Staré autobusové nádraží v Brně je nevyhovující. Opravovat se ale nebude

Za posledních deset let na autobusovém nádraží v brněnské Benešově ulici výrazně vzrostl počet cestujících i spojů. Přesto podoba památkově chráněného přístřešku zůstala téměř nezměněná. Chybí čekárna i toalety. Plány na dovybavení prostoru zatím ztroskotaly. Ostatní města v Jihomoravském a Zlínském kraji své dopravní terminály za miliony korun zrekonstruovala.

Denně přijede na takzvané nádraží „u Grandu“ devadesát autobusů, kterými cestuje víc než pět tisíc lidí. Těm nejen že chybí zázemí jako čekárna a toalety, ale navíc tu pro ně může být i nebezpečno. Stísněný prostor, autobusy stojící ve dvou řadách a do toho projíždějící auta. Ve špičkách je tu rušno. „Je to nebezpečné. Osobáky nám jezdí kolem autobusu, jak nakládáme lidi,“ stěžuje si jeden z řidičů autobusu.

1 minuta
V dopravních špičkách je na nádraží rušno
Zdroj: ČT24

Poddimenzované nástupiště, které je dílem mistra funkcionalismu Bohuslava Fuchse, tvoří jen nevelký přístřešek. Jeho výhoda je ale poloha. Hned vedle historického centra. Majitel, město Brno, rozšíření starého nádraží neplánuje. Chce ale prostor alespoň lépe vybavit. Například postavit k nástupišti mobilní kontejnery. V těch by byla čekárna a WC. Zatím ale projekt narazil na administrativní problémy. Neodpovídá totiž územnímu plánu. Ten tuto plochu vede jako městskou zeleň.

Města v Jihomoravském kraji už mají moderní terminály

Za 12 let existence integrované dopravy na jižní Moravě se podařilo ve většině klíčových dopravních uzlů, kde se přestupuje mezi vlakem a autobusem, postavit moderní terminály. Loni byly dokončeny poslední z peněz předchozího programovacího období, například ve Vyškově, Tišnově, Bílovicích nad Svitavou a Miroslavi.

Ve Zlínském kraji plánuje rekonstrukci nádraží devět měst

Ve Zlínském kraji je v současné době nejdiskutovanější investice do dopravního terminálu přímo ve Zlíně. Aktuálně se na ní snaží dohodnout firmy vlastnící pozemky s městem i s krajem. V celém Zlínském kraji teď o nových autobusových nádražích uvažuje 9 měst a vesnic. Nejlépe za evropské peníze.

Například v Uherském Brodě už od konce února autobusy jezdí k novému terminálu u nově opraveného vlakového nádraží. Stomilionový projekt podpořily dotace ze Švýcarska. Po třiceti letech tak ze dne na den definitivně osiřelo původní autobusové nádraží o půl kilometru dál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V chovu na Havlíčkobrodsku kvůli ptačí chřipce zlikvidují přes 30 tisíc slepic

V chovu slepic v Habrech na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili výskyt ptačí chřipky. Bude nutné zlikvidovat asi 35 tisíc nosnic. Je to letošní desáté ohnisko nákazy v komerčním chovu v Česku, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
před 4 hhodinami

Dny osvobození provázela euforie, osmačtyřicátý rok byl velké zklamání, líčí pamětnice

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.
před 5 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
včeraAktualizovánovčera v 18:56

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
včeraAktualizovánovčera v 15:53

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
včera v 15:48

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
včera v 15:11

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
včeraAktualizovánovčera v 15:09

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
včera v 13:47
Načítání...