Strahovský stadion patří svou rozlohou mezi největší na světě. S kapacitou 250 tisíc diváků by ho v této kategorii podle některých údajů překonal jen starořímský Circus maximus, který pojal asi 320 tisíc návštěvníků. V současné době má ale stadion jen velmi omezené využití a chátrá. 4. července je to přesně 90 let od doby, kdy byl otevřen, aby zde proběhl VIII. všesokolský slet.
Strahovský stadion kapacitou překonal jen římský Circus maximus
Celková plocha strahovského stadionu je 63 tisíc m², což odpovídá přibližně velikost devíti fotbalových hřišť. V současné době se na stadion vejde 250 tisíc lidí, z toho je 56 tisíc míst k sezení. Stadion původně vznikl kvůli konání všesokolských sletů. V roce 1926 ale měl jen písčité cvičiště, hliněné valy a dřevěné tribuny. Projektoval ho tehdy architekt Alois Dryák.
Později byl stadion několikrát dostavován. V letech 1932–1938 byla (podle návrhů architektů Ferdinanda Balcárka a Karla Koppa) například vybudovaná západní tribuna a v letech 1960–1975 celý areál dostavěli pro potřeby národních spartakiád. V době největší slávy na Strahově cvičilo až 33 tisíc cvičenců.
GALERIE
Historie strahovského stadionu - II.dělnická olympiáda (1927)
Před válkou se na Strahově konalo několik sokolských sletů a dalších veřejných vystoupení, největší návštěvnost zaznamenal areál v červnu a červenci 1938, kdy tehdejší Masarykův státní stadion hostil protiválečný X. všesokolský slet.
Za druhé světové války stadion využívali nacisté při odsunu Židů - shromážďovali je tam před transporty. V roce 1939 na Strahově u příležitosti 50. narozenin Adolfa Hitlera proběhla slavnostní přehlídka německých vojsk. Po válce se na stadionu shromažďovali Němci, kteří čekali na transport z českých zemí.
Spartakiáda v roce 1990 už neproběhla
První celostátní spartakiáda se na strahovském stadionu uskutečnila v roce 1955 jako oslava desátého výročí ukončení druhé světové války. Série celostátních a později Československých spartakiád, které se konaly v pětiletém cyklu, byla přerušena pouze v roce 1970 po vpádu vojsk na území tehdejšího Československa v roce 1968.
GALERIE
Strahovský stadion
Poslední spartakiáda se konala roku 1985, k další plánované na rok 1990 už nedošlo. Při spartakiádě v roce 1960 se na ploše vystřídalo rekordních 750 tisíc cvičenců a v ochozech na dva miliony diváků.
Po pádu komunismu ale neměla megalomanská stavba využití, chátrala, na hřišti rostl plevel a malé stromky a ochozy se dostaly do havarijního stavu. Objevovaly se tendence stadion zbourat, nakonec ale zůstal zachován.
130 tisíc lidí na Rolling Stones
V roce 1994 se na Strahově konal obnovený XII. všesokolský slet za účasti prezidenta Václava Havla. Svým rozsahem ale nedosahoval těch předválečných a další slety se následně konaly už na Rošického stadionu. V květnu 1995 sloužil na strahovském stadionu bohoslužbu papež Jan Pavel II.
Koncert Pink Floyd na Strahově
Stadion plnily i davy hudebních fanoušků. V srpnu 1990 například navštívilo na 100 tisíc lidí koncert Rolling Stones, asi 120 tisíc posluchačů přišlo v září 1994 na představení Pink Floyd, na 130 tisíc diváků pak v srpnu 1995 opět přišlo na „Stouny“ a kolem 80 tisíc lidí navštívilo v srpnu 1997 koncert irské skupiny U2. Z domácích interpretů je možné zmínit koncert bratří Nedvědů v červnu 1996, na který přišlo asi 60 tisíc posluchačů.
V 90. letech byla plocha stadionu také využívána k výstavním akcím, konalo se zde mimo jiné také několik veletrhů ForArch. A v září 2000 sloužil stadion při zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové Banky v Praze jako stanové městečko, v němž byli ubytování odpůrci globalizace. Strahov často využívali i členové Svědků Jehovových.
V roce 1998 uzavřelo hlavní město smlouvu s Českomoravským fotbalovým svazem o bezplatné výpůjčce na 50 let s tím, že svaz na Strahově zahájí budování Národního fotbalového stadionu. Z projektu ale sešlo a smlouva byla hned následujícího roku vypovězena.
obrázek
V červenci 2002 byla podepsaná dohoda o pronájmu stadionu fotbalové Spartě Praha, která na něm v říjnu 2003 za 261 milionů korun otevřela svůj tréninkový areál s osmi hřišti a moderní správní budovou.
V roce 2014 uzavřely smlouvu magistrát, Fotbalová asociace ČR a Česká unie sportu. Trojstranná dohoda po letech vyřešila složité majetkové vztahy a polorozpadlé tribuny přiřkla městu. To ale stále neví, jak se stadionem naloží.
Loni se ale začalo spekulovat o využití lukrativní stavební parcely, která by zbořením stadionu vznikla. Debatu rozvířila příprava nového územního plánu města, který by měl zabránit rozrůstání Prahy do polí. Poslat Strahov k zemi ale nebude tak jednoduché, jak by se mohlo vzhledem k jeho stavu zdát. Stadion je totiž od března 2003 na seznamu kulturních památek.
UDÁLOSTI: Domov sletů i spartakiád stojí 90 let (zdroj: ČT24)