Táta přiletěl z nebíčka, vzpomíná syn velitele skupiny Wolfram na konec války

Josef Otisk se narodil krátce po otcově odchodu do zahraniční armády v červnu roku 1940. Setkal se s ním až na konci války, ale prý hned věděl, že je to on. Josef Otisk starší byl velitelem skupiny Wolfram, která v září 1944 seskočila na severu Moravy. Po válce se ale na jeho hrdinství zapomnělo, byl propuštěn z armády a degradován. Uznání se válečnému hrdinovi dostalo až po roce 1989.

  • Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou VHÚ Praha a AMERFO o.p.s.

„Když jsem byl malý, ptal jsem se maminky, kde je tatínek, a ona říkala, že je v nebíčku. A když pak přišel, tak mi říkala, vidíš, vrátil se z nebíčka. A on vlastně seskočil padákem,“ vzpomíná syn velitele skupiny Wolfram Josefa Otiska, který dostal jméno po otci, také Josef.

Josef Otisk starší odešel v polovině roku 1940 do Československé zahraniční armády. Zatímco chlapce vychovávali prarodiče s matkou, jeho otec se účastnil bojů o Francii a po jejím pádu se přesunul do Anglie, kde prošel sabotážním a parašutistickým výcvikem. Byl prvním československým účastníkem kurzu Commandos.

Na jaře 1944 byl navržen za velitele skupiny pro zvláštní úkoly. Členy si mohl vybrat sám, a tak vznikl paravýsadek Wolfram. Čtrnáctého září 1944 seskočila skupina na severu Moravy s úkolem zahájit partyzánskou činnost. Po odpoutání od partyzánů v Beskydech se členové skupiny ukrývali také u Otiskova bratra v Líšni.

„Pravděpodobně někdy toho 26. dubna, kdy Němci byli pryč, otec přišel. Když jsem vylezl z krytu ve sklepě, tak jsem ho uviděl a je to zajímavé, ale hned jsem věděl, že je to táta,“ vybavuje si Josef.

Výcvik útočného boje ve Skotsku
Zdroj: VHÚ

Degradace velitele Wolframu

Otec Josefa Otiska pracoval nějaký čas v Praze na ministerstvu, potom velel tankové brigádě nejdřív v Přáslavicích, posléze ve Šternberku. „Dva roky jsem bydlel ve Šternberku, tam to bylo krásné. Bydleli jsme ve vile s krásnou zahradou, chodili jsme s tatínkem na procházky, vozili malou sestřičku v kočárku. Ten krásný život skončil z ničeho nic. Vracel jsem se ze školy, před domem nakládali nábytek na vlečku a dozvěděl jsem se, že se stěhujeme,“ vypráví.

Otec byl propuštěn z armády v říjnu 1948 a degradován na vojína. „Otce udali líšeňští komunisti, že v hospodě u Slezáků začal nadávat na Gottwalda. V té době se navíc říkalo, že má být na slavnostech v Mariánském údolí atentát na Gottwalda. Bylo proti němu zahájeno řízení,“ vysvětluje Otisk.

Válečný hrdina si našel práci jako zeměměřič a tím zůstal až do penze. „On mi nic moc neříkal, asi abych mlčel, nic nevykládal. Z takového veselého člověka se stal zatrpklý pán. Mrzelo ho, co s ním provedli,“ říká Josef.

Jak jsme bojovali

„Robert Matula dělal v Šumperku v Moravolenu. Tam vydávali podnikový časopis a v tom časopisu psal vzpomínky na pokračování. Jmenovalo se to Jak jsme bojovali. To jsem dostal do ruky od otce, abych si to přečetl a věděl, jak to bylo,“ rozvádí Josef Otisk.

S Matulou a Vladimírem Řezníčkem ze skupiny Wolfram uvažoval prý Josef Otisk o emigraci, nakonec odešel jen Matula, který měl anglickou manželku. Otisk zůstal kvůli zdravotním potížím malé dcerky.

„V šedesátém osmém to bylo bezvadné. Táta byl rehabilitovaný, vrátili mu hodnost, pochodoval s metály na prvního máje. Trvalo chvíli a zase se to vrátilo do starých kolejí,“ vypráví pamětník.

Nahrávám video
Paměťová stopa: Josef Otisk
Zdroj: ČT24

Pohřeb směl být až večer

Sametové revoluce v roce 1989 se otec Josefa Otiska mladšího nedočkal, zemřel v roce 1986. Pohřeb v kostele se směl konat až večer. „Byl to takový velký pohřeb, rakev s jeho vyznamenáními, anglická vlajka. Pak se estébáci zajímali, proč to tak bylo, kdo tam byl,“ říká.

„Po revoluci si na otce začali vzpomínat, byl povýšený in memoriam na podplukovníka, od Stropnického dostal Kříž obrany státu, od Commandos odznak číslo 1,“ ukazuje dokumenty.

Syn Josefa Otiska se dnes účastní různých vzpomínkových a armádních akcí a je rád, že se na velitele paravýsadku Wolfram nezapomnělo. Je na něj hrdý už od té doby, kdy se na konci války snesl z nebe. „Neberu to jako povinnost. Já to přijímám jako uznání pro tátu,“ uzavírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Policie chce v kauze dopravních zakázek poslat před soud osm lidí a jednu firmu

Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) navrhli obžalovat osm lidí a jednu firmu v kauze údajně zmanipulovaných dopravních zakázek v Olomouckém kraji. Vyšetřovatelé je viní mimo jiné ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, podvodů a podplácení, sdělil ČT náměstek olomouckého vrchního státního zástupce Radek Bartoš. Skupina podle vyšetřovatelů mezi lety 2018 a 2022 ovlivňovala zakázky na dopravní stavby. V závislosti na míře zapojení do trestné činnosti hrozí obviněným až šestnáct let vězení.
16:44Aktualizovánopřed 2 mminutami

Provoz na Pražském okruhu byl po nehodě dvou kamionů plně obnoven

Nehoda dvou kamionů uzavřela v pondělí ráno zhruba na padesát minut Pražský okruh u sjezdu na Jesenici, jeden z řidičů byl v kabině zaklíněný. Na místo zamířil záchranářský vrtulník, ale nakonec lehce zraněného řidiče odvezla sanitka do motolské nemocnice, vyplývá z informací policie a záchranné služby. Provoz jedním pruhem byl obnoven v 10:05, v plném rozsahu pak ve 12:16, informovalo posléze Národní dopravní informační centrum (NDIC).
10:07Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Soud uvalil další vazbu za žhářský útok v Pardubicích

Okresní soud v Pardubicích poslal do vazby cizince zadrženého v Bulharsku, který je obviněný z teroristického útoku na výrobní halu zbrojovky LPP Holding. Proti vazbě muž podal stížnost. V souvislosti s tímto případem policie dosud zadržela deset lidí. Všem hrozí až 20 let vězení nebo i výjimečný trest. Řekl to státní zástupce z Vrchního státního zastupitelství v Praze Jiří Richter a soudce Karel Gobernac.
včeraAktualizovánovčera v 17:43

Nová pražská nemocnice bude podle Babiše vojenská

Nemocnice, kterou chce stát vybudovat v pražských Letňanech, bude vojenská. Bude mít několik podzemních podlaží a bude možné je proměnit v krizový štáb. Na síti X to v neděli řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Před odletem do Ázerbájdžánu poté dal rozhodnutí do souvislosti se závazkem dvouprocentních výdajů na obranu, který Česko jako člen NATO má.
včera v 15:34

Tisíce obcí jsou bez čistíren odpadních vod. O dotace mohou žádat do ledna

Až dvěma tisícům českých obcí chybí čistírna odpadních vod. Deset let můžou radnice žádat o dotace na jejich stavbu. Ministerstvo životního prostředí zatím mezi ně rozdělilo tři čtvrtě miliardy korun. V poslední výzvě zbývá rozdělit zhruba dvě stě milionů korun. Čas na žádosti mají obce do příštího ledna.
včera v 07:30

VideoAž milion korun na novou ordinaci. VZP láká lékaře do regionů s nedostatkem péče

Lékařům, kteří si v některé z oblastí, kde chybí zdravotní péče, otevřou ordinaci, nabízí Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) bonus. Praktičtí lékaři pro dospělé a zubaři dostanou 800 tisíc, pediatři až milion korun. VZP takto vloni podpořila padesát ordinací praktiků či stomatologů. Bonusy nabízí i některé další pojišťovny. Právě vyšší částky by mohly mladé lékaře motivovat, aby šli místo nemocnic do praxe a v regionu zůstali.
včera v 06:30

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Nadšenci z mnoha zemí přijeli na Vyškovsko fotit parní vlak

Do prvních slunečních paprsků se v sobotu v Nemoticích na Vyškovsku nesl ostrý hvizd parní píšťaly. Jindy ospalé nádraží a jeho okolí obsadilo šedesát nadšenců s fotoaparáty a kamerami. Jakmile vjela lokomotiva zvaná Rosnička do záběru, začaly cvakat závěrky. Za nevšedním snímkem dávno ukončeného parního provozu přijeli nejen Češi, Rakušané či Němci, ale také Američan, Japonec, Francouz a tři Španělé, sdělili spoluorganizátoři fotovlaků Petr Holub a Jiří Rubín.
25. 4. 2026
Načítání...