Ústavní soud zamítl stížnost Arcibiskupství olomouckého ve sporu o Květnou zahradu v Kroměříži. Památka zapsaná na Seznamu světového dědictví UNESCO tak zůstává ve vlastnictví státu. Arcibiskupství neúspěšně žádalo o její vrácení v církevních restitucích.
Spor o Květnou zahradu končí, zůstává státu. Ústavní soud zamítl stížnost arcibiskupství
Arcibiskupství podle mluvčího Jiřího Gračky nález soudu respektuje. „Ústavní soud je nejvyšší právní autoritou v zemi. A i když s některými jeho nálezy nemusíme souhlasit, vždy je respektujeme. I nadále se domníváme, že nepřirozené roztržení dvou kroměřížských zahrad je nešťastné,“ uvedl mluvčí Gračka.
Podle právníka arcibiskupství Jakuba Kříže nálezem končí „pouť“ spojená se snahou o vyjasnění vlastnictví Květné zahrady. „Po 350 letech existence kroměřížského komplexu došlo k roztržení Květné a Podzámecké zahrady, které nadále budou fungovat samostatně, alespoň z právního hlediska. Z památkového hlediska se jedná o nešťastný důsledek postupu státu,“ řekl Kříž.
Arcibiskupství v neúspěšné žalobě tvrdilo, že zahrada tvoří funkční celek s kroměřížským zámkem a Podzámeckou zahradou, které církev získala při majetkovém vyrovnání v roce 2015. Květná zahrada však podle rozsudku může fungovat samostatně, navrácení církvi se jí tedy netýkalo.
ÚS: zahrady mohou fungovat samostatně
Ústavní soudci podle zpravodaje Jana Filipa akceptovali stanovisko soudů, že mezi Květnou zahradou a zámeckým komplexem není hospodářsko-technická funkční souvislost, zahrada tak může fungovat samostatně.
„Květná zahrada je samostatným (uzavřeným) souborem pozemků a staveb na nich umístěných (které případně mají své vlastní příslušenství), k pozemkům, na nichž stojí stavba zámku, nejenže nepřiléhá, ale nachází se na vzdáleném místě, a může být jakožto park se zahradnictvím trvale užívána samostatně, nikoli pouze a trvale s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení,“ stojí v nálezu.
- Zámek a Podzámeckou zahradu, která slouží jako městský park, vydal stát v roce 2015 v církevních restitucích Arcibiskupství olomouckému. Obě památky na základě dohody nadále spravuje Národní památkový ústav (NPÚ). Květnou zahradu ale stát nevydal, protože historický areál je provázán s novostavbami
- V roce 2018 arcibiskupství oznámilo, že na rekonstrukci zámku a Podzámecké zahrady, plánovanou do roku 2022, dostane evropskou dotaci 202,2 milionu korun. Celkové náklady rozsáhlé obnovy těchto památek mají činit 246,3 milionu korun
- Rekonstrukci má za sebou i Květná zahrada. Práce za 230 milionů korun spolufinancované evropskými penězi skončily v roce 2014. Díky nim se její část vrátila do své podoby ze 17. století
- Arcibiskupství se kvůli nevydání Květné zahrady obrátilo na soud. Domnívalo se, že zahrada tvoří celek se zámkem a Podzámeckou zahradou. NPÚ již dříve oznámil, že zahradu nevydal kvůli pochybnostem o splnění zákonných podmínek pro vydání
- V březnu 2019 okresní soud v Kroměříži nepravomocně rozhodl, že stát Květnou zahradu církvi vydat nemusí. Podle rozsudku může Květná zahrada fungovat samostatně. Olomoucké arcibiskupství podalo odvolání. Odvolací soud v listopadu 2019 potvrdil rozsudek. Areál je provázán s novostavbami, což podle soudu vydání brání
- Arcibiskupství podalo dovolání k Nejvyššímu soudu, ten v prosinci 2020 potvrdil verdikt, podle kterého Květná zahrada zůstane ve vlastnictví státu. Arcibiskupství poté podalo ústavní stížnost. Ústavní soud dnes stížnost zamítl, památka UNESCO tak zůstává ve vlastnictví státu
Velkolepé zahradní dílo
Květná zahrada, známá také pod názvem Libosad, patří podle Národního památkového ústavu, který ji spravuje, mezi nejvýznamnější zahradní díla v celosvětovém měřítku. Nechal ji vybudovat v druhé polovině 17. století olomoucký biskup Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu.
Její podobu navrhovali italští architekti Filiberto Lucchese a Giovanni Pietro Tencalla. Má obdélníkový půdorys s množstvím geometricky stříhané zeleně a květinových ornamentů. Návštěvníci mohou obdivovat také sochařská díla, bludiště, vodní prvky, zahradní umění a skleníky. Jednou z dominant Květné zahrady je 244 metrů dlouhá kolonáda se sochami a vyhlídkovou terasou.
Výraznou stavbou je rovněž osmiboký pavilon – Rotunda. Její interiér je bohatě zdoben různými mytologickými výjevy s náměty Ovidiových proměn, grotty jsou pak dekorovány tufem a lasturami. V centrální části lze nalézt Foucaultovo kyvadlo, instalované v roce 1908, jehož pohyb potvrzuje otáčení Země kolem osy.
Hanácké Athény
Komplex Arcibiskupského zámku a Podzámecké a Květné zahrady je výjimečně zachovanou ukázkou barokního zámeckého sídla. Díky tomu, že Kroměříž si dříve za svou letní rezidenci vyhlédli olomoučtí biskupové, zásadně ovlivnili její význam i vzhled. Do „hanáckých Atén“ za památkami a uměním míří tisíce turistů.
Zahrada je spolu s komplexem Arcibiskupského zámku a Podzámeckou zahradou součástí kroměřížských památek UNESCO. Na seznam světového kulturního a přírodního dědictví byly tyto lokality zapsány 2. prosince 1998 (společně s jihočeskými Holašovicemi).