Victoria (Kanada) - Zemřel válečný parašutista Robert Matula, příslušník šestičlenné skupiny Wolfram, který bojoval v Protektorátu Čechy a Morava na území Beskyd. Předtím prodělal v Anglii speciální výcvik pro vysazení na nepřátelském území, osobně se znal s Gabčíkem i Kubišem. Generál Matula žil od roku 1948 ve Velké Británii, kam musel uprchnout před komunistickým pronásledováním. Posledních padesát let svého života prožil v kanadském Vancouveru. Zemřel včera odpoledne po dlouhé nemoci v hlavním městě Britské Kolumbie Victorii. Bylo mu 93 let. Česká televize se Matulovi věnovala v unikátním dokumentu mapujícím jeho životní příběh.
Zemřel válečný parašutista Matula
V červnu 1939 opustil Matula protektorát a odešel do Polska, skončil ve sběrném táboře v Malých Bronovicích na předměstí Krakova, kde podepsal závazek k Cizinecké legii. Po zahájení války z legií odešel a bojoval o Francii. Po pádu Francie bojoval i o Anglii.
V červnu 1944 se dostal do programu výsadků do protektorátu, do operace Wolfram. Od 15. května do poloviny června 1944 absolvoval v rámci výcviku kurz útočného boje, sabotáže, dále paravýcvik a konspirační kurz.
Výsadek 13. září 1944
Robert Matula společně s ostatními příslušníky skupiny nastoupil do letounu Handley Page Halifax. Po půlnoci následujícího dne členové WOLFRAMU opustili čtyřmotorový stroj nad územím protektorátu v prostoru Beskyd (poblíž obce Nytrová). „Let přes Jaderské moře proběhl vcelku klidně, zato u jugoslávského pobřeží a na rakouských hranicích nás “uvítala„ protiletadlová palba. Během letu shodila osádka letounu několik zásobníků materiálu, snad Titovým partyzánům. Poslední protiletadlový 'ohňostroj' před seskokem jsme zažili poblíž vsetínské zbrojovky.“
Paraskupina měla za úkol provádět sabotáže a organizovat partyzánskou činnost na moravsko-slezském pomezí. Jednotliví členové výsadku se sešli na dohodnutém místě až o deset dní později, chyběl však radista Karel Svoboda, který byl zatčen gestapem. Zbylým výsadkářům se podařilo navázat spojení s partyzánskými skupinami, které operovaly v beskydských lesích. Represivní protipartyzánské akce gestapa přežili v místních rodinách. Na jaře roku 1945 pokračoval Robert Matula se svými spolubojovníky v organizování akcí proti okupantům.
- Karpatsko-dukelská operace autor: ČT24, zdroj: ČT24
- Karpatsko-dukelská operace autor: ČT24, zdroj: ČT24
Koncem dubna překročili frontu u obce Jiříkovice s cílem připojit se k postupující Rudé armádě, byli však zatčeni příslušníky NKVD. Po propuštění byl Robert Matula 25. května přidělen na MNO (hlavní štáb, odbor zpravodajský). V červenci 1945 byl povýšen do hodnosti podporučíka pěchoty v záloze a na začátku následujícího měsíce na poručíka. V září 1945 přicestovala za Robertem Matulou jeho manželka i s dcerou Natashou Margarethou, společně pak žili ve Slezské Ostravě. V následujícím měsíci byl Robert Matula převelen do Vojenské akademie v Hranicích na Moravě, kde vyučoval vojenskou zdatnost. V červnu 1946 se rozhodl ukončit aktivní službu v armádě.
Generál Robert Matula, příslušník paraskupiny Wolfram:
„Já jsem se nikdy nebál, jak říkal Masaryk, nebát se a nekrást!“
Krátce po změně politického systému v Československu v roce 1948 byl souzen vojenským soudem v Olomouci pro pobuřování a nesouhlas s komunistickým vedením v armádě. Přestože byl osvobozen pro nedostatek důkazů, rozhodl se i s rodinou opustit zemi. Manželka s dcerou mohly vycestovat z Československa legálně, Robert Matula společně s Miloslavem Hájkem překročili ilegálně hranice u Železné Rudy v březnu 1948.
Po čtyřměsíčním pobytu v Německu odcestoval za rodinou do Anglie. V následujících letech pracoval jako úředník u Správy řeky Temže a v továrně na výrobu karoserií Jaguar. V roce 1958 se s celou rodinou vystěhoval do Kanady. Až do odchodu do důchodu pracoval v různých, převážně dělnických, povoláních.