i nevšední zážitky,“ stojí v důvodové zprávě.
Třinec je navíc podle autorů předlohy lídrem mnoha inovativních projektů ve snaze stát se takzvaným chytrým městem.
„Vedení města je přesvědčeno, že zařazení města Třinec mezi statutární města by představovalo další významný krok při zabezpečování trvale udržitelného rozvoje města,“ píšou předkladatelé. Město by například dosáhlo snáze na některé dotace. Pokud by se Třinec statutárním městem nestal, mohl by ztratit dlouhodobě budovanou prestiž, stojí ve zdůvodnění.
Jde o prestiž i peníze
Nový statut by městu podle starostky Věry Palkovské (Osobnosti pro Třinec) umožnil zúčastnit se projektů, do kterých se zatím zapojit nemůže, a zároveň by zvedl jeho prestiž.
Podle starostky by zařazení Třince mezi statutární města nemělo vést téměř k žádným změnám a nárůstu povinností, ani by to nemělo mít za následek zvýšení výdajů v rozpočtu. „Je potřeba dodat, že případné statutární město Třinec by nebylo členěno na městské obvody nebo městské části s vlastními orgány samosprávy,“ okomentovala to již dříve.
I přesto občané podle ní několik změn zaznamenají. Nebudou chodit vyřizovat své záležitosti na úřad, ale na magistrát, funkce starosty se změní na primátora a z místostarostů budou náměstci primátora.
Nové označení města Třince by bylo nejen otázkou prestiže, ale rovněž novou možností zapojit se do dalších projektů směřujících k rozvoji.
- V Česku se naposledy rozšířil seznam statutárních měst před pěti lety, v březnu 2012. Tehdy se takovými městy staly Jablonec nad Nisou a Prostějov. V Česku dnes existuje kromě Prahy 25 statutárních měst. Pro zajímavost – v Moravskoslezském kraji jich je pět. Konkrétně Karviná, Havířov, Frýdek-Místek, Opava a Ostrava. Nejdéle – od roku 1990 – pak drží post statutárního města Ostrava, Opava a Havířov.
Zařazení Třince mezi statutární města by mělo i finanční přínosy – v programovém období Evropské unie 2007 až 2013 bylo v rámci Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Moravskoslezsko umožněno statutárním městům kraje zpracovat takzvané Integrované plány rozvoje měst (IPRM).
Pět moravskoslezských statutárních měst mohlo samo rozhodovat o zacílení nemalé části evropských prostředků ve městě, a to na základě integrovaného plánu, který si zpracovala sama města.
